Floridští pohodáři konečně vydali očekávaného nástupce průlomových desek "Homesick" a "What Separetes Me From You", který za nimi v ničem nezaostává. Čekání se vyplatilo a ADTR nabízí jak novou porci svých typických hitovek, tak i umělecký posun zase někam jinam v podobě uhrančivé "End Of Me".
8/10
A Day To Remember - Common Courtesy
Skladby: City Of Ocala, Right Back At It Again, Sometimes You're The Hammer, Sometimes You're The Nail, Dead & Buried, Best Of Me, I'm Already Gone, Violence (Enough Is Enough), Life @ 11, I Surrender, Life Lessons Learned The Hard Way, End Of Me, The Document Speaks For Itself, I Remember
Vydáno: 7.10.2013
Celkový čas: 53:11
Vydavatel: Victory Records
Floridští
A Day To Remember působí na současné core scéně jako zjevení. V době násilného dodávání melodií do stokrát vylouhovaného breakdownového čaje, autotunem vyrovnaných nepřesvědčivých melodických zpěvů opatkovaných emo boys a křečovité snahy o klišovité emocionální pasáže či naopak macho pozérský deathcore rádoby ostrých hochů působí tahle pětice jako malé zjevení.
Nenajdete totiž jinou kapelu, která by s takovou lehkostí a pozitivní energií slunečného dne dokázala naprosto přirozeně skloubit neopunkové chytlavé melodie s metalcorovými breakdowny a hrdelním řevem. Ten stejně jako hlavní vokál s nesmírně příjemnou a z davu vystupující barvou hlasu obstarává věčně usměvavý frontman Jeremy McKinnon.
Svou chytlavou hudební složkou i celkovou pohodovou atmosférou jsou tak ideálním účastníkem letních rockových festivalů, o čemž se mohli přesvědčit i čeští fanoušci letošního ročníku královéhradeckého open airu Rock For People.
Na aktuální počin se čekalo s napětím tři dlouhé roky a můžu rovnou předeslat, že ADTR rozhodně nezklamali. Servírují nám další vydatnou porci svého osobitého stylu, na který mají trademark, a hitovky jako "Violence (Enough Is Enough)", "Right Back At It Again" nebo "Dead And Buried" se nepochybně stanou pevnými pilíři koncertního setlistu kapely i do dalších let.
Samostatně ale musím zmínit uhrančivou "End Of Me", která zní jako nějaká r'n'b věc od
Justina Timberlakea, pouze refrén s kytarovými hradbami nám dává na srozuměnou, že právě posloucháme ostrou metalcorovou formaci. A toto přirovnání není myšleno nikterak pejorativně, ta skladba má úplně jinou atmosféru než zbytek desky, sofistikovanou a podmanivou zároveň.
A Day To Remember nahráli další výbornou desku, která se skvěle poslouchá jako celek a která plynule navazuje na úspěšné počiny "Homesick" a "What Separetes Me From You". V kapele evidentně panuje opravdová pohoda, kterou formace v podobě návykových melodií plně přenáší i na své fanoušky ať už prostřednictvím nové desky nebo energických koncertních show.
Je jen škoda, že se u nás ukazují tak málo, i proto na tomto místě doporučím všem jejich fanouškům pražskou partu
Skywalker, která podobně umně kloubí hardcorovou údernost spolu s chytlavými neopunkovými melodiemi a navíc je mnohem pravděpodobnější, že na její show narazíte ve svém městě, či ji dokonce přímo sami pozvete.