Ucelené vzpomínky slezského barda

28.08.2013 15:10 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Písničkář Jaromír Nohavica se na albu "Tenkrát" rozhodl ohlédnout za svojí hudební kariérou před nástupem nového tisíciletí. Pomohl mu v tom hudební publicista Jiří Černý a spojení těchto dvou pánů dává v podstatě jistotu, že se koupí této desky nemůžete zklamat.
10/10

Jaromír Nohavica - Tenkrát/Nostalgie 90. let

Skladby: Mikymauz, Hrdina nebo dezertér, Divocí koně, Zatímco se koupeš, Heřmánkové štěstí, Darmoděj, Bláznivá Markéta, Kometa, Těšínská, Dál se háže kamením, Petěrburg, Sudvěj, Přítel, Až to se mnu sekne, Muzeum, Sarajevo, Možná, že se mýlím, Peklo a ráj, Píseň psaná na vodu
Vydáno: 24.05.2013
Celkový čas: 59:22
Vydavatel: Parlophone
Výběrové album "Tenkrát/Nostalgie 90. let" má malinko zavádějící název. Jsou na něm totiž i písničky, které Nohavica nahrál v osmé dekádě minulého století na alba "Darmoděj" a "Osmá barva duhy". Z té doby pochází například píseň "Kometa", která se sice původně jmenovala "Spatřil jsem kometu", ale megahitem se stala až po své renesanci díky soundtracku k filmu "Rok ďábla", na kterém Nohavica spolupracoval s Čechomorem.

Album se nedá nazvat výběrem největších hitů, ale výběrem nejpozoruhodnějších písní daného období zcela určitě. Editorský cit Jiřího Černého, který si musel dát hodně práce, než z mnoha krásných kamínků vybral všechny ty rubíny a safíry, byl ovšem sázkou na jistotu. Na desce nenašly místo poťouchlosti typu "Ladovská zima", takže se na ni nedostal ani hit "Tři čuníci", který by do celkové filosofie spíše zádumčivější desky prostě nezapadal. Existuje zde provázanost jednotlivých postav v několika textech písní - příklad "Bláznivé Markéty" ve stejnojmenné písni a ve skladbě "Možná, že se mýlím" hovoří za vše.

Hymna všech bodrých Ostraváků "Až to se mnu sekne" (společně s Nohavicou text napsal Pavel Dobeš) nebo rozjímání o tom, jaké by to bylo, "kdybych se narodil před sto lety", dodává desce i patřičný nadhled v momentě, kdy by se člověku snad až příliš zachtělo dumat, či možná dokonce smutnět.

Celé toto dílo znovu dokazuje, že nejdůležitější ze všeho je sdělnost písně. Nejsou podstatné rozmáchlé aranžmány, přeprodukovanost, množství hostí. Stačí jen kytara, charismatická osobnost, text, který má hlavu a patu, a dobrá melodie.

Jediným zklamáním je nezaplněná stopáž nosiče. Člověku by se možná i zachtělo dát za tuhle hloupost bodík dolů, ale když si znovu poslechne krásné romantické balady "Sarajevo" nebo "Zatímco se koupeš", přeběhnou mu po zádech zimomriavky a to hovoří za vše. Parafrází Nohavicových slov "čert to sper". Kdy jindy, když ne teď.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY