Kladenští
Zrní vydávají v pondělí 22. října svou třetí řadovou desku "Soundtrack o konci světa". A jde o album, které by se pro leckoho mohlo stát nahrávkou roku. Proč, vysvětluje třeba písnička "Dva", jeden z nejkřehčích a nejsilnějších duetů, jež česká hudební scéna pamatuje. A co o skladbě říkají přímo členové kapely?
Jan Unger:
"Koukáme na sebe, oči ze tmy, tý, která nás spojuje. Oba pozorujem tenhle svět, jak jsme do něj vnořený a držíme se. Spojenci na nebi celym."
Jan Juklík:
"Písničku přinesl Honza na zkoušku už hotovou, podomácku nahranou a už na první nahrávce zpívala Bety druhej hlas. Pustili jsme se do zpracovávání a hledali způsoby a hudební nálady, vytvořili jsme asi sedm hodin hudebního materiálu plného různých hudebních aranží a zpracování. Já sám jsem byl melodií a akordama úplně pohlcen a na 'Dvou' jsem pracoval mnohem více než na čemkoli jiném do té doby. Věnoval jsem tomu celé dny, některé pasáže vznikly dokonce v autodílně, když jsem čekal, než se něco opraví na auta. Písnička se nakonec na španělce hodně postavila, pro kluky to znamenalo hodně omezení, protože to byl pro nás nový zvuk, ale ve výsledku se všichni našli. Nakonec je z toho taková trochu folková popina s down-beatovým spodkem a milými hlasy Honzy a Karolíny. Na pohodu."
Jan Caithaml:
"Písnička postavená na Juklově nylonce, která celou dobu vypráví a promlouvá na vás skrze svoje dřevěné tělo a dole se pod ní valí až meditativní rytmus basy a bubnů. Příjemná záležitost, která plyne od začátku až do konce a stačí jen nastoupit a svést se na té vlně až do konce. Vzpomínám si, že na začátku jsem měl trochu problém s textem - někteří lidé opravdu na něco nebo v něco věří a nejsou to jen prázdné pojmy, ale jako kritiku těch ostatních tlučhubů to beru."
Ondřej Slavík:
"Jak často bývá nepochopení zdrojem sporu. Vždycky je to škoda a text dvou tak u některých lidí vyvolal dojmy člověka zhrzený víry. Ve skutečnosti však popisuje onu prázdnost plácání, velkých slov, ale malých činů. A naopak, držím tě za ruku a jsem a budu s tebou, to je odkaz vyznání životní souputnosti. A kdokoli se mě zeptá, šlapou-li ty bicí, tak řeknu jo."
A protože je "Soundtrack o konci světa" fakt nádherná deska, poslechněte si ještě skladbu "Rychta":