Hodnotit koncert čtyřiadvacetiletého Skrillexe je poměrně obtížné. Jeho set v závěru třetího festivalového dne totiž trpěl značnou mírou nestandardních situací. Původně měl jeden z headlinerů osmnáctého ročníku Rock For People vystoupit na největším pódiu T-mobile stage pod širým nebem za doprovodu efektní světelné a pyrotechnické show. Jak ale píše kolega Petr Adámek v souhrnné reportáži, dva bouřkové systémy, které se srazily přímo nad Hradcem Králové a ve Festivalparku způsobily obrovskou spoušť a chaos, vystoupení na promáčené stagei překazily. Faith No More, Orbital, Refused nebo David Koller nakonec hrát nemohli. Poslední jmenovaný ale zaslouží velký dík, protože jakmile se Skrillex nabídl, že se svůj koncert pokusí uskutečnit v krytém stanu YouTube stage, který zůstal funkční, přesunul Koller své vystoupení na následující den.

Sám Skrillex si rovněž zaslouží za svůj přístup a uskutečněný koncert palec nahoru, ovšem co si chválu nezaslouží, je mizerná informovanost návštěvníků ze strany pořadatelů. Kromě toho, že dostatečně v předstihu nevarovali před samotnou bouřkou, pochybili i při oznámení Skrillexova náhradního vystoupení.

Zaprvé: všeobecně platí, že informovat o dění v areálu pouze pomocí statusů na sociálních sítích festivalu (a dopředu o tom, že to bude hlavní kanál, neinformovat) je naprostý nesmysl. Pořadatelé by si měli uvědomit, že internet v mobilu ještě zdaleka není pro mnoho lidí samozřejmostí a jako jediný informační zdroj je naprosto nedostačující. Tím spíš ve chvíli, kdy silný déšť telefony v kapsách lidí pří úprku do stanů promočí natolik, že už je znovu nezprovozní, což se stalo i autorovi tohoto článku. V areálu je několik velkoplošných obrazovek, které byly v dřívějších letech jako informační tabule hojně využívány, proč tomu tak nebylo letos? Umístit alespoň jednu obrazovku i do stanového městečka by určitě nebylo na škodu. Zřídit několik hlásných trub by jistě také nebylo nepřekonatelnou překážkou a promluvit o aktuálním dění do mikrofonu z T-mobile stage, která je dobře slyšet i ve stanech, také není nápad z nejmarnějších.

Zadruhé: Samotné oznámení na facebookové stránce hovořící: "Skrillex právě začal své vystoupení ve stanu YouTube Stage." Cože? Takže mnozí návštěvníci ještě ani nevědí, že program pokračuje dál, a když tomu tak skutečně je, nemáte ani chvíli na to, dostat se na místo včas, protože koncert bez varování začal? A co teprve ti chudáci, kteří uvěřili pánům ze security, že festival skončil, a vydali se ještě toho večera domů?

Na celkovou úroveň organizace festivalu se ještě podíváme v následující reportáži z posledního dne, kde si vše důležité shrneme a vyhodnotíme.

Ve chvíli, kdy po příchodu do novinářského centra a připojení k internetu autor zjistil, že Skrillex už dávno hraje, okamžitě běžel do YouTube stanu. V ten moment už ale byla jeho kapacita naplněna a securitas zadržovaly nově příchozí před vchodem, odkud nebylo prakticky nic vidět. Oficiální čísla hovoří cosi o sedmi tisících lidí ve stanu s kapacitou pro pět. Autorovi se podařilo obejít ochranku přes křoví, dostat se až přímo do kotle a odtud sledovat zbývajících přibližně 25 minut ze Skrillexovy show. A jaká byla?

Improvizované pódium s až punkovým nádechem tvořil vlastně jen stůl s gramofony a… to bylo všechno. Zapomeňte na nějakou pompéznost, zde byl největší atrakcí obyčejný stroboskop. Přesto ale byla atmosféra strhující. Tisíce z těch šťastnějších lidí, kteří alespoň něco viděli, vytvářeli hodně dusné ovzduší a prakticky celý stan platil za jeden obří kotel. Těžko soudit, nakolik byla atmosféra tvořena radostí z toho, že Skrillexe přece jen vidíte naživo, a nakolik za to mohlo samotné umělcovo vystoupení. Skutečností ale zůstává, že Sonny John Moore neponechal nic náhodě a pochybovače přesvědčil, že si veškerý ten humbuk, který kolem jeho osoby panuje, zaslouží. Možná jste podobně jako pisatel nadávali při oznámení, že hvězda mnohými nenáviděného dubstepu platí za jednoho z headlinerů a že byste místo toho škaredého kluka, co jen mačká tlačítka raději viděli pořádnou rockovou kapelu. Nutno ale zmínit, že jak pro někoho může dubstep působit ve sluchátkách mizerně, tak skvěle funguje při živé prezentaci. Party hard, chtělo by se říct.

Usměvavý majitel čerstvého porostu i na druhé straně hlavy jí házel ze strany na stranu, skákal a hecoval publikum k ještě extrémnějším reakcím, než jaké v propoceném kotli panovaly. Jelikož na regulérní debutové album stále čekáme, v setlistu se dočkaly prezentace skladby z dosavadních čtyř EP jako "Breakin' A Sweat", "Summit", "First Of The Year (Equinox)", výborná "Bangarang" nebo závěrečná "Scary Monsters And Nice Sprites." Velkých ovací se dostalo i coverům, například překvapivě zařazené "Be Faithful (Put Your Hands Up)" Fat Man Scoopa. Prostě neskutečná a stěží opakovatelná párty, která skalní příznivce přivedla do stavu neschopného vnímat okolní prostředí, zvědavce a hatery zase donutila přehodnotit své přesvědčení.

Možná ve vás i po přečtení předchozích odstavců nadále přetrvává pocit, že celý dubstep je jen nafouknutá bublina, a oddychnete si, až zase splaskne. Proti tomu nelze cokoliv namítat, ale rozhodně platí, že vidět jejího hlavního představitele právě v době, kdy je na vrcholu, a ne až deset let poté, jako to u jiných interpretů předvádí konkurenční festivaly, mělo své opodstatnění.