Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
The Strokes - Comedown Machine

Konečně vydařený návrat kytarových obrozenců

Vydáno: 26.03.2013 08:00 v sekci Recenze - Jakub Malar | foto: facebook interpreta

Pokud patříte k té sortě fanoušků The Strokes, která nad newyorským kvintetem už dávno zlomila hůl, mám pro vás dobrou zprávu. Ačkoliv je situace mezi členy kapely nejspíš i nadále napjatá, přichází s novou nahrávkou "Comedown Machine", která se hitovostí vyrovná prvním dvěma deskám.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

The Strokes - Comedown Machine

Vydáno: 25.3.2013
Celkový čas: 39:51

Skladby: Tap Out, All The Time, One Way Trigger, Welcome To Japan, 80's Comedown Machine, 50/50, Slow Animals, Partners In Crime, Chances, Happy Ending, Call It Fate, Call It Karma

Vydavatel: Sony Music

The Strokes se v roce 2011 vrátili po pětileté pauze s průměrným albem "Angles", jehož přípravu a natáčení nemile poznamenaly vztahy v kapele. Zatímco zkraje nového milénia to byla pětice muzikantů, pokrevních bratrů jako vystřižená z filmu "Ztracenci" Francise Forda Coppoly, která měnila hudební svět, o deset let později před námi stála skupina, která spolu téměř nekomunikovala. Nick Valensi z této situace obviňoval Juliana Casablancase, Nikolai Fraiture Alberta Hammonda Jr., Hammond Jr. to sváděl na drogy a Casablancas na všechny své spoluhráče. U sebe chyby nikdo nehledal, a když si vezmeme, že právě v této atmosféře vznikala nahrávka, s níž se měli vrátit na hudební scénu po tak dlouhé době, nelze se divit, že to zas tak úplně nedopadlo. Snad kromě singlu "Under Cover Of Darkness" neobsahovala ani jeden výrazný moment. Celé to znělo, jako by se ve studiu trápili a dělali vše pro to, aby se z něj co nejdřív dostali ven.

Nyní se píše rok 2013, a jaká je momentální situace mezi členy, vědí pouze oni sami. Neposkytují rozhovory, nejsou k dispozici žádné nové fotografie, nekoncertují a je vlastně dost možné, že je otázkou času, kdy ohlásí rozpad. Ať je to ale jak chce, před námi teď leží nová studiová deska "Comedown Machine" a jestli by právě tato měla být jejich labutí písní, ostudu si rozhodně neudělali. Po dlouhé době opět znějí, jako když si společné hraní opravdu užívají. Docela kontrast k předchozímu textu, ale je to tak. Nový materiál pospolu totiž funguje nejlépe od "Room On Fire" a nebál bych se jej označit za jejich nejpopovější album vůbec.

Oproti nahrávce "Angles", která působila spíše jako sbírka b-stran singlů, je "Comedown Machine" opět hitovou kolekcí. Bere si to nejlepší jak od The Strokes, tak od samotného Casablancase (viz povedená sólovka "Phrazes For The Young"), takže se opět několikrát zastavíme v osmdesátkách. Hned úvodní "Tap Out" sice otevírá zvuk znějící, jako když někdo nepříjemně škrábe po tabuli, ale vzápětí následuje groove ve stylu Human League. Oproti tomu následující skladba "All The Time" je vítaným návratem ke zvuku prvních dvou alb a klidně ji můžeme zařadit vedle hitů jako "Someday" nebo "The End Has No End". "One Way Trigger" je jejich variací na "Take On Me" od A-ha s Casablancasovým falzetem (ten na "Comedown Machine" dostává značně výrazný prostor) a "Welcome To Japan" je natolik zábavná a úchylná, že jejímu kouzlu prostě nejde odolat.

A to jsme stále na začátku. "80's Comedown Machine", v níž je více než jen špetka antiutopické sci-fi, by se svou krásnou mellotronovou linkou a melancholickou atmosférou mohla zaznít v některém z filmů Wese Andersona. V podobném duchu se nese také "Slow Animals", v níž Casablancasův zpěv místy přechází až v šeptání. V "Chances" se pánové vyžívají v třepetavých kosmických syntezátorech a sborových momentech, které mají doprovázet onen moment živého vystoupení, kdy se rozsvítí blikající LED světla a pokryjí publikum třpytivými body (snad k tomu ještě budou mít příležitost). Závěrečná "Call It Fate, Call It Karma" pak je mírně najazzlá a zní jako do snového obrazu předělaná "Ask Me Anything" z "First Impressions Of Earth".

"Comedown Machine" vás možná nechytne hned a je dost možné, že v touze po "Is This It 2" album s WTF výrazem ve tváři po jednom poslechu zavrhnete. Jenže když mu dáte šanci, zjistíte, že je dost chytře natočené. The Strokes mohli oprášit své baseballové boty, pařit jako v roce 2001 a vytvořit kopii svého slavného debutu (po nezdaru jménem "Angles" by to byl jednoduchý a logický krok), ale místo toho se rozhodli hrát si, zkoušet nové věci a nezatížit se jinými očekáváními než těmi vlastními. Konečně našli svou tvář a právě díky tomu po delší době opět vyhrávají. Snad jim to ještě pár let vydrží.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Cover (Halec, 02.04.2013 03:07) Reagovat

    Uz len tym coverom sa Pani distancuju od svojho albumu a pripisuju nahravacej spolocnosti najvacsiu zasluhu ze vobec vznikol. The Strokes su pre mna iba ti mladasi z 2000's. Uplynula doba, uplynuli aj The Strokes.

  • jo! (denn, 04.04.2013 19:21) Reagovat

    Za sebe jsem velmi spokojená, při poslechu prvního singlu All The Time jsem sice tolik nadšená nebyla, ale jak se odtajnil postupně celý playlist, rozhodla jsem se, si album objednat :) nejoblíbenější Welcome To Japan, Happy Ending, Tap Out a One Way Trigger, ale předpokládám, že po větším poslechu přibudou další a možná si i oblíbím Call It Fate, Call It Karma, i když to není můj styl :D

  • velká spokojenost (fanda, 04.04.2013 20:39) Reagovat

    Já jsem dokonce z nový desky nadšenej. Přiznám se, že jsem nečekal, že to bude tak dobrý. První poslech byl sice trochu šok, ale ve finále jsou to klasický Strokes. Pro mně je to rozhodně více strokesy než předchozí dvě desky. Plynule to náladou navazuje na Is this it a Room on fire.
    Skladby byl rozdělil na tři skupiny

    fantastický: Tap out, one way trigger, welcome to japan, slow animals, happy endings, 50/50
    výborný: chances, partners in crime, 80 comedown machine, call it fate,cal it karma
    dobrou all the time

  • no.. (mar, 02.09.2013 12:28) Reagovat

    z mého pohledu zoufalá nuda, po starých Strokes typu Reptilia nebo You only live once ani stopy...bohužel.

  • ANGLES (Horvis, 22.11.2013 01:15) Reagovat

    Nový album jsem ještě neslyšel, ale co jsem četl tady recenzi, tak mě překvapilo jak se tu dost odsuzuje předchozí album "Angles"
    pro mě album "Angles" bylo jejich jasně nejlepší a Julian se mi zdá že tu zpívá nejlíp. Nechapů jak někdo může skladby jako "Machcu pichcu" a "Taken for a fool" přirovnat k B stranám singlů.
    A jak se tady opěvují první dvě jejich alba, tak ty mě bavila tak před těmi 10 lety když mi bylo 18 let, ale když si je pustím tak mě celkem nudí a příjde mi to vše stejné a Julian tehdy vlastně ani pořádně nezpíval, zpěv přišel až s jejich albem "First impressions on Earth"

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád 8. týden 2021
Mirai uzmuli v rádiích už třinácté vítězství, Yzomandias a Viktor Sheen nadále dominují albovému žebříčku Čeští dramaturgové a posluchači si mohou podat ruce - mají stále stejné favority. Třinácté vítězství pro "I přes to všechno" od Mirai je něco, co už v rádiích dlouho nepamatujeme. To na kralování rapu v albovém žebříčku... čtěte zde
Vydáno: 03.03.2021 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
0
Nové desky 8/2021 - od Nicka Cavea s Warrenem Ellisem přes Alice Coopera po Robina Schulze
Nové desky 8/2021 - od Nicka Cavea s Warrenem Ellisem přes Alice Coopera po Robina Schulze Vedle nečekaného alba Warrena Ellise a Nicka Cavea se s novými deskami přihlásili veterán Alice Cooper, australští Sheppard, DJ Robin Schulz, písničkářka Lucy Spraggan, dále Bonnie Tyler, punk-rockoví NOFX, debutantka Celeste, Willie... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2021 15:15 v sekci Novinky | Nové desky
3
Billie Eilish - The World's a Little Blurry 9/10
Recenze: Billie Eilish ve skvělém dokumentu "The World's a Little Blurry" odzbrojuje svou otevřeností Billie Eilish je pořád ještě teenagerka, přesto už o ní existuje celovečerní dokument. Je to pochopitelné - tato svérázná dívka a originální umělkyně už toho dosáhla a zažila tolik, že to na našlapaný skoro dvouapůlhodinový... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2021 08:00 v sekci Recenze
8
Marek Ztracený - Ztracený v O2 areně (DVD) 7/10
Recenze: Marek Ztracený v O2 areně rozhodně nebyl ztracený Několik let trvalo, než se kariéra Marka Ztraceného zlomila tím správným směrem. Deskou "Vlastní svět" nabrala doslova kosmickou rychlost, se kterou sestřelila první obrovský terč - pražskou O2 arenu. Stalo se tak právě před rokem.... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2021 17:15 v sekci Recenze
1
Nick Cave & Warren Ellis - Carnage 9/10
Recenze: Nick Cave a Warren Ellis hledají na albu "Carnage" lék na osamění a izolaci V minulém roce uspořádal Nick Cave koncert, pro nějž přearanžoval své songy jen pro klavír a hlas a následně jej vydal na desce "Idiot Prayer". Warren Ellis loni nahrál další soundtrack "This Train I Ride". A letos se oba pánové... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2021 00:00 v sekci Recenze
4
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Zaprášenosti: A-ha - East Of The Sun West Of The Moon (13.08.2020 12:00)
- Recenze: The Strokes prožívají na "The New Abnormal" další znovuzrození (22.04.2020 08:30)
- Nové desky 14/2020 - od Nightwish přes The Strokes po Joea Satrianiho (14.04.2020 08:00)
- A-ha přijedou poprvé do Česka, přehrají i celý debut "Hunting High and Low" (11.12.2019 09:48)
- Naživo: A-ha v Lipsku dokázali, že jejich debut funguje naživo i po letech (15.11.2019 11:21)
- Natalie Imbruglia tvoří nový materiál s Albertem Hammondem z The Strokes (21.02.2019 15:16)
- Recenze: Weezer na svém "Teal Albu" nostalgicky vzpomínají prostřednictvím coverů (12.02.2019 11:30)
- Naživo: A-ha akusticky ve Vídni zastínili svá předchozí tour (04.02.2018 11:03)
- Recenze: Odpojení A-ha během letního slunovratu vzkřísili kapelu (22.11.2017 09:00)
- Nové desky 40/2017 - od Liama Gallaghera přes A-ha po Tichou dohodu (09.10.2017 06:37)

ALBUM TÝDNE 09/2021

Nick Cave & Warren Ellis
Carnage

V minulém roce uspořádal Nick Cave koncert, pro nějž přearanžoval své songy jen pro klavír a hlas a následně jej vydal na desce "Idiot Prayer". Warren Ellis loni nahrál další soundtrack "This Train I Ride". A letos se oba pánové vypravili do studia, aby vzniklo "Carnage", jejich první společné písničkové album.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Lenka Dusilová Taylor Swift Beyoncé Kryštof Liam Gallagher Karel Gott Viktor Sheen Sia Mirai Slipknot Robbie Williams Aneta Langerová Lucie Bílá Lady Gaga Tata Bojs Ozzy Osbourne David Bowie Dua Lipa Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu