Zábava a zas zábava

24.10.2001 08:25 - Hynek Just | foto: facebook interpreta

Uběhl rok od posledního pražského vystoupení Makedoňanů Kočani Orkestar a do oblíbené pražské Akropole se zase vrátili... Koncert podobných kvalit a podobné atmosféry jako loni, móda balkánské dechovky trvá nadále.
Kočani Orkestar
© facebook interpreta
Kočani Orkestar aneb "návrat jednoho z nejznámějších balkánských dechových orchestrů!", jak píše materiál Akropole. Snad by ani nebylo nic třeba dodávat, informace je to pravdivá, možná jen vykřičník za větou je zbytečný. Ano, u nás jistě jeden z nejznámějších orchestrů (pravidelně se v návštěvách Prahy střídá například s Fanfare Ciocarlia), proto bylo v Akropoli narváno k prasknutí. Bez skrupulí by se dalo dodat i přízvisko jednoho z nejoblíbenějších balkánských orchestrů v ČR. Přesto mi přijde akcent na výjimečnost a genialitu oněch souborů z Balkánu lehce přehnaný. Kapely, po kterých před pár lety "neštěkl pes", dnes zažívají úspěchy nevídané, na poměry vesničanů z Makedonie tedy rozhodně. Módní vlny balkánských dechovek si dnes nelze nevšimnout (i na MusicServeru je této hudbě věnována nemalá část - ani loňský koncert Kočani Orkestar mu neunikl) a je to i vlna příjemná, leč nese s sebou i svou hysterickou podobu, a ta je, jako koneckonců u všeho, pro nezaangažovaného pozorovatele nepříjemná.

Koncert měl výbornou atmosféru. Aplausy a výkřiky diváků byly kolikrát mohutnější než začátky či konce notoricky známých hitů (repertoárově se koncert velmi kryl s tím loňským - zde je jeho recenze). Zpocení Makedoňané byli navýsost spokojení, nebýt pevných mikrofonů, ke kterým museli natahovat těla svých žesťů, jistě by tancovali aktivněji - nakonec je to hudba, která se hrává za pohybu (stačí vzpomenout na první minuty filmu "Underground"). Upřímná radost panovala jak na pódiu, tak pod ním, na poslední skladby se hranice mezi kapelou a diváky ztratily, přes tanečníky na jevišti nebylo ani vidět muzikanty.

Vytýkat něco vystoupení Kočani Orkestar by ani nebylo adekvátní, na hudbu, kterou předvádí, se chovají jako profesionálové. Živel Balkánu se do Akropole převést podařilo a je tomu dobře. Na druhou stranu se stále jedná jen o lehce nadprůměrnou zábavovou kapelu. Nebýt zvýšeného zájmu o exotickou hudbu Balkánu, je velmi pravděpodobné, že by orchestr z Kočani zůstal při svatbách, slavnostech a hostinách a byl by i tak spokojen. Hrají k tanci, méně už k poslechu (i když, sóla klarinetisty byla poměrně nápaditá), sázejí na jistotu, středně rychlým tempem s chytlavými a všemi známými melodiemi se přeci nedá nic pokazit. A z tancechtivých diváků pravděpodobně nikdo pokažený dojem neměl - odnesli si co očekávali. Kdo však čekal jen trochu víc - pestřejší aranže, tempově odlišné písně, muzikantskou hravost, dynamiku... nemohl být docela saturován.

Podtrženo sečteno, koncert dopadl, jak měl, valná většina přítomných byla spokojena jak si přála, je dobře, že u nás hostují podobně založené orchestry a úspěch jim nelze než přát. Dojmu z jisté přeceňovanosti tého hudby se však zbavit nemohu a za ohromnou návštěvností vidím víc než jen čistý zájem o hudbu příslušného orchestru. Kočani Orkestar si příště - vy, co jste je ještě neviděli - nenechte ujít, stojí to za to, neztrácejte však soudnoust...

Kočani Orkestar, Palác Akropolis, Praha, 22.10.2001


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY