Narozeninový večírek Mira Žbirky, místy nostalgický a jindy docela rozverný, rozjel dvacetiminutovým vystoupením povedený broučí revival The Backwards. Po krátké pauze vyplněné projekcí klipu "Love Shines" a minidokumentu z natáčení tohoto songu v Abbey Road začal více než dvouhodinový koncert, nejprve s Mekyho doprovodnou kapelou (familiárně zvanou Masakr) a zhruba od poloviny (po křtu nového Mirova "Complete Boxu") s Moravskou filharmonií Olomouc. Přítomnost vážněhudebního tělesa přidala akci na slavnostním rázu, ale dirigent Adrian Kokoš i muzikanti z orchestru nejsou žádní kakabusové a při hře se dobře bavili.

Ke gratulantům v hledišti se přidali i hosté na pódiu, lidé, kteří s Mirem v minulosti spolupracovali. Vesměs se jednalo o velmi milá překvapení. Jana Kirschner s Mekym vystřihla svěží duet "Oh Me Oh My" a nádhernou verzi "Vidoucí, ale neviděné", vtipkující David Koller dal k lepšímu "Černé anděly" (kde Meky přizvukoval, že sex je náš) a "Chci zas v tobě spát". Nejvíc cool osobností večera byl ovšem letitý Žbirkův souputník Laco Lučenič - ti dva si spolu zahráli po mnoha letech dva z největších Mirových hitů "22 dní" a "Biely kvet".

Meky při výběrů písní sáhl především po časem ověřených hitech (a to se ještě na dlouhou řádku z nich nedostalo), takže nejmladší věci byly z Modrého alba ("Milionkrát" a "Co bolí to přebolí" s Marthou, obě v doprovodu orchestru). Logické bylo zařazení dvou velkých písní The Beatles: "All You Need Is Love" i "Hey Jude" si přímo říkaly o tisícihlavé publikum. Úžasný moment přišel, když zazněly první tóny přídavkové "Atlantídy" - stovky lidí blaženě vydechly a halou se potichu vzneslo jedno velké ách s ozvěnou.

Vysočanskou O2 arenu v uspořádání na sezení se Mekymu podařilo zaplnit deseti tisíci gratulanty. Bylo to důstojné i zábavné a hlavně to mělo úroveň. Ačkoliv je Miro Žbirka na úspěch u publika "zvyknutý", přece jen, když celá hala poprvé povstala poté, co filharmonici nečekaně oslavenci zahráli "Happy Birthday", muselo to dojmout i největšího cynika. A když se na úplném konci (na závěr zazněla už tradiční pohodová "Mám rád") zpěvák loučil se svými stojícími příznivci pro tento večer definitivně, těžko hledal slova poděkování za tak vřelé přijetí a srdečnou gratulaci.