Jon Hopkins a Frederic Robinson v obrazech

Jon Hopkins, elektronický mág z britských ostrovů, byl dozajista zlatým hřebem festivalu Spectaculare pod světly projektorů v rozzářené a beznadějně vyprodané Akropoli. Vstupte do naší galerie a podívejte se, jak to celé vypadalo.

Live: Jon Hopkins

místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 30. ledna 2014
support: Frederic Robinson

• parada (xxAMAROKxx, 31.01.2014 11:45) Reagovat

  Po peti letech se ukazal Jon znovu v Praze a opet v Akropoli. Tekrat byl jeho koncert pro me prekvapenim - misto Chill-outu hral temer tanecni hudbu, naslapanou emocemi a syntaky.
  Vcera rozjel podobny styl, vypilovany k dokonalosti po vsech strankach. Technicky (ruce mu kmitaly az nadlidsky), hudebne i emocne.
  Hral pecky z noveho alba Immunity a pridal i par veci z Insides (2009). Jen trochu skoda, ze se uplne oprostil od vyraznejsich melodickych linek a citlivych tonu (jeden tam prece byl:o)) svych prvnich alb.
  Mam take jednu stiznost, ktera smeruje primo k vedeni Akropole. Ac jsou pred vstupem do salu dve satny, jejich obsluha pracovala tak na 20%. Fronta pred nimi neskutecna. Netusim, kolik za vecer ty holky dostanou, ale jejich vykon byl spise bojkotem...
  
  

  • Re: parada (Lukáš Červinka, 31.01.2014 18:20) Reagovat

    S tím nesouhlasím. Když vezmete v potaz, že tam bylo zhruba 800 lidí, z nichž většina mířila do šatny a byli na to 4 lidé, tak si jednoduše spočítáte, že jeden člověk obsloužil 200 lidí. Vezměte si čas, než každý vylovil drobné, byl nalepen štítek, předán lístek, to je tak 20 sekund na osobu. A 200 * 1/3 minuty prostě pořád vychází na jednu celou hodinu. Jelikož většina lidí přišla těsně před začátkem, tak to tak odpovídalo (sám jsem čekal kolem 20 minut). Akropolis rád nemám (což jsem si včera opět potvrdil), ale šatnáři skutečně rychlejší být nemohli (musíte brát v potaz i to, že nemohou být rychlejší za cenu ztráty pozornosti, když by pak pomíchali lístky, budete tam na konci čekat, než všichni odejdou). Osobně jsem žádné flákání nezaznamenal (šatnáři po pravé straně).
    
    

8/10

Recenze: "Four Hands" Ireny a Vojtěcha Havlových je jako zenová zahrada otištěná do tónů Čtyřruční hra na klavír vyžaduje vyšší stupeň muzikantské intuice a telepatie. Samozřejmě, pokud necháme stranou brnkání dětiček, jak roztomilé, na nejnižších stupních základních uměleckých škol. Irena a Vojtěch Havlovi... čtěte zde

Vydáno: 28.05.2024 18:30 v sekci Recenze

Nejvíc nej: Pět nejpovedenějších spoluprací multitalentovaného Yungbluda, hvězdy festivalu Rock for People Má za sebou tři desky, řadu křiklavých videoklipů a provází ho pověst lehce kontroverzního umělce. Jeden z hlasů současné generace se nebojí kombinovat žánry a překvapovat novými výrazy. Řeč je o Dominicu Richardu Harrisonovi... čtěte zde

Vydáno: 28.05.2024 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

8/10

Video: Apocalyptica si do nové verze "One" pozvala Jamese Hetfielda a Roberta Trujila Finská Apocalyptica udělala před téměř třiceti lety velice drzý krok. Trojice hráčů na cello, které zpoza bicích jistil jazzový bubeník, nahrála na svoje klasické nástroje album poskládané ze skladeb Metallicy. Část fanoušků... čtěte zde

Vydáno: 27.05.2024 13:05 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Recenze: Cage The Elephant na šesté studiovce "Neon Pill" vyprávějí i o těch nejtemnějších osobních zážitcích Ke stálicím indierockové scény patří Cage The Elephant už od vydání debutového alba z roku 2008, které proslavila písnička "Ain't No Rest for the Wicked". Formace se nyní vrací po pěti letech od úspěšné desky "Social Cues" se svou... čtěte zde

Vydáno: 27.05.2024 00:00 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Výběr Karla Kryla "To nejlepší" dostal na vinylu tu nejlepší péči Písničkář Karel Kryl se už dávno stal symbolem. A jako ten si ho interpretuje - a mnohdy překrucuje - kdekdo. Nekorunovaného krále protestsongu bylo letos na jaře všude plno, dožil by se osmdesátky. Při této příležitosti vydal... čtěte zde

Vydáno: 26.05.2024 08:00 v sekci Recenze