"Architecture & Morality", část druhá

Povedený comeback OMD vybudil ústřední dvojici Andy McCluskey - Paul Humphreys natolik, že dala dohromady dvanácté album "English Electric". To po všech stránkách evokuje svou konzistencí stařičké "Architecture & Morality" a je patrnou oslavou technické evoluce s čitelným návratem k jejich hudebním kořenům.

7/10

OMD - English Electric

Vydáno: 08.04.2013
Celkový čas: 43:05
Žánr: synthpop

Skladby: Please Remain Seated, Metroland, Night Café, The Future Will Be Silent, Helen Of Troy, Our System, Kissing The Machine, Decimal, Stay With Me, Dresden, Atomic Ranch, Final Song

Vydavatel: 100% Records

Ohodnoť toto album

Pravidelné geometrické obrazce a výrazné barvy na obalu "English Electric" prozrazují mnohé. Orchestral Manoeuvres In The Dark (OMD) si totiž po rozmáchlé "History Of Modern" vybrali oddech a rozhodli se navázat tam, kde se to logicky přímo nabízelo. Vypilovat komplexní desku, na které je vesměs celistvé jak ústřední téma, tak filosofie vlastní tvorby. "English Electric" je i nepřímým volným pokračováním jejich legendární variace "Architecture & Morality" s přesahem experimentů z "Dazzle Ships" (zejména preludia "Decimal" a "Atomic Ranch") - ta letos oslavuje rovných třicet let od vydání. Při zaslechnutí sférické hymny "Metroland" bylo mnohé naznačeno, přesto další spojnice byly důkladně ukryté na později.

Andy McCluskey a Paul Humphreys se po opětovném sloučení do jednoho funkčního celku vydali znovu bádat ve vodách jim velmi blízkým. Vykrystalizované melodické (synthpopové) struktury decentně promíchali současnými technologickými postupy, ale zjevný cíl byl, aby výsledek zůstal dostatečně oldschool. Poznávací prvky tak zůstaly pevně na svém místě a chvílemi až nebezpečně připomínají doby minulé: "Helen Of Troy" rozechvěje uhrančivou melancholií dvojice "Joan Of Arc"/"Joan Of Arc (Maid Of Orleans)" a Paulem zpívaná "Stay With Me" si může podat ruce s hitovkou "Souvenir". Vedle nich je však asi služebně nejstarší "Kissing The Machine" jen průhledným stínem. Původně ji Andy napsal společně s Karlem Bartosem pro desku "Esperanto" jeho projektu Elektric Music; zde je však přepracovaná verze, na které převážně pracoval jen Paul a vokálně zahostovala Claudia Brücken.

Budoucnost v jejich podání nebude promlouvat úzkostlivým tichem a ani nebude pouhým šumem, shlukem ruchů dennodenních stereotypů. OMD vždy s citem pro detail hledali nové alternativy přístupu v generování sekvencí, které neměly daleko k zvukové moderně. Tento přístup se jim natolik vryl do paměti, že z něj mohou čerpat i dnes. V "Our System" si tak všimli současného trendu oprašování základů electronic body music, i když jej dostatečně zjemnili optikou zaběhlé značky. Naopak "Dresden", "Night Café", "The Future Will Be Silent" a nepřehlédnutá kompozice "Metroland" rezonují kraftwerkovským futurismem a celému albu udávají tvář. "English Electric" ale hlavně může být chápáno jako oslava, ohlédnutí se za historií a progresem elektronické hudby, které jsou oba velkými nadšenci.

"English Electric" ve svém finiši bez námahy dosáhlo na minulou "History Of Modern", dokonce ji přesahuje svou celistvostí a určitou zvukovou vyrovnaností. Na druhou stranu ji ale sráží fakt, že OMD na ní nepřicházejí s ničím výrazněji novým, objevným, co by nebylo již dříve zaslechnuto. Do jejich elektrotechnické evoluce tak byla přimíchána i jakási příměs dlouholeté jistoty, návratu ke kořenům. I tento stav věci není k zahození, navozuje stav rovnováhy v současném rozpoložení magnetických sfér.

• dd (john, 05.05.2013 11:04) Reagovat

  Na nove veci si uz od nich nezvyknem.Jedno je ale iste.Je to genialna kapela.Ich fantasticke skladby hraju dnes na koncertoch a ludia pravom šaleju.
  
  

• tolik chvály a tak málo bodů ? (robopes, 05.05.2013 22:16) Reagovat

  myslím, že album zaslouží 8 až 9 bodíků, na to kolik sra_ek vyjíždí každej tejden na cédéčkách je tohle natolik osvobozující a pohodové, že je až neskutečné jak na svojí muziku dokázali po tolika letech omd navázat, už "history...." bylo famózní.....
  
  

• ... (JohnnyD, 08.05.2013 15:45) Reagovat

  súhlasím, hlavne s posledným odsekom. English Electric je prekvapivo súdržné skvelé retro, no je až príliš spiatočnícke a zaťažené v opakovaní minulosti (už len názov Helen of Troy). Je to skvelý album, ale čakal by som viac od chlapíkov, ktorých albumy ako Dazzle Ships či dokonalé Architecture and Morality nadchýňajú svojou nadčasovosťou a experimentmi aj teraz. Každopádne je to skutočne príjemné počúvanie. Môj favorit číslo 1 je The Future Will Be Silent, ktorá presne spĺňa ten pokrokový art-pop, aký zbožňujem na OMD.
  
  

• Koncertní provedení EE (Cossack, 27.05.2013 17:29) Reagovat

  Už HOM se mi líbilo a dlužno dodat, že Pt. 1 je live úžasné. Podobně chytlavé je z nového alba pro živé vystoupení hlavně Dresden (můj názor). Metroland mě až příliš připomíná Europa Endloss a byť jí od Kraftwerků mám moc rád, tady to bylo na můj vkus příliš komorní. Myslím ve srovnání s tím ostatním co hoši předvedli.
  
  Dlužno dodat, že fanoušci včera v Lipsku, kde jsem měl tu čest, byli mnohem lepší jak ti před dvěma lety v Drážďanech, kde to bylo "nějaký chcíplý". Tady byli chlapci z OMD překvapeni a viditelně potěšeni, včetně jindy spíše s decentními úsměvy hrajícího Paula Humphreyse a nemluvě o dvou zbývajících členech kapely.
  
  Jinak nemůžu si pomoct, ale tandem Joan of Arc a Maid of Orleans byly pro mě opět spolehlivě největší peckou večera, která jen přišla na můj vkus příliš brzo.
  
  V každém případě vynikající výkon celé kapely a hlavně neskutečného Andyho, který byl opět k nezastavení. Klobouk dolů před tím co uběhá, utancuje (Andy McCluskeys Tanz Schule, jak sám poznamenal) a hlavně přitom uzpívá bez nějakého většího náznaku "nestíhačky".
  
  Překvapilo mě mimochodem jak letité publikum se dostavilo, protože ve svých 41ti jsem si tam připadal pomalu jako mladík :-). Každopádně i přes léta tam všichni řádili tak, že celkový dojem z koncertu nemohl zkazit ani liják ve kterém jsme opouštěli sál a daleká cesta domů.
  
  Mimochodem Vile Electrodes, kteří dělali předkapelu, překvapili nejen tradičním latexovým outfitem zpěvačky, na kterém si dle svých slov vybudovali kariéru a který rozdivočel místní pány, ale hlavně velmi zajímavým zvukem a repertoárem. Chvílemi jsem měl pocit, že za analogovými stroji stojí sám Vince Clarke z doby začátků DM, tedy vizuelně jak když mu z oka vypadl. Musím tedy dodat, že chlapík to s mašinkami, kde je pomalu více otočných voličů jak černobílých kláves, skutečně uměl.
  
  Podtrženo a sečteno, parádní večer s parádní vzpomínkou "na mládí".
  
  

Naživo: AntiValentýn od Rozálie se povedl na výbornou Rozálie loni vydala druhou řadovku "Láska, hlína, rýč", kterou utvrdila svoji pozici na scéně, což dokazují i nominace na Ceny Anděl, zvýšený zájem o ni a vyprodané koncerty. Nejinak tomu bylo i na Valentýna v pražské La Fabrice,... čtěte zde

Vydáno: 16.02.2025 16:30 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Dream Theater našli v temnotě desky "Parasomnia" ztracenou energii Jak je důležité míti Portnoye! Hojně skloňovaný návrat ztraceného syna do řad Dream Theater notně rozbouřil fanouškovské vody a vyvolal velká očekávání. Americká formace se ocitla v nesmírně komfortní situaci, kterou navíc... čtěte zde

Vydáno: 16.02.2025 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Marilyn Manson v Brně: Bez excesů a s koňskou dávkou energie Marilyn Manson se po šestnácti letech vrátil do Brna a jeho show se diametrálně lišila od extrémních excesů tehdejšího koncertu. Tentokrát precizně ovládl pódium a testosteronová energie potvrdila jeho kultovní status. S novou deskou... čtěte zde

Vydáno: 15.02.2025 16:36 v sekci Naživo

Blogísek ultrapopaře: Backing tracky nahrazují muzikanty stále víc. A to mě štve Není to zase tak dávno, co mě u mnoha kapel, hlavně na multižánrových Colours of Ostrava, fascinovalo množství hudebníků na pódiu, kteří navíc ovládali několik různých nástrojů. Loni jsem ale získal pocit, že muzikanti už brzy... čtěte zde

Vydáno: 15.02.2025 08:00 v sekci Publicistika | Blogísek ultrapopaře

Publicistika: Kmotra rock'n'rollu Sister Rosetta Tharpe by letos oslavila své 110. narozeniny Dnes již snad každý hudební nadšenec moc dobře ví, že za otce rock'n'rollu platí Alan Freed, zatímco Tina Turner si vybudovala pověst rockové královny. Nyní se ale ponořme o něco hlouběji do historie a připomeňme si život... čtěte zde

Vydáno: 14.02.2025 08:00 v sekci Publicistika