Bylo znát, že těch pár desítek lidí, co přišlo, Hiatta i jeho písně zná. Byť chvíli trvalo, než prořídlé publikum rozhýbal a rozkomunikoval - většina pozorně poslouchala příběhy, které slavný multiinstrumentalista na p/odiu skrze své písně vypráví. Autor slavných skladeb, které nazpívali například Bob Dylan, Eric Clapton či B.B. King, koncertoval v Česku poprvé. Přivezl s sebou akustickou i elektrickou kytaru a i přes nevelký zájem dokázal Akropoli naplnit příjemně přátelskou atmosférou. Jeho písničkářské umění je totiž téměř bezchybné a rozhodně snese i srovnání se slavnějším Bobem Dylanem, v jehož stínu Hiatt víceméně celý život tvoří. Navíc - zatímco Dylan zůstává i na p/odiu uzavřený do sebe, jeho kolega dokáže být k publiku otevřenější a přístupnější.

Během večera zazněly Hiattovy nejslavnější písně i některé skladby z poslední desky "Dirty Jeans And Mudslide Hymns". Od vydání dvacátého řadového alba před pár měsíci koncertuje nepřetržitě v USA i Evropě, do evropské části turné spadal i pražský koncert. Letos šedesátiletý muzikant je zjevně ve skvělé formě i náladě, jeho typicky hravý pěvecký projev, kdy chvílemi klouže po melodii záměrně zastřeným hlasem, publikum oceňovalo hlasitým aplausem. Obzvlášť místa, kdy jeho hlas šplhal do obdivuhodných výšek.

Tenhle věčný korunní princ stylu country své písně na pódiu dovádí k dokonalosti. Přesně v duchu přímočarého rock'n'rollu, texty u něho do skladeb přinášejí ale přece jen větší hloubku. Na rozdíl od Dylana nemění pravidelně od základů hudební aranže ani jinak výrazně neupravuje podoby svých hitů. Maximálně na koncertě přidá s kapelou pár sól. Posluchač tak při jeho show dostává přesně to, za čím přišel. Nuda? Vůbec ne. Hiatt je totiž nejen skvělým skladatelem, producentem a samozřejmě muzikantem, ale má i dar pobavit. Jeho showmanství koncertu dodávalo na lidskosti, i když to chvílemi vypadalo, že čeští posluchači jeho angličtině příliš nerozumějí.

Nicméně když předváděl, jak jako dítě stával u zrcadla s tenisovou raketou v ruce a napodoboval pohyby kytaristů, zasmál se snad i ten nejvážnější fanoušek folkrocku v sále. Hiattovi se dokonce podařilo Akropoli i rozezpívat. Kromě nových skladeb nevynechal totiž ani písničky ze své přelomové desky "Bring The Family", která pro něho znamenala po letech psaní pro jiné průlom do předních míst amerických hitparád a dodnes je považována za jeho životní album. Z ní zazněly hity jako "Thing Called Love" (ta je známější v podání Bonnie Raitt) či "Have A Little Faith In Me".

Hiattovy tklivé písně za doprovodu jeho tříčlenné kapely The Combo přenesly do Prahy náladu pozdních 80. let, kdy okupoval přední místa hitparád v USA. Další Hiattovo úspěšné album "Slow Turning" z roku 1988 připomněla skladba "Drive South" či kouzelná balada "Feels Like Rain". John Hiatt ale zdaleka nezpívá jen o lásce, jeho skladby jsou inspirované celým jeho životním příběhem. Odráží se v nich i jeho krize, kdy podobně jako spousty jiných muzikantů téměř podlehl démonu alkoholu, zpívá o rozpadu rodiny, na poslední desce se vrací i k 11. září. Mezi americkými písničkáři si Hiatt užívá výsadní postavení skvělého textaře. "Podle mě se největší umění rodí z bolesti. Ale do bídy může člověk uvrhnout i sám sebe, jako se to mnohokrát podařilo mně," říká.

Při téměř dvouhodinovém setu Hiatta doprovodil bubeník Kenneth Blevins, basista Nathan Gehri a Doug Lancio, střídající elektrickou kytaru a mandolínu. Z kytarových sól očividně vyčuhoval obdiv ke geniálnímu Hendrixovi, Hiatt si při zpěvu a hraní i zlehka zatančil. Coby veterán country a pop rocku začínal už více než před třiceti lety a jeho zkušenost je zřejmá. Časy, kdy pravověrné country slavilo největší hitparádové žně, jsou sice už nenávratně pryč, muzikanti jako John Hiatt ale pořád mají světu co nabídnout. Tvrzení, že je na pódiu dokonalým ztělesněním amerického písničkářství, je totiž beze zbytku pravdivé.