Je tomu už neuvěřitelných padesát let, co své první nahrávky oficiálně vydaly zásadní kapely šedesátých let The Beatles a The Beach Boys. Prvně jmenovanou už pohromadě nikdy neuvidíme, ale jejich americký protějšek se vrací v takřka původní sestavě a kromě toho, že vyráží na turné, nám připravil i novou desku.
Tuhle recenzi nelze začít jinak, než zvýrazněním faktu, že letos je tomu již dobrých padesát let, co partička plážových hochů ze slunné Kalifornie vydala své první album. Tehdy surfovali kdesi na safari, a ač je to neuvěřitelné, dodnes vlastně
surfovat nepřestali, i když několik let to táhli bez klíčového hráče Briana Wilsona. Ale nyní se slaví ve velkém, protože na turné vyrážejí a hlavně nový materiál vydávají Al Jardine, Bruce Johnston, Mike Love, David Marks a (ano, je tomu opravdu tak)
Brian Wilson. Z úplně původní sestavy tak chybí pouze Dennis a Carl Wilsonovi, kteří už jsou bohužel po smrti (no a přebývá Johnston, který se k
The Beach Boys připojil v roce 1965).
Dá se předpokládat, že "That's Why God Made The Radio" bude nejspíš labutí písní kapely, a pokud se tak opravdu stane, máme zde důstojné zakončení kariéry jedné legendy. Mnohem důstojnější než poslední otřesná studiová nahrávka z roku 1996 s country hvězdami "Stars And Stripes" s trochu strašidelným pořadovým číslem jedna (k pokračování snad nedojde). A mnohem lépe nedopadla ani poslední deska s původním materiálem "Summer In Paradise", jediná natočená bez jakéhokoliv přispění Briana Wilsona. A pokud chceme vystopovat poslední opravdu podařený počin, musíme jít až do roku 1977, kdy vyšlo "Love You". Tím pádem bych se nebál "TWGMTR" označit za to nejlepší, co od té doby formace natočila.
Čekat nějaký stylový či tématický odklon od původní tvorby by byl nesmysl a sami muzikanti to moc dobře ví. Tím pádem čekejte texty plné pláží, surfování, slunečních brýlí a dobrých vibrací - to vše podáno v dokonalých harmoniích, jak to umí jen The Beach Boys. Samotné skladby pak odkazují k různým obdobím jejich kariéry a povedlo se i neuvěřitelné - v posledních třech skladbách, které společně tvoří suitu, se dokonce vyrovnávají tomu nejlepšímu. Skladby "From There To Back Again", "Pacific Coast Highway" a "Summer's Gone" společně vytvářejí melancholickou tečku nejen "TWGMTR", ale pravděpodobně tvorby kapely vůbec. Kvalitativně bych je postavil vedle závěrečné trojice skladeb z legendárního alba "Surf's Up".
Z dalších skladeb zaujme titulní skladba, která nás vrátí zpátky do půlky šedesátých let, do doby kalifornských holek a letních dnů a nocí, a je nutno napsat, že Brian Wilson dokáže i dnes složit chytlavou skladbu. Ne náhodou tak právě on dostal na albu nejvíce prostoru (jak skladatelsky, tak pěvecky). Mike Love, který většinou stává vepředu jako hlavní hlas, tentokrát ustoupil do pozadí. Z nahrávky ale žádná rivalita nečiší, naopak jsou písně spíše o přátelství, jako například ve "Spring Vacation", v níž zpívají hlavní vokály Wilson a Love (mimochodem právě tihle dva se v minulosti nejvíce soudili).
Na "TWGMTR" se dá nahlížet různě a nejspíš se najde spousta rýpalů, kteří desku odmávnou s tím, že na ní The Beach Boys nejsou, co kdysi bývali, že se dá těžko zařadit k tomu nejlepšímu a podobně. Já naopak oceňuji onu nostalgii a nadšení, se kterým se rozhodli alespoň ještě jednou sejít a vytvořit něco nového. Relevantní je to celé asi jako Wilsonem nově natočené "Smile", ale kvalita se tím nijak nesnižuje a album by si měl pustit každý fanoušek
The Beach Boys.
-
6/10 (JohnnyD, 04.06.2012 20:35) Reagovat
Ani tento album nezmenil môj názor, že Beach Boys mali v roku 1967 vydať SMiLE, možno že najlepší album, aký bol kedy v populárnej hudbe nahratý (a nie ďaleko do tejto priečky je Pet Sounds) a jednoducho to zabaliť. Ten zvyšok tápania je smutný. Kapela, ktorá menila dejiny už nikdy nevystúpila z tieňa a iba veľmi zriedka dokázala nahrať niečo čo si skutočne zaslúži pozornosť (v recenzii spomínaný album Love You).
S istou rezervou by som za takúto vec označil aj nový album, ktorý patrí určite medzi najpočúvateľnejšie albumy, ktoré vydali po krachu SMiLE. Hlavne spev je úplne úžasný, prekvapivo znejú na svoj vek dosť mlado. No asi najviac mi vadil celkový zvuk albumu, ktorý je príliš moderný a uhladený. Nostalgiu mám rád, aj keď kapely opakujú svoje ikskrát overené postupy (nový album The Cars!), no tu je to všetko tak presladené plážovou atmosférou zašlých čias, až je to príliš...
A nepamätám si, kedy sa mi naposledy album tak rýchlo opočúval.
-
jo (fo-ol, 05.06.2012 14:44) Reagovat
jojo, je to bez debat supr deska. popravde receno, zatim bych ji oznacil i za skvelou a naskladal plnej pocet hvezdicek, ale s tim pockam az prvotni nadseni vyprcha :) ale dobra je, libi se mi vic nez cokoliv od... asi od surf's up! Berlin bude nutnosti!
-
9/10 (jimminy, 10.06.2012 21:19) Reagovat
Rok 2012 je pro mě po hudební stránce návrat dvou legend. Od našeho tuzemáka Vaška Neckáře po americkou legendu The Beach Boys. Každý, kdo očekával jejich návrat, může být jen spokojen, jak se jim comeback povedl. The Beach Boys sice fungovali doposud, ale řekněme si to na rovinu, že bez Briana byla jejich plážová síla poloviční. Teď je kapela konečně v plné síle a ještě s novou deskou, která je znamenitá. Z nových písniček se jistě v brzké chvíli stanou hity, které jistě dají vpomenout na jejich velkou slávu. S přicházejícím létem si to prostě nemohli načasovat lépe. Pevně doufám, že po takovém úspěchu se nejedná o poslední počin. A pokud se mýlím, tak je deska That's Why God Made The Radio určitě důstojné zakončení jejich diskografie.
ps: velká pochvala patří i autorovi za recenzi
-
Pěkně napsané... (David, 11.06.2012 13:31) Reagovat
...od chlapů ve věku kolem 70 to je stejně perfektní. Vyplave někdy na povrch záznam jejich vystoupení v Brně v 60. letech?
-
Znějí velmi dobře (Blemca, 27.08.2012 08:39) Reagovat
Výborná deska, na první poslech bych neřekl že jim je už tolik. Jsou to prostě Beach Boys a hrají svojí hudbu, nevím co kdo čekal.