Smysl obdobných počinů bývá v zásadě trojí: předně kapela jaksi oficiálně zanechá svědectví o své živé prezentaci v určitém období a fanouškům tím umožní zavzpomínat na příslušné turné, těm šťastnějším třeba i na samotný koncert. Zadruhé, interpret si v mezidobí studiových počinů a koncertních štací vylepší stav svého konta, jelikož dá příležitost ortodoxním fans rozšířit jejich sbírky o další vskutku zásadní, nepostradatelný kus. Třetím a z hudebního hlediska nejpodstatnějším aspektem je pak možnost zaznamenat díky stále postupujícím technologiím vystoupení v podstatně lepší zvukové kvalitě. V novém zvukovém kabátu mohou třeba i ty nejprovařenější skladby mnohdy vyznít netradičně.

A právě v této oblasti nová živá nahrávka Iron Maiden svůj potenciál nenaplňuje. "En Vivo" je záznamem loňského vystoupení britských heavymetalistů v chilské metropoli na podporu poslední řadovky "The Final Frontier". První, co posluchače praští přes uši, je totiž na dnešní poměry nepříjemně zastřený zvuk intro-skladby "Satellite 15". Situace se během druhého záseku zlepší, ale přesto se nelze ubránit dojmu promarněné příležitosti. Nástroje jsou sice plně čitelné, oproti deset let starému živému majstrštyku "Rock In Rio" zní aktuální dvojalbum nicméně dosti ploše.

Kapela má slušnou formu, v bookletu sice nenalezneme magickou informaci, že nahrávka nebyla dodatečně stříhána, Iron Maiden jsou však dostatečně zkušení harcovníci, takže pánům jejich výkon věřme. Pěvecká forma Bruce Dickinsona již tolik nepotěší. Opět - nejde o žádný zásadní marast, ale věk Eddiežel zastavit nelze a přibývající roky začínají být na Dickinsonových hlasivkách slyšet. Tento dojem je podtržen výběrem skladeb. Páteř setu tvoří materiál z poslední studiovky, který zkrátka Bruceovi úplně nesedl, což se nyní potvrzuje i naživo. Celková šeď poslední tvorby se projevuje naplno v přímé konfrontaci s klasickými hity i relativně novějším flákem "The Wicker Man".

Iron Maiden tedy naservírovali fanouškům na své poměry průměrný živák. Pokud se vám líbil jejich set na loňském Sonisphere festivalu, nahrávka s nachlup stejným playlistem vás rozhodně nezklame. Jestli však v choutkách po živé desce britské legendy očekáváte víc než připomenutí koncertu z pražského Výstaviště, není sebemenší důvod nesáhnout raději po "Rock In Rio".