Když dovolíš, začnu krátkým citátem. "Lucie? To je uzavřená kapitola." David Koller, 19. dubna 2007. Co se stalo, že už není?

Obešel nás jeden společnej známej. Pracuje v reklamní agentuře, která dělá kulturní akce pro PPF, například Shakespearovské slavnosti. No a my zjistili, že důvody, který nás rozdělovaly, se pravděpodobně vytratily.

Okolnosti tvého odchodu z kapely v roce 2004 byly poměrně dramatické. Už jste si to teda vyříkali?

Vlastně nevím, kdo byl tenkrát víc hysterickej - jestli já, nebo Robert (Kodym - pozn.). Měli jsme toho všichni plný zuby. Osmnáct let společnýho hraní s jedinou krátkou přestávkou bylo zkrátka náročných. Když jsme pracovali, bylo to fakt intenzivní. Ostatně neznám moc kapel, který by spolu vydržely tak dlouho. My byli navíc po celou dobu kariéry celkem dost vidět. Tlak veřejnosti byl velkej, stejně jako ega všech zúčastněnejch. Kvůli tomuhle končej všechny úspěšný kapely.

Rovnováha se narušila v době, kdy byl z Lucie vyhozen Michal Dvořák, že?

No jo, to se říká.

Kdy vlastně mezi vámi začaly ony pověstné ledy zase tát?

Ten kámoš nás obešel na konci loňského léta. S Robertem, Michalem a P.B.Ch. jsme se domluvili, že si zkusíme zahrát a že se ukáže, jestli spolu vydržíme. A myslím, že se nám zkoušelo úplně normálně. Kolem Vánoc jsme si zahráli první koncert pro Pépeefku a začali se bavit o tom, že by to šlo asi i nějak dál. Začali jsme připravovat termíny pro další společný koncerty, který by měly proběhnout příští rok. Taky jsme začali přemýšlet, že bychom udělali nějaký divadlo. Všechno se to začalo nějak hejbat.

Nakolik rozhýbané je to teď?

Máme termíny koncertů i premiéry muzikálu. Ten proběhne 30. října tohoto roku a koncerty Lucie budou v květnu a červnu 2014.

O čem muzikál "Lucie - Větší než malé množství lásky" vlastně bude?

Je to klasickej trojúhelník. Klukovi s dívkou, co jsou před svatbou, se připlete do cesty druhá dívka a začnou se dít věci. Takhle je to jednou větou, ale příběh je vrstevnatější a nemá cenu ho vyprávět, protože jsme na začátku a v divadle to bude o něčem jiném.

První koncert Lucie po znovuobnovení byl uzavřený, proběhl pro společnost PPF podnikatele Petra Kellnera. A kromě radostných reakcí na to, že jste opět spolu, sklidil i negativní komentáře v tom smyslu, že vám šlo jen o peníze. Jak bys tenhle pocit některých fans vyvrátil?

Já bych nic nevyvracel. Pochopitelně jsme to udělali taky pro peníze. Ale my pro ně už tak dlouho společně nehráli, že je nám to celkem jedno. Vždycky, když něco uděláš, se najde někdo, kdo za tím bude sledovat jen nějakej finanční kalkul. My jsme spolu osm roků nehráli a věděli jsme, o jaký prachy přicházíme. Ty nabídky, co jsme dostávali, byly obrovský. A nehnulo to s náma.

Šlo o vyšší částky než od Kellnera?

Já myslím, že jo.

Takže zvítězila touha být zase se starými kamarády?

Jasně, hraní je to, co nás spojuje. Nemáme spolu děti, máme spolu písničky. Kdyby nám šlo o peníze, vzali bychom už dávno něco v minulosti.

Zmínil jsi koncerty a muzikál. Znamená to, že byste mohli být dohromady znovu tvůrčí?

Tvůrčí práce kolem muzikálu je teď spousta. Máme na triku aranžmá a tak je teď vymejšlíme. A jestli se do konce roku dostaneme k novým písničkám? Obávám se, že ne. S tímhle je fakt dost práce, navíc každý leště letos jede svoje projekty.

A v budoucnu? Bavili jste se o tom, že se třeba zavřete do zkušebny a dáte nápady dohromady?

Bavili jsme se o tom, že uděláme nějaký písničky, ale pak z toho sešlo. Myslím, že se tomu musí dát nějakej čas.

Takže netlačit na pilu a počkat, co přijde.

Samozřejmě. Já nevím, co bude zejtra. To ví možná Václav Klaus, ale já ne.

Nemáš obavu, že obnovením Lucie můžete teoreticky zkazit něco hezkého?

Podívej, fakt nejsem prognostik. My jsme muzikanti a snažíme se to dělat co nejvíc profesionálně, jak jen to jde. Jestli se to lidem bude líbit, nebo ne, tak nám to dají hned znát a my uděláme všechno pro to, abychom se neztrapňovali.

Když se navracíš do Lucie, jak to teď bude s tvojí sólovou kariérou?

Jestliže budeme zkoušet a jezdit s Lucií, nemůžeme hrát s kapelou. Také jsme si dali pauzu. Na inkriminovaného půl roku nic neorganizujeme. A potom... se uvidí. Každopádně teď až do konce roku hrajeme.

Davide, jak vlastně s odstupem času hodnotíš své tři sólové desky?

Vašku, já to vůbec nehodnotím. Mně je to úplně jedno. Nejsem hudební kritik.

Dobře, zeptám se jinak. Jak z dnešního pohledu svá sólová alba vnímáš?

No, buď tvoje hudba v lidech zůstane, nebo ne. Každá sólová deska byla dělaná jinak, dělal ji jinej producent. Když k nim připočtu i album Kollerbandu, jde vlastně o čtyři nahrávky. Na tý poslední jsem chtěl udělat víc alternativní muziku a i proto jsem na ní spolupracoval s Petrem Kofroněm.

Stojíš si dnes za materiálem ze všech svých desek?

Ze všech těch alb hrajeme na koncertech skladby. Pochopitelně to poslední nebylo rádiový, ale s tím jsme do toho šli, že to není důležitý. Stejně jsou rádia hrozně konzervativní a hrajou starý písničky do zblbnutí. Tím se nehodlám vůbec zaobírat. Dělat písničky pro nějaký univerzální rádio je cesta nikam. To se vždycky uvidí až za čas. Něco rádia hrajou, ale výpis z OSA u sebe nemám.

Ptám se i proto, že zmiňovaná poslední sólovka "Teď a tady" sklidila celkem rozpačité recenze.

Ona i ta úplně první z roku 1993 byla brána jako nějaká bokovka. A písnička "Chci zas v tobě spát" pak prodala celej náklad desky "Lucie v opeře" z roku 2003. S tím nic nenadělám, a proto nejsem smutnej, že mě nehrajou v rádiu nebo někde. Stejně je tam miliarda písniček ze západu. Velký vydavatelství tlačej do playlistů velký prachy, já za to platit nehodlám.

Až takhle to chodí?

No tak... To je vaše práce, abyste zjistili, kolik to stojí. Já to vím.

Kolik, kolik?

Neřeknu, zjisti to za domácí úkol. Já ti to nevyžvaním.

Když se vrátíme k těm reakcím na poslední desku, písničky z "Teď a tady" jsi hrál i v pořadu České televize "Ladí neladí". A vypadalo to, že tvé pocity z reakcí třeba Tondy Kocábka nejsou úplně libé. Nakolik je pro tebe taková zpětná vazba důležitá?

Vůbec. Já se tomu vyhejbám. Respektuju, když někdo o muzice píše, ale já ji chci hrát. Vůbec se mi o tom nechce povídat. Že si tady o tom povídáme, je proto, že jsi mě dneska odchytil a já ten čas mám. Nechci říkat, že mě to úplně nezajímá. Nechci tu činnost úplně dehonestovat. Ale Tonda Kocábek je muzikant. Kdyby to byl aspoň člověk, který o tom píše a má nějakou erudici, pak oukej. Ale on má podle mě rád úplně jinou muziku, než jakou dělám já. Už před tím pořadem jsem s ním dělal rozhovor a měl dojem, že má ze mě špatný pocit. Zkrátka, že ho seru. A dělat rozhovor s někým, koho sereš, není úplně dobrý.

Tak to jsem rád, že v tomhle případě to máme v pohodě.

Víš, já do "Ladí neladí" vlastně nechtěl jít. Hrozně mě nasrali, když tam byla Lenka Dusilová. Nějakej úchylák si ji tam podal a udělal z ní úplnou nánu, která by se na to měla dávno vykašlat, být v domácnosti a sekat děti. Takhle se tam k ní chovali. Zaprvé ji mám hrozně rád a zadruhé je to skvělá zpěvačka a muzikantka. Tak jsem se zařekl, že tam nikdy nepůjdu. Kamarád z televize z Ostravy mi ale volal, abych přijel zahrát, že jim chtějí ten pořad zakázat a kdesi cosi... Tak jsem po nějakém zvažování zahlásil, že si teda uděláme vejlet. A dopadlo to takhle. Odehraješ koncert, na kterej oni nejsou schopni sehnat lidi, a pak přijde nějakej Kocábek, kterej se snaží taky někde hrát, moc mu to asi nejde a pouští tam do tebe svoje mindrácký kecy. Stát se tohle ve dvanácti letech, je to na rvačku.

Na jedné straně je tady tvá sólová tvorba - a především poslední deska - na druhé straně Lucie, která vždycky hrála obyčejný pop. Nebijou se v tobě tyhle dva přístupy?

Můj přístup k muzice je jinej než přístup Roberta, Michala a P.B.Ch. To je jasný. Dohromady to ale tvoří to, co dělá kapely kapelami. To je daný na těch lidech. Já nechci a ani nemůžu kopírovat styl Lucie. Mám to štěstí, že se můžu vydávat do oblastí, který jsou mi neznámý. To mě baví. Udělali jsme třeba šestici koncertů s Agon Orchestra, tělesem, které hraje současnou vážnou hudbu. Šlo o soundclash, tedy aranžovaný souboj dvou kapel a sólistů. Bylo to postavený víceméně na materiálu z poslední desky a divadla, ve kterých se koncerty konaly, byly vyprodaný a lidem se to líbilo. Jsem za to rád, protože se snažím neopakovat a dělat muziku s lidmi, kteří ji pojímají jinak, aby demence přicházela pomaleji.

Je někdo, kdo tě v tomto přístupu inspiruje?

Vloni jistě Petr Kofroň, producent poslední desky a autor našeho concerto grosso s Agon Orchestra. Má hrozně širokej záběr. Jeho aranžmá jsou možná někdy pro běžného posluchače na pokraji šílenství, protože má rád dizonatní, nelibozvučné souzvuky. Mně se to ale líbí. A v momentě, kdy si v tom něco najdeš, objevuješ jinej svět. Žádný komerční rádio ti takovýhle zážitek nezprostředkuje. Pochopitelně jsou to i jiní producenti či umělci, kteří chodí s novými přístupy a nápady.

Ty se ostatně do těchto vod rád vydáváš. Byl jsi například na koncertě pro Marka Brezovského v Bratislavě. Jak ses tam ocitl?

To byl hrozně talentovanej kluk. Měl to bohužel spočítaný, protože si začal s tvrdými drogami. Náš basák Marta Minárik s ním chodil na konzervatoř a hrál v jedné kapele, a tak mi o něm vyprávěl. Zemřel mladý, tuším, že ve dvaceti. Stihl ale udělat strašnou spoustu muziky, která mě zajímala. Slyšel jsem celou jeho desku "Hrana" a moc se mi líbila.

Může se podobný talent zjevit i v letošním ročníku projektu YouTube Fest? Co vlastně od své účasti v porotě očekáváš?

Nám byla účast na You Tube Festu nabídnuta, a protože jsem se v minulosti hledáním dobrejch kapel či umělců účastnil, tak jsem do toho šel. Třeba narazíme na někoho, kdo dělá něco novýho nebo dělá zajímavé klipy. Konečně s Lucií na začátku jsme taky chodili na soutěže kapel.

Už jsi strávil výsledek prezidentské volby? Patřil jsi k příznivcům Karla Schwarzenberga.

Hele, za čtrnáct dní jsem z toho byl venku. Myslím, že teď je čas na to, abychom pracovali a bedlivě sledovali, co se na Hradě děje. Vzhledem k tomu, že už ten fešák před ním prodal, co se dalo, se už toho nedá tolik ztratit. Chci věřit, že to s tou naší zemí myslí dobře.

A co bude dál?

Počkáme pět let, jestli se neuchlastá, a pak zvolíme někoho jinýho. Ale já už se v tom doufám angažovat nebudu.

Už nebudeš žádného kandidáta podporovat?

Přesně tak. Myslím, že muzikanti mají hrát. Ti arogantní šíbrové dokážou hraním na struny jistejch voličů stejně veřejnost zmanipulovat. Jsou školený pravděpodobně nějakejma sovětskejma profíkama a já s nimi nechci soutěžit.

To školení zavání silným kafíčkem...

Tak za další domácí úkol zjisti, kdo za totáče zakládal ve východní Evropě prognostický ústavy. Jestli ty státy samotné, nebo to přišlo z Moskvy. Všude byly založený prognostický ústavy a tyhle prognostici nám teď dvacet let říkají, co máme dělat. Nechci šířit nějaký konspirační zprávy, ale myslím, že to jsou všechno ruský fízlové.

Chtěl jsem se taky zeptat, jak se daří vinohradu na jižní Moravě?

Růžový je super. Bílý je podle mě trochu zasířený, i když soused tvrdí, že není. V některejch těch bílejch odrůdách cítím jakoby plíseň. Ta v těch sklepech vždycky je, takže asi i v nádobách, ve kterých víno zraje. Pořád to řešíme, ale furt dokupujeme nový hlavy. Staráme se o ně a je to zábava.

Co máte vlastně vysázeno?

Všechno možný. Z bílejch mi na Pálavě nejvíc chutná Ryzlink vlašský. Kde něco přes zimu uhyne, tam nechávám dosázet vlašák.