shop.musicserver.cz
David Bowie - The Next Day

Důstojný návrat hudebního chameleona

Vydáno: 11.03.2013 00:00 v sekci Recenze - Jakub Malar | foto: facebook interpreta

David Bowie dokázal neuvěřitelné, když dva roky práce na novém materiálu utajil natolik, že se o tom svět dozvěděl, až když si to sám usmyslel. V době, kdy se často informuje o skutečnostech dřív, než se vůbec stanou, je to obdivuhodný výkon. Stejně tak obdivuhodné je ale i samotné album"The Next Day".

8/10

David Bowie - The Next Day

Vydáno: 11.3.2013
Celkový čas: 53:41

Skladby: The Next Day, Dirty Boys, The Stars (Are Out Tonight), Love Is Lost, Where Are We Now?, Valentine's Day, If You Can See Me, I'd Rather Be High, Boss Of Me, Dancing Out In Space, How Does the Grass Grow?, (You Will) Set the World On Fire, You Feel So Lonely You Could Die, Heat

Vydavatel: Sony Music

Okolnosti spojené s vydáním nového alba "The Next Day" Davida Bowieho možná až příliš zbytečně odvádějí pozornost od nahrávky samotné, ale nakonec jak si to Mistr nachystal, takové to i má. Schovávat se skoro deset let před zraky veřejnosti, natočit desku v úplné tajnosti a ohlásit ji v den svých šedesátých šestých narozenin společně s novým singlem a tím totálně šokovat celý hudební svět... to pak není divu, že reakce všech nadšených fanoušků jsou ovlivněny euforickými pocity z návratu jejich hudebního idola. A co je hlavní, oni mají proč. Když dáme celé to pečlivě promyšlené promo stranou, "The Next Day" je po delší době opravdu podařeným zářezem v Bowieho rozsáhlé diskografii.

Pokud se zamyslíte nad tím, zdali by nahrávka vzbudila stejný rozruch, kdyby vyšla pár let po předchozí "Reality", musíte se dopátrat jednoduché odpovědi. Nevzbudila. Jenže na začátku nového milénia bylo najednou kolem možná až moc Bowieho najednou (jako by to vůbec bylo možné). S pravidelností natáčel nová alba, ročně vycházelo několik kompilací, pravidelně koncertoval a do toho si vezměte řadu spoluprací s jinými umělci (namátkou Massive Attack, TV On The Radio, Scarlett Johansson). A i když většina hudby, pod kterou se podepsal, vždy vyzařovala kvalitu, nevěděli jsme, jak moc nám bude tenhle hudební chameleon chybět, do té doby, než nám došlo, že už možná nic nenatočí. Tím chci naznačit, že "The Next Day" je výborná nahrávka, která by jinak zůstala mnohým utajena, kdyby nevyšla za okolností, za jakých vyšla.

David Bowie
© kgsr.com
Bowie uměleckou pauzu ale potřeboval, aby se mohl zamyslet, kam dál, stejně jako se rozhodoval ve své kariéře již několikrát před tím. Ne vždy došel ke správným rozhodnutím. Například "Pin Ups" možná není úplně nejlepší album předělávek, většina tvorby z druhé půlky osmdesátých let nestojí za řeč a devadesátkové experimenty s elektronikou nemusí vyhovovat každému. Z většiny svých přešlapů však našel cestu ven, ale posledními třemi nahrávkami "Hours...", "Heathen" a "Reality" se dostal do zvláštní situace. Sice se mu podařilo získal zpátky publikum, vystrašené elektronickými pokusy z "Outside" a "Earthling", ale k tomu i status stárnoucího muzikanta, který k němu neseděl a který si tenkrát ani nezasloužil (schválně si pusťte "I Took A Trip On A Gemini Spaceship" nebo "What's Really Happening?" - stárnoucí muzikant? Pche!). Jenže právě přiznání si stáří, ohlížení se zpět, nostalgie a stejně tak touha pořádně si zablbnout ve studiu, dokud na to ještě stačí síly, jsou hlavními přednostmi nového materiálu.

Motto, s jakým nové písně nejspíš připravoval, najdeme hned v úvodní a zároveň titulní skladbě. "Here I am, not quite dying," štěká Bowie do téměř punkového doprovodu, v němž nám dává jasné najevo, že s ním ještě chvíli máme počítat. Hlavně je pořád ve skvělé hlasové formě, což nám dokáže napříč celou deskou. Ta z velké části přináší především hlasitý, vzrušující a sebejistý rock 'n' roll, v němž dominují kytary Gerryho Leonarda a Earla Slicka (k čemuž přispěl i fakt, že hráč na klávesové nástroje Mike Garson tentokrát při natáčení chyběl úplně). Výrazně se zpomalí pouze v písních "You Feel So Lonely You Could Die" (v níž skvěle evokuje cizí osamělost a sebevražedné deprese, ale hudebně těžce vykrádá Cohenovo "Hallelujah" - asi nejslabší moment, který nezachrání ani závěrečná bicí sekvence vypůjčená ze skladby "Five Years" z klasického alba "The Rise And Fall Of Ziggy Stardust And The Spiders From Mars"), Scottem Walkerem nasáté "Heat" a "Where Are We Now?".

Právě poslední zmíněná patří ke klíčovým momentům "The Next Day" a ukazuje Bowieho v úplně nové poloze. V poloze ikony nostalgicky vzpomínající na jedno z nejzásadnějších období svého života, kterým v tomto případě není žádné jiné, než slavné berlínské období (v textu se objevují odkazy na tehdejší Berlín a srovnává jej s tím současným). Právě onen osobní prožitek, zpověď, pohled do duše umělce, je něco, co v jeho textech většinou nenajdete. Bowie to své přecházení z postavy do postavy došel až tak daleko, že možná ani on sám nemá úplně jasnou odpověď na otázku, kdo je David Bowie. Během života v ústraní ale získal novou perspektivu, díky níž je schopný se například elegantně podívat na život celebrit jak z vnějšího, tak z vnitřního pohledu ("The Stars (Are Out Tonight)").

V "Dirty Boys" vykresluje portrét divokého gangu delikventních chuligánů, který krásně podkreslují špinavé kytary a saxofon, zatímco v "If You Can See Me" se textově vrací do středověké historie a hudebně naopak k elektronickým experimentům. Jinde to zase vypadá, že poslední době snad hodně poslouchal Blur ("I'd Rather Be High", "Boss Of Me") a dojde i na vtipnou parodii sebe sama - "Dancing Out In Space" zní jako Bowieho verze skladby "Bowie's In Space" od Flight Of The Conchords (za což má v tomto případě rozhodně plusové body).

"The Next Day" ve svých zhruba padesáti minutách ukazuje, o čem všem David Bowie byl a o čem by snad ještě mohl být. Nové písně jsou plny jeho hudebního chameleonství, kterým byl vždy tak známý, a vůbec nevadí, že ve svém současném zabarvení vlastně z velké části vzpomíná. Za přispění Tonyho Viscontiho všem na ploše čtrnácti kompozic ukázal, že je stále na míle vzdálený tomu, stát se muzejním exponátem, naopak jeho tvorba je ve výsledku živelnější a podstatnější, vyjadřující pocity úzkosti, znechucení a strachu v dnešním světě zmítaném konflikty, od nichž naši pozornost možná až příliš často odvádí povrchní celebrity. Teď už jen můžeme doufat, že se téhle jeho podoby dočkáme i naživo.

  • klišé (wxa, 11.03.2013 07:19) Reagovat

    Docela by mě zajímalo, kolik článků o Bowiem, v nichž se NEVYSKYTUJE výraz "chameleon" existuje. Moc jich nebude...

  • Nemusí si nic dokazovat (Fana, 11.03.2013 10:21) Reagovat

    David Bowie je prostě David Bowie a ať nahraje jakoukoliv desku, své fanoušky bude mít a bude jich mít dost. Znám spousta hudebních nadšenců i odborníků, kteří velebí elektronické počiny Outside a Earthling a nemají příliš v lásce Davidova taneční 80. léta. Já osobně mám rád celou jeho tvorbu, k některé jsem se prokousával déle, některé mně dostala na první poslech.
    Nová nahrávka mně okamžitě zaujala. Jednak je to tím, že po 10ti letech dal o sobě mistr vědět a taky jsem byl zvědav jaký styl očekávat. Bylo hned jasné, že to bude bomba a po několika ochutnávkách co David poslal do světa, bylo jasné, že budeme vzpomínat na slavnou "Berlínskou Trilogii" ovšem v aktuálním hudebním kabátku...
    Takže, David ukázal, že pořád má co říct a pak už záleží jen na posluchačích aby ukázaly svůj dobrý hudební vkus.

  • Bowie - live (JimiH, 11.03.2013 16:42) Reagovat

    Myslím, že Bowie kdesi prohlásil, že turné kvůli zdravotním komplikacím nepojede. Takže živé vystoupení je pravdpěpodobné tak možná v nějaké late night show...

    Jinak Bowieho mám rád takřka v každé podobě. Jen první tři alba mě trochu minuly. Ale od Hunky Dory je to strhující jízda napříč žánry.

  • s (john, 12.03.2013 17:44) Reagovat

    Skutocne fenomenalny interpret.Znovu pozoruhodny album. Tak isto mam rad celu Bowieho diskografiu okrem albumov Never let me down again, Tonight a tiez Outside.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Lenny Kravitz, Sean Kuti & Egypt 80, O2 arena, Praha, 12.3.2025
Naživo: Lenny Kravitz si v Praze napravil reputaci Až příliš repetitivní melodie a bouřlivě hrající dechová sekce předskokana neudělaly afrobeatu zrovna nejlepší reklamu, především byl však Sean Kuti & Egypt 80 poměrně podivná dramaturgická volba pro večer, který měl patřit... čtěte zde
Vydáno: 13.03.2025 11:00 v sekci Naživo
Michal David - Život je náš 5/10
Recenze: Nová deska Michala Davida "Život je náš" docela ujde. Až na ty otřesné texty I když tvoří nekonfliktní muziku, budí velké vášně. Michal David má přibližně stejně vysoké množství fanoušků jako odpůrců a těžko už s tím teď dokáže něco udělat. Oběma těmto skupinám přináší nové album, jedněm... čtěte zde
Vydáno: 13.03.2025 08:00 v sekci Recenze
Pohled do českých hitparád - 10. týden 2025
Českému rádiovému éteru podruhé vládne Myles Smith, albům stále dominuje Viktor Sheen Myles Smith navázal na vítězství z minulého týdne a se singlem "Nice To Meet You" si připisuje druhý vavřín v našich rádiích. Tuzemské tvorbě znovu kraluje Kateřina Marie Tichá, jejíž "Plamen" dokonce v absolutním pořadí poprvé... čtěte zde
Vydáno: 12.03.2025 18:30 v sekci Novinky | České hitparády
Nové desky 9/2025 - od Lady Gaga přes Jethro Tull po Jennie
Nové desky 9/2025 - od Lady Gaga přes Jethro Tull po Jennie Novinkám minulého týdne sice jednoznačně vládla Lady Gaga s albem "Mayhem", avšak připojila se k ní ještě další členka Blackpink Jennie, matadoři Jethro Tull, cenami ověnčený folkař Jason Isbell, metaloví Destruction, Spiritbox... čtěte zde
Vydáno: 12.03.2025 13:00 v sekci Novinky | Nové desky
Sam Fender - People Watching 9/10
Recenze: Skvělý Sam Fender míří s "People Watching" rovnou do výročních žebříčků Přímočaré, dynamické, hymnické, bez hluchých pasáží a především upřímné. To jsou jen některé z přívlastků, kterými můžete počastovat třetí desku britské superhvězdy Sama Fendera. Zpěvák se právě díky ní už snad... čtěte zde
Vydáno: 12.03.2025 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: TV on the Radio oslavili dvacetileté výročí debutu hitem "Staring At The Sun" v show Jimmyho Fallona (26.11.2024 11:55)
- Zaprášenosti: Album "Protection" od Massive Attack zůstává i třicet let po vydání stále aktuální a hypnotické (16.11.2024 10:00)
- Video: Pet Shop Boys s předělávkou Bowieho "All the young dudes" oslavují mládí (15.11.2024 12:19)
- Audio: TV On The Radio ke 20. výročí alba "Desperate Youth, Bloodthirsty Babes" představují archivní song "Final Fantasy" (08.09.2024 13:52)
- Nové desky 30/2024 - od Empire Of The Sun přes Ghost po Powerwolf (31.07.2024 13:00)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (10-1) (02.02.2024 19:00)
- Blur se loučí s fanoušky. Už zase! (07.12.2023 10:34)
- Zemřel kytarista Massive Attack Angelo Bruschini (24.10.2023 23:04)
- Audio: Blur překvapili fanoušky bonusovou skladbou "Sticks and Stones". Hlavní part si v ní střihl Graham Coxon (23.08.2023 12:07)
- Recenze: Porozchodové opojení. To je album "The Ballad of Darren" od Blur (31.07.2023 08:00)

ALBUM TÝDNE 10/2025

Lady Gaga
Mayhem

Pět let po předešlé studiovce "Chromatica" přišla Lady Gaga s deskou, kterou od ní snad už ani její nejvěrnější fanoušci nečekali. S naprostou lehkostí na ní sype z rukávu hit za hitem. Album "Mayhem" se hravě vyrovná zpěvaččiným přelomovým a dodnes ikonickým počinům "The Fame (Monster)" a "Born This Way".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 15.03.
Alan Walker (NOR) (Forum Karlín, Praha)
So 15.03.
Gavin James (IRL) (Rock Café, Praha)
Pá 21.03.
Sofian Medjmedj (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Po 31.03.
Benjamin Clementine (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 01.04.
Baby Lasagna (CH) (MeetFactory, Praha)
Út 08.04.
Dizzee Rascal (UK) (Roxy, Praha)
So 12.04.
Twenty One Pilots (US) (O2 arena, Praha)
Út 15.04.
Chase Atlantic (AUS) (Sportovní hala FORTUNA, Praha)
St 16.04.
Nemo (CHE) (Roxy, Praha)
St 16.04.
Bernard Allison (US) (Jazz Dock, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber ADONXS Lady Gaga Madonna Lucie Vondráčková Taylor Swift Queen Gaia Mesiah Beyoncé Coldplay Viktor Sheen Mirai The Weeknd Vypsaná fiXa Pink Floyd Kabát Hugo Toxxx
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe