Příjemné vlny citů, emoce a lásky

01.11.2001 05:00 - Ondřej Pravda | foto: facebook interpreta

Po pro někoho méně přístupném albu "Mimoid" přichází po třech letech Monika Načeva se svými spolupracovníky s novou deskou nazvanou "Fontanela". Ta se opět vymyká běžné produkci české scény. Načeva tentokrát nevyužila textů Jáchyma Topola, posunula se zase trochu jinam a zase se jí (jim) deska velmi povedla.
9/10

Načeva - Fontanela

Skladby: Světlo, Kolotoč, Stromy, Velký ruce, Moře, Síla zvyku, Sen, Dech, Maun, Fontanela, Jaro, Světlo se pohnulo
Celkový čas: 59:56
Vydavatel: Sony Music / Bonton
S novým albem se Monika Načeva představuje po třech letech od desky "Mimoid". A opět je někde trochu jinde. Na vysvětlenou - první deska z roku 94 "Možnosti tu sou..." byla víceméně kytarová, druhá "Nebe je rudý" o dva roky později byla již ovlivněna elektronikou (v té době byla mezi členy skupiny část nynějších výborných Nana Zorin) a zmiňovaný "Mimoid" z roku 98 byl již elektronikou obtěžkaný více. Není divu, když se na albu podílel DJ Gus. Na všech deskách byly přítomny texty Jáchyma Topola, někdy Načevou různě upravované.

Na novém albu je však "něco jinak". Hudbu složil Vladimír Pecha (alias ubika), který se podílel už na předchozích dvou nahrávkách, ovšem objevují se zde mnozí hosté (viz dále). Načeva se tentokrát s jedinou výjimkou postarala i o texty. Podobně jako u Topolových jde o silně pocitové záležitosi, snové obrazy, fragmenty pocitů. Už jen ten název - "Fontanela"...

Pokud jde o hudbu, lze ji popsat nic neříkající frází - Načeva je opět svá. V praxi to znamená, že je "přírodnější" než na minulé desce, je využito více perkusních a "world music" nástrojů. Není divu, když jako hosté na albu vystupují členové kapel Hypnotix a Létající koberec. Asi nejvíc je to znát ve skladbě "Kolotoč" s "latinskou" kytarou a perkusemi, která tak může částečně připomenout právě Hypnotix. Na rozdíl od nich však Načeva prakticky nepoužívá "umělé" rytmy a skladby jsou tak průzračnější. Podobně perkusně (i jinak) výraznější je předposlední "Jaro". Ale ostatní skladby nejsou nějaké popelky, jen je třeba se řádně zaposlouchat. Najdete v nich také trochu elektroniky, občas dost ambientního rázu, ovšem je potlačena ve prospěch zpěvu (což byl trochu problém "Mimoidu") - třeba ve výborné skladbě "Moře", kterou by šlo nazvat perkusním drum'n'bassem, kdyby na tom záleželo. V pěti skladbách je také slyšet basa Michal Ditricha z Hypnotixu.

Na stránkách Načevy můžete nalézt slogan "na vlnách citu, emoce a lásky". Ano, tak nějak, "Fontanela" jsou moc příjemné vlny. Myslím, že po méně přístupném "Mimoidu" Načeva udělala, lépe řečeno udělali, dost kvalitní album, které vydrží na hodně poslechů. Snad jen malá rýpavka, za kterou však nemohou. Proč je na CD nálepka "Hraje Rádio 1"? Ti, co Načevu znají, takovéhle stupidní rádoby marketingové tahy nepotřebují a ti ostatní se tím určitě nenechají vést při rozhodování.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY