"Architecture & Morality", část druhá

Povedený comeback OMD vybudil ústřední dvojici Andy McCluskey - Paul Humphreys natolik, že dala dohromady dvanácté album "English Electric". To po všech stránkách evokuje svou konzistencí stařičké "Architecture & Morality" a je patrnou oslavou technické evoluce s čitelným návratem k jejich hudebním kořenům.

7/10

OMD - English Electric

Vydáno: 08.04.2013
Celkový čas: 43:05
Žánr: synthpop

Skladby: Please Remain Seated, Metroland, Night Café, The Future Will Be Silent, Helen Of Troy, Our System, Kissing The Machine, Decimal, Stay With Me, Dresden, Atomic Ranch, Final Song

Vydavatel: 100% Records

Ohodnoť toto album

Pravidelné geometrické obrazce a výrazné barvy na obalu "English Electric" prozrazují mnohé. Orchestral Manoeuvres In The Dark (OMD) si totiž po rozmáchlé "History Of Modern" vybrali oddech a rozhodli se navázat tam, kde se to logicky přímo nabízelo. Vypilovat komplexní desku, na které je vesměs celistvé jak ústřední téma, tak filosofie vlastní tvorby. "English Electric" je i nepřímým volným pokračováním jejich legendární variace "Architecture & Morality" s přesahem experimentů z "Dazzle Ships" (zejména preludia "Decimal" a "Atomic Ranch") - ta letos oslavuje rovných třicet let od vydání. Při zaslechnutí sférické hymny "Metroland" bylo mnohé naznačeno, přesto další spojnice byly důkladně ukryté na později.

Andy McCluskey a Paul Humphreys se po opětovném sloučení do jednoho funkčního celku vydali znovu bádat ve vodách jim velmi blízkým. Vykrystalizované melodické (synthpopové) struktury decentně promíchali současnými technologickými postupy, ale zjevný cíl byl, aby výsledek zůstal dostatečně oldschool. Poznávací prvky tak zůstaly pevně na svém místě a chvílemi až nebezpečně připomínají doby minulé: "Helen Of Troy" rozechvěje uhrančivou melancholií dvojice "Joan Of Arc"/"Joan Of Arc (Maid Of Orleans)" a Paulem zpívaná "Stay With Me" si může podat ruce s hitovkou "Souvenir". Vedle nich je však asi služebně nejstarší "Kissing The Machine" jen průhledným stínem. Původně ji Andy napsal společně s Karlem Bartosem pro desku "Esperanto" jeho projektu Elektric Music; zde je však přepracovaná verze, na které převážně pracoval jen Paul a vokálně zahostovala Claudia Brücken.

Budoucnost v jejich podání nebude promlouvat úzkostlivým tichem a ani nebude pouhým šumem, shlukem ruchů dennodenních stereotypů. OMD vždy s citem pro detail hledali nové alternativy přístupu v generování sekvencí, které neměly daleko k zvukové moderně. Tento přístup se jim natolik vryl do paměti, že z něj mohou čerpat i dnes. V "Our System" si tak všimli současného trendu oprašování základů electronic body music, i když jej dostatečně zjemnili optikou zaběhlé značky. Naopak "Dresden", "Night Café", "The Future Will Be Silent" a nepřehlédnutá kompozice "Metroland" rezonují kraftwerkovským futurismem a celému albu udávají tvář. "English Electric" ale hlavně může být chápáno jako oslava, ohlédnutí se za historií a progresem elektronické hudby, které jsou oba velkými nadšenci.

"English Electric" ve svém finiši bez námahy dosáhlo na minulou "History Of Modern", dokonce ji přesahuje svou celistvostí a určitou zvukovou vyrovnaností. Na druhou stranu ji ale sráží fakt, že OMD na ní nepřicházejí s ničím výrazněji novým, objevným, co by nebylo již dříve zaslechnuto. Do jejich elektrotechnické evoluce tak byla přimíchána i jakási příměs dlouholeté jistoty, návratu ke kořenům. I tento stav věci není k zahození, navozuje stav rovnováhy v současném rozpoložení magnetických sfér.

• dd (john, 05.05.2013 11:04) Reagovat

  Na nove veci si uz od nich nezvyknem.Jedno je ale iste.Je to genialna kapela.Ich fantasticke skladby hraju dnes na koncertoch a ludia pravom šaleju.
  
  

• tolik chvály a tak málo bodů ? (robopes, 05.05.2013 22:16) Reagovat

  myslím, že album zaslouží 8 až 9 bodíků, na to kolik sra_ek vyjíždí každej tejden na cédéčkách je tohle natolik osvobozující a pohodové, že je až neskutečné jak na svojí muziku dokázali po tolika letech omd navázat, už "history...." bylo famózní.....
  
  

• ... (JohnnyD, 08.05.2013 15:45) Reagovat

  súhlasím, hlavne s posledným odsekom. English Electric je prekvapivo súdržné skvelé retro, no je až príliš spiatočnícke a zaťažené v opakovaní minulosti (už len názov Helen of Troy). Je to skvelý album, ale čakal by som viac od chlapíkov, ktorých albumy ako Dazzle Ships či dokonalé Architecture and Morality nadchýňajú svojou nadčasovosťou a experimentmi aj teraz. Každopádne je to skutočne príjemné počúvanie. Môj favorit číslo 1 je The Future Will Be Silent, ktorá presne spĺňa ten pokrokový art-pop, aký zbožňujem na OMD.
  
  

• Koncertní provedení EE (Cossack, 27.05.2013 17:29) Reagovat

  Už HOM se mi líbilo a dlužno dodat, že Pt. 1 je live úžasné. Podobně chytlavé je z nového alba pro živé vystoupení hlavně Dresden (můj názor). Metroland mě až příliš připomíná Europa Endloss a byť jí od Kraftwerků mám moc rád, tady to bylo na můj vkus příliš komorní. Myslím ve srovnání s tím ostatním co hoši předvedli.
  
  Dlužno dodat, že fanoušci včera v Lipsku, kde jsem měl tu čest, byli mnohem lepší jak ti před dvěma lety v Drážďanech, kde to bylo "nějaký chcíplý". Tady byli chlapci z OMD překvapeni a viditelně potěšeni, včetně jindy spíše s decentními úsměvy hrajícího Paula Humphreyse a nemluvě o dvou zbývajících členech kapely.
  
  Jinak nemůžu si pomoct, ale tandem Joan of Arc a Maid of Orleans byly pro mě opět spolehlivě největší peckou večera, která jen přišla na můj vkus příliš brzo.
  
  V každém případě vynikající výkon celé kapely a hlavně neskutečného Andyho, který byl opět k nezastavení. Klobouk dolů před tím co uběhá, utancuje (Andy McCluskeys Tanz Schule, jak sám poznamenal) a hlavně přitom uzpívá bez nějakého většího náznaku "nestíhačky".
  
  Překvapilo mě mimochodem jak letité publikum se dostavilo, protože ve svých 41ti jsem si tam připadal pomalu jako mladík :-). Každopádně i přes léta tam všichni řádili tak, že celkový dojem z koncertu nemohl zkazit ani liják ve kterém jsme opouštěli sál a daleká cesta domů.
  
  Mimochodem Vile Electrodes, kteří dělali předkapelu, překvapili nejen tradičním latexovým outfitem zpěvačky, na kterém si dle svých slov vybudovali kariéru a který rozdivočel místní pány, ale hlavně velmi zajímavým zvukem a repertoárem. Chvílemi jsem měl pocit, že za analogovými stroji stojí sám Vince Clarke z doby začátků DM, tedy vizuelně jak když mu z oka vypadl. Musím tedy dodat, že chlapík to s mašinkami, kde je pomalu více otočných voličů jak černobílých kláves, skutečně uměl.
  
  Podtrženo a sečteno, parádní večer s parádní vzpomínkou "na mládí".
  
  

Na koho si letos dát pozor? BBC Sound of 2026 vyhrála Skye Newman Britské Radio 1 vyhlásilo výsledky své oblíbené tipovačky BBC Sound of pro rok 2026. Novou tváří, u které si vsadilo, že ji letos uvidíme - nebo alespoň ostrovní posluchači - úplně všude, se stala Skye Newman. Pro londýnskou... čtěte zde

Vydáno: 13.01.2026 08:00 v sekci Novinky

8/10

Recenze: Takto zní současná Andalusie: Marta Santos na "Aquí no sobra nadie" umíchala radostný koktejl popu, flamenca a tanečních rytmů Čeští posluchači se nejspíš se španělskou zpěvačkou Martou Santos setkali až díky nedávnému hitu "Lo Que Pasó, Pasó" s Alvarem Solerem. Ten na podzim opanoval i naše rádia. Rodačka ze slunečné Sevilly vzápětí přišla i se... čtěte zde

Vydáno: 12.01.2026 00:00 v sekci Recenze

6/10

Video: Bruno Mars vsadil na jistotu. Předvídatelná novinka "I Just Might" navazuje na jeho starší hity Nové album po deseti letech je událostí, která v případě globální megahvězdy velikosti Bruna Marse rozhodně stojí za zvýšenou pozornost. Ještě než 27. února uslyšíme celou desku "The Romantic", můžeme zpěvákovu aktuální... čtěte zde

Vydáno: 11.01.2026 14:00 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Recenze: Obsáhlý komplet rozhlasových nahrávek SHQ "Cestou necestou" nabízí jazzovou hostinu Jazz měl, alespoň v rámci (omezených) možností, za minulého režimu zelenou. Však také v určitých dobách umožnil rockerům hrát na platformě fúzujícího jazz-rocku a přikryl i jiné aktivity ze šedé zóny. Karel Velebný a jeho... čtěte zde

Vydáno: 11.01.2026 08:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Koncertní nahrávka "Bratislavská lýra" dokazuje, že Marika Gombitová na tomto festivalu vždy excelovala Jako my máme svou Lucii Bílou, Slováci vzhlížejí jako ke své pěvecké ikoně k Marice Gombitové. Ke zpěvačce, která svůj ohromný hudební dar musela částečně obětovat na oltář svému zdravotnímu stavu, ale nevzdala se. Album... čtěte zde

Vydáno: 10.01.2026 08:00 v sekci Recenze