Některé desky, i ty kratší, občas potřebují správný timing, aby byly korektně pochopeny a dekódovány. "Open In Dark Room Only" dvojice Foma je právě/možná (nehodící se škrtněte) jednou z nich. Rozhodně to není necelých dvaadvacet minut do rozjařeného období léta, naopak zcela pohltí v moment, když venku zavládnou mlhy, šero a plískanice. Za vším hledejte Davida Rambouska (Selectone) a Jiřího Tilgnera (katsa.theo), oba mají ke své hudbě specifický, téměř až vědecký přístup a s každým novým elementem ve vlastní tvorbě odhalují nové roviny, včetně čitelných ruchových proměn. Ani v tomto případě nepřekvapí fakt, že sice rozpoznáte jejich použité základy z různých koutů elektronické hudby, důležitější částí jsou však zvukové nástavby.

Svým způsobem to je práce s vývojkami a ustalovači (ve fotografickém slangu), kdy jednotlivé postupy vám umožňují stabilizovat výslednou formu samostatných kompozic. Třou se tady o sebe plochy psychedelie a syrového industriálu s pulsujícími vlnami dark ambientu a náznaky idm. Rozruch způsobují propletence atypických rytmů, syntezátorových struktur a samplingu, sami autoři mluví o jakémsi podobenství post-dance elektroniky. "Open In Dark Room Only" má specificky definované poloviny.

V té první hostuje česko-finská vokalistka Sonja Neverstop. Skladby "Do It Again" a "Muoviset Sankarit" tak rezonují na pomezí nuancí alternativního popu, kdy "Do It Again" má více zbroušené hrany. Naopak nejkratší "Muoviset Sankarit" spíše bortí zaběhlou rutinu pro snadno zapamatovatelné popěvky a je to spíše experiment s vokální linií.

Druhá část je pak čistě instrumentální, až hororová (mohl by to i být soundtrack pro nějaký film v tomto duchu). David a Jiří zde v maximální míře laborují s ruchy a hluky, které byly natáčeny i v prostorech mimo jejich domácí studia; v "Dark Room" tuto kulisu umocňují poskytnuté záznamy lovce zvuků Patrika Jupitera. V těchto chvílích do sebe zapadají ony rozdíly, které vznikaly v jejich sólových projektech a nalezly konzistenci v této společné práci. "Morass" a již zmíněná "Dark Room" otevírají brány ponurých fantazií odlehlých míst. Kdy vás vystraší i vytí psů za měsíčního svitu nebo obemknou navalující se atmosféry potemnělého bludiště prázdnoty oné opuštěné fotokomory, odhalující přízraky stínů.

"Open In Dark Room Only" patřičně zapadá do podzimních nálad, kdy slunečních paprsků příliš není a nejenom fanatici do původního stylu fotografování se s nadšením ponořují do temných laboratoří, aby objevovali své úlovky, zachycené momentky. Foma vstřebává mnohé a prezentuje unikátní shluk zvuků a ruchů, jež umocňuje skvělá produkce. Ta vás pohltí, potřebuje však svůj prostor pro poznání všech navrstvených rovin.