Reklama

Na nekonečné cestě domů

26.08.2013 00:00 - Pavel Parikrupa

Johnu Mayerovi reálně hrozil konec kariéry zpěváka, ale teď je naštěstí zpět, snad v plné síle. A to nejen na koncertních pódiích - patnáct měsíců po skvělém minulém albu "Born And Raised" se vrací také s kolekcí nových písní nazvanou "Paradise Valley".
8/10

John Mayer - Paradise Valley

Skladby: Wildfire, Dear Marie, Waitin' On The Day, Paper Doll, Call Me The Breeze, Who You Love (feat. Katy Perry), I Will Be Found (Lost At Sea), Wildfire (feat. Frank Ocean), You're No One 'Til Someone Lets You Down, Badge And Gun, On The Way Home
Vydáno: 19.08.2013
Celkový čas: 40:14
Vydavatel: Sony Music
Co tě nezabije... Teď by mohl následovat celý článek plný motivačních myšlenek o síle lidského ducha, o druhých šancích, o znovuzrození nebo o znameních prozřetelnosti. Co článek - celá kniha by to mohla být! A mohla by se jmenovat "Honza je zpět" nebo "Rajské údolí". A klidně by to mohl být příběh téměř pohádkový podle skutečných událostí: o zpěvákovi, který nesměl mluvit.

Vynucená koncertní pauza, operace krku a několikaměsíční zákaz jakéhokoliv použití hlasivek se staly pro Johna Mayera možná varováním, aby si trochu srovnal poněkud bobtnající ego. A zabralo to: John teď dělá nejlepší hudbu svého života. Zpívá úsporněji, ale o to procítěněji a jeho kytarová hra se nedá označit jinak než fantastická.

Nová deska "Paradise Valley" navazuje na svou předchůdkyni tematicky, zvukově i kvalitativně. Jen je možná trošku optimističtější. Vždyť úvodní "Wildfire" je pozitivně nakažlivá oslava léta, na něž se nedá zapomenout, duet s Katy Perry "Who You Love" znamená smířlivé znovuspojení zlomených srdcí a "Dear Marie" je zakončena velkolepým stadiónovým popěvkem á la Coldplay.

A pokračuje Mayerův návrat k samotné podstatě americké hudby: nejvýrazněji se projevuje v čistokrevné country "You're No One 'Til Someone Lets You Down" a "Badge And Gun" nebo v "Call Me The Breeze", kde John velmi věrně připomíná nedávno zesnulého JJ Calea. Stejně jako na předchozím albu je nesmírnou potěchou poslouchat Mayerovu filigránskou hru a hračičkovské zaujetí kytarovým zvukem, jenž přichází vždy v pravý čas a na pravém místě. Taková písnička "Paper Doll" je krásným příkladem geniální "jednoduchosti" - stačí najít ten správný tón. Z nálady desky se vymyká jen intermezzo v podobě druhé písně pojmenované "Wildfire" s hostujícím Frankem Oceanem, jenž oplatil Mayerovi účinkování na svém albu - a je to minutu a půl dlouhá procítěná soulová nádhera!

"Paradise Valley" (svým názvem odkazuje na nový zpěvákův domov v Montaně) je albem o návratech, cestách domů, smíření s minulostí a znovunalezení - jak se i tady zpívá, "I Will Be Found". Jen občas musí člověk trpělivě čekat: na pravý okamžik a spřízněnou duši.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Obal CD (Kasei, 26.08.2013 14:18) Reagovat

    nejdriv jsem si myslel, ze je na obalu Krakonos..

  • nuda (monicqa, 26.08.2013 18:26) Reagovat

    Hm, na nový album som sa tešila. Ale tento ma žiaľ nudil, ako žiadny predchádzajúci nie. Škoda :(

  • Paradise (Drea, 26.08.2013 20:41) Reagovat

    Nádhera!!!!!!

  • country (eisy, 27.08.2013 18:35) Reagovat

    Bohužel tenhle nápaditej kytarista jde do prostého country... škoda

  • zase paráda, i když (pavelt, 20.09.2013 13:48) Reagovat


    No, o spoustě alb se říká, první dvě skladby jsou nejlepší a potom už to trošku pokulhává, nebo naopak, že v druhý půlce se to teprve pořádně rozjede a finish je dechberoucí. Já mám u posledních dvou alb JM pocit, že má nejlepší prostředky. Jinak zase paráda, pokud vám nevadí trocha té cowboy music nálady čouhající z některých skladeb. Toho country je i na můj vkus možná trochu moc, ale možná mnohem víc mi vadí vsuvka s alespoň pro mě, protivným hlasem Franka Oceana, naštěstí pouze krátká ( já mám tedy o soulové nádheře jiné představy) . Je to jeho druhé album během poměrně krátké doby a na to, že dnes známí muzikanti vydávají běžně alba tak jednou za tři, čtyři roky, bych byl hodně vděčný i když mi nepříjde celé album tak vyrovnaně excelentní. Každopádně naprosto suveréně píši, že co se týče skloubení kytary, hlasu a skladatelského potenciálu, nemá v současnosti JM v oblasti popu co se týče kvality, absolutně konkurenci.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY