Němečtí H-Blockx si doby své největší slávy vybrali hned debutovým albem "Time To Move" z roku 1994. Na tu dobu poměrně čerstvý mix tvrdého rocku, silných melodií a rapu si oblíbila spousta posluchačů a hitové singly jako "Little Girl" či "Risin' High" se těšily velké popularitě i u nás. Další dvě desky "Discover My Soul" a "Fly Eyes" sice upevnily pozici kapely na domácí půdě, ale jinde ve světě už komerční dopad až tak velký nebyl. Poté si kapela dala pár let oddech, jen v roce 2000 vydala ve spolupráci s Dr. Ring-Dingem coververzi písničky "Ring Of Fire", původně od Johnnyho Cashe, přičemž singlu se prodalo přes tři sta tisíc kusů. Další singl "C'Mon" se objevil až na sklonku roku 2001 a 14. ledna 2002 konečně vyšla další deska s názvem "Get In The Ring", na které mají H-Blockx opět řádně nabroušené kytary.

Kapele několikaletá pauza vyloženě prospěla a na novinku tak dokázala poskládat dvanáct výborných písniček, ve kterých jednoznačně po hudební stránce dospělia Hlavním stavebním kamenem jejich tvorby sice stále je crossover tvrdého rocku a rapu, ale i díky několika hostům se jim povedlo natočit desku dost barevně a zajímavě. Hned úvodní trojice písniček příznivce podobné hudby musí vyloženě nadchnout, pilotní singl "C'Mon" je nabušený energií, že to až rve uši, následuje coververze "The Power", kterou počátkem devadesátých let nahráli původně Snap, ve verzi H-Blockx hostuje rapper Turbo B., který narapoval i originál. Výborná věc. Jako třetí následuje titulní skladba "Get In The Ring", ve které hostuje opět Dr. Ring-Ding a kapela v ní nejvíce využila elektronických zvuků a opět ťala naprosto přesně, na koncertech musí tahle pecka z posluchačů vytřást duši. Všechny tři zmíněné písničky patří někam do kategorie soudobého křížení rocku a rapu, ale všechny skladby samozřejmě nejsou takové, "You're The One" je například klasická rocková vypalovačka se silnou melodií, která by se klidně mohla objevit i na desce Offspring.

Dost velkým kladem je i malý počet balad, které se na desku dostaly, i když v podstatě klasickou pomalou písničkou, jak je známe z popůlnočních částí českých diskoték, tady nenajdete žádnou. Snad jen "Don't Bring Me Down" a "Lost My Mind" by se tak daly s přimhouřením obou očí označit, ale tempo je sice střední než pomalé, ale melodie jsou zato chytlavé a jen tak vás nepustí. Jako poslední byla na desku zařazena i zmíněná coververze "Ring Of Fire", která je sice hodně veselá a hitová, ale na album se nehodí, protože je oproti zbytku desky hodně vyměklá a popová. Není špatná, ale působí spíš jako bonus.

H-Blockx se vrátili s kvalitativně vyrovnaným albem, které sice hodně čerpá z jejich minulosti a hnidopiši by mohli poznamenat, že bez přítomnosti hostů by se v jejich hudbě až tolik nezměnilo, ale kvalita materiálu nevelký posun v jejich zvuku bez problémů vyrovnává. A necelých padesát minut je tak akorát. Kdyby všechny ty nu-metalové bandy věděly, že v Evropě je nějaké Německo, měly by se od H-Blockx co učit.