Reklama

Jen zaváté stopy, starý klobouk ve křoví...

24.05.2012 09:00 - Pavel Parikrupa

Pěvecká kariéra Johna Mayera je momentálně přerušena kvůli onemocnění hrdla. Novinka "Born And Raised" už měla být na světě před půlrokem, ale zpěvák musel s dokončením alba počkat až na dobu, kdy mu to hlasivky dovolily. A vychází ve chvíli, kdy byl Mayer opět nucen zrušit koncertní turné.
8/10

John Mayer - Born And Raised

Skladby: Queen Of California, The Age Of Worry, Shadow Days, Speak For Me, Something Like Olivia, Born And Raised, If I Ever Get Around To Living, Love Is A Verb, Walt Grace's Submarine Test, January 1967, Whiskey, Whiskey, Whiskey, A Face To Call Home, Born And Raised (Reprise)
Vydáno: 21.5.2012
Celkový čas: 47:25
Vydavatel: Sony Music
V každé předchozí recenzi desek amerického zpěváka a kytaristy Johna Mayera (pohříchu na musicserveru chybí recenze nejlepší Johnovy desky "Continuum"...) jsme se pozastavili nad jeho rozvíjejícím se talentem a jeho přerodem z popového dívčího idolu na skvělého rockového kytaristu, bluesmana a vůbec umělce, kterého je radno brát vážně. Každá následující nahrávka dokumentuje růst jeho skladatelských a interpretačních dovedností a nejinak je tomu i u novinky pojmenované "Born And Raised".

Abych parafrázoval jednu novou Neckářovu skladbu, na "Born And Raised" nejsou písně o lásce. Nejkrásnější lidský cit rozhodně není hlavním tématem alba - spíše se zabývá životem při pohledu do zpětného zrcátka. Něco se ztrácí v prachu zvířeném pneumatikami, před námi je dlouhá klikatá cesta a ani pořádně nevíme, co nás čeká. Podobně jako "Highway Companion" Toma Pettyho je i Mayerovo album imaginárním soundtrackem k road movie. Nepřekvapí tedy, že je také hodně ovlivněno country, folkem a americanou.

První singl "Shadow Days" je přesnou ilustrací atmosféry a zvuku desky. I přes mírně melancholickou náladu písně se v ní přece jen zpívá o tom, že přes všechno, co jsem v minulosti provedl, jsem dobrý chlap a že končí dny stínů. Zatímco minulé album "Battle Studies" se zabývalo zlomenými srdci a válkami milenců, tady se hrdina spíš zabývá hledáním sebe sama. A s posunem témat se ještě více projasnil, zjemnil a zjednodušil zvuk alba.

Některé skladby, třeba "Speak For Me", to jsou doslova ty geniální drobnosti mistrů typu beatlesácké "Blackbird". Kytarista Mayer se svou hrou opět přiblížil Claptonovi a Harrisonovi (i když tu uslyšíte i jiné kytarové velikány, třeba The Edge v závěru "A Face To Call Home") a slyšet Johnovu filigránskou práci se strunami v těch křehce vystavěných písničkách (o melodie jde především) je opravdové potěšení, viz třeba nenápadně rostoucí kytarové sólo v "If I Ever Get Around To Living".

Jemné písničky v produkci Dona Wase se nepokrytě hlásí k minulosti a k osobnostem americké hudby typu Toma Pettyho či tria Crosby, Stills, Nash (nemluvě o tom, že Crosby a Nash na albu také zpívají). Bombastické, velkolepé a hypermoderní? Kdepak, "Born And Raised" je přesný opak. Zaplaťpánbůh.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • John se už na albu Continuum bál stárnutí (Pavel, 29.05.2012 19:32) Reagovat

    a zpíval o tom ve Stop This Train... Na Battle Studies mi to přišlo "nejpopovější" a tahle poslední deska je zase spíš trochu do country, ne? To je v americkém kontextu jako "blíž k lidovce/dechovce", co? Johnovi bude v říjnu 35, ale staví se k tomu trochu jako Eric Clapton nebo Bob Dylan po šedesátce :-) taky mi to připomnělo ten velký nadled a "vyrovnanost s vesmírem" na desce Shangri-La od Marka Knopflera. Ale tomu už je taky přes šedesát. Tahle Johnova deska je fakt velká pohoda, což bude asi dané tím, jaké má zdravotní problémy s hlasivkama. Doufejme, že se uzdraví a dočkáme se ještě dravých bluesových nahrávek ve stylu "John Mayer Trio". Jejich live vystoupení v LA si pouštím když potřebuju dobít energii.

  • pro mě zatím nejlepší album tohoto roku (pavelt, 03.06.2012 10:45) Reagovat

    No, potom co napsal o Mayerovi Petr Doupal, konečně článek, kde je poznat, že recenzent neposlouchá jenom i-pod a v něm Lady Gagu, 50 centa a Linkin Park:-)) Každé Mayerovo album je jiné, jak již naznačil další Pavel nahoře, živák John Mayer Trio je neskutečná bluesrocková jízda (pro mě osobně nejlepší živé album uplynulé dekády). Continuum je majstrštykem, kterým se Mayer definitivně vyhoupl až na hudební Olymp. Battle Studies dokazuje, že i mainstreamový pop může být velice kvalitní. No a konečně Born and Raised, kde je slyšet silný vliv americké lidové hudby, country. Bohužel i to, může být jedním z důvodů opomíjení téhle desky v našich končinách, především u hodně mladých lidí:-( Country u nás prostě není in a těžko neznalému posluchači vysvětlit, že country nejsou jenom Fešáci a Pavel Bobek (nemyšleno hanlivě). Album chce více poslechů, ale o to víc tam potom naleznete opravdových klenotů. Já jsem si například opravdu zamiloval skladbu If I Ever Get Around To Living, která se krásně pozvolna rozjíždí a má silně působivou kytarovou melodii podbarvenou magicky znějícím pianem Rhodes. Ale těch vrcholů je na albu víc. Už teď mohu říct, že se jedná o pro mě zatím nejlepší album tohoto roku. Jinak děkuji Pavle za kvalitní recenzi;-)

    • Re: pro mě zatím nejlepší album tohoto roku (Viktor, 11.10.2012 19:24) Reagovat

      Naprosto s tebou souhlasim. John Mayer je pro mě jakožto pro kytaristu největší hudební vzor. A úplně všechny jeho alba jsou úžasný, bez ohledu k jakémmu žánru jsou směřovaný. Já tohle škatulkování zas tolik nemam rád... Buď je hudba dobrá nebo ne. A u Johna Mayera je ta hudba skvělá. Ať se jedná o Heavier Things, nebo o Room for squares. Continuum je podle mě opravdu jeho nejlepší práce, a taky je to pro mě asi nejlepší album novýho tisíciletí. Proste žádná jeho skladab není jednoduchá, všechny jsou instrumentálně výborné. Born and Raised je mrazivě skvělé. Je to velice kvalitní album, které ukazuje skutečně dospělou muzikálnost Johna :)

  • osobní pohled (eisy, 07.06.2012 05:43) Reagovat

    Johna Mayera poslouchám od jeho debutu Room for Squares a bohužel jeho poslední desky (Battle studies, Born and raised) jsou právě více popovější než tahle první, která má největší náboj, nápady. Na koncertech je to opravdu více o blues, funky atd. ale na deskách je více pomalých, popových věcí ...

    • Re: osobní pohled (pavelt, 25.10.2012 14:26) Reagovat

      Já bych jenom doplnil, že právě v jednoduchosti se může skrývat úžasná virtuozita. Třeba Clapton nebo Gilmore jsou kytaristé, kteří dokáží pomocí pár tónů vyjádřit hrozně moc. Příjde mi, že feeling je v hudbě důležitější než nacvičený prstoklady a stupnice. Právě že, Mayer už nemusí dokazovat jak skvělý kytarista to je a proto se možná soustřeďuje na psaní jednodušších věcí. Ale musím říct, že mě taky trochu mrzí, že nedělá více muziku ve stylu živáku Try. Zase díky tomu, že umí psát dobře pop je v USA (v Evropě je dost opomíjen) nesmírně populární hvězdou a jeho desky kupují i posluchači středního proudu. Podívejte se na obdobně úžasné kytaristy a songwritery jako např. Doyle Bramhall II, nebo Derek Trucks, ti nedělají pop, a proto taky jezdí po klubech a naprostá většina lidí jejich úžasnou hudbu vůbec nezná :?-( Tím nechci vyjádřit, že v Mayerově hudbě slyším kalkul.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY