Matchbox Twenty patřili v devadesátých letech mezi tahouny zámořského poprocku a Rob Thomas si doživotní popularitu zajistil hostováním u Carlose Santany. Jak už to tak ale bývá, kolečka se jednoho dne zadrhla a se skupinou to šlo z kopce. Mají pánové po deseti letech šanci navázat na dřívější úspěchy?
8/10
Matchbox Twenty - North
Vydáno: 3.9.2012
Celkový čas: 42:24
Skladby: Parade, She's So Mean, Overjoyed, Put Your Hands Up, Our Song, I Will, English Town, How Long, Radio, The Way, Like Sugar, Sleeping At The Wheel
Vydavatel: Warner Music
Matchbox Twenty to v našich krajích nikdy neměli snadné. Nebýt Santanova megahitu "Smooth" z roku 1999, nejspíš bychom se s Robem Thomasem a jeho partou nikdy nesetkali. Ač kvartet nahrál spoustu hitů klasického rádiového střihu, u nás si, se skromnou výjimkou "Lonely No More" z Thomasovy sólovky, prakticky neškrtl. Čtveřici z Orlanda prostě vždycky kvetla pšenka doma za oceánem (debutu "Yourself Or Someone Like You" se prodalo neuvěřitelných dvanáct miliónů kusů), to ale neznamená, že by Evropanovi neměli co nabídnout. Naopak.
Mezi jejich silné zbraně nikdy nepatřila cílená líbivost podle aktuálních trendů, o kterou se na svých posledních albech tolik snaží třeba
Train nebo
Maroon 5, a přesto si dokázali posluchače omotat jak šňůra od vysavače. Od svých počátků v polovině devadesátých let sázeli především na silné a skvěle napsané poprockové písničky a právě ty fanouškům od jejich první pauzy v roce 2004 chyběly. Šest let pak bylo vyplněno personálními peripetiemi, druhou pauzou, částečně kompilačním albem "Exile On Mainstream" (kromě jedenácti největších hitů obsahovalo i šest novinek) a dvěma příjemnými sólovkami Roba Thomase. Ten se je sice neostýchal opatřit několika výraznými momenty, aby se na ně úplně nezapomnělo ("Little Wonders", balada "Now Comes The Night" nebo "Ever The Same" z animovaného filmu "Robinsonovi"), ale veskrze se tehdy nic významného nedělo.
Až přišel rok 2010 a oznámení reunionu. Kdekdo za tím viděl spíše finanční pohnutky, než chuť dál tvořit, ale víte co? Ať už jde o peníze, či nikoliv, Matchbox Twenty mají ještě pořád co říct. I na čtvrté řadovce úspěšně kašlou na trendy, a tak je od prvních tónů otvíráku "Parade" bezpečně poznáte. Vlastně si stačí pustit singly "She's So Mean" nebo "Overjoyed" a víte, na čem jste. "North" čerpá z minulosti kapely i žánru, ale nevykrádá je, naopak vaří jen z těch nejlepších ingrediencí. Jeden zajímavý hudební nápad střídá druhý, čich na chytlavé a nosné melodické nápady jim nikdy nechyběl a podupávání nohou se v přímočarých refrénech "Our Song", "Radio" a mnohých dalších určitě nevyhnete.
Klasický formát kytara-bubny-basa je v pomalejších skladbách dokořeněn klavírem, špetkou elektroniky nebo houslemi, ale ze souboje s tuctovostí a patetičností vychází opět vítězně. Nenásilné gradace "I Will", "The Way" (kde dostal pěvecký prostor kytarista Kyle Cook) nebo "Sleeping At The Wheel" to jen dokazují. Na vokálu ústředního protagonisty je i po třinácti letech od "Smooth" cosi neodolatelného a je to právě
Rob Thomas, díky kterému zní skladby tak svěže a šťavnatě.
Ano, pořád je to v zásadě obyčejný poprock, ale je tak skvěle zahraný, zaranžovaný a dýchá životem, že budete mít chuť si jej pouštět stále znovu. V kontextu dřívější tvorby novinka "North" nijak nezaostává, prostě jen drží pohromadě, příjemně se poslouchá a hrdě vede skupinu na další etapu jejich cesty. Dřívější fanoušci se už od vydání tetelí radostí a nováčci mají ideální příležitost do rozjetého vlaku naskočit.
Matchbox Twenty jsou důkazem, že některé comebacky mají smysl. I v roce 2012 je Robova smečka ve skvostné formě a nezbývá než vyčkat, co přinesou léta příští. Závěrečné doporučení je tedy zřejmé. Berte.