Žádné přehnané discohrátky let sedmdesátých zde nejsou, stejně tak nečekejte přehnaná (jakkoliv nádherná) nonšalantní smyčcová aranžmá z "Release The Stars" nebo kompaktnost spojenou se shakespearovským sonetem na "All Days Are Nights: Songs For Lulu". "Out Of The Game" je soubor dvanácti písní, které vznikly za poslední dva roky a v nichž Rufus Wainwright uspořádal své vzpomínky, šťastné i ty smutné. Na první pohled si většina řekne, že toto nemůže jen tak fungovat. Opak je ale pravdou, Rufus je skladatelský talent a Mark Ronson mu jeho představy bez okolků přetavil do reality. Zároveň je to nevyřčená pocta hudební minulosti a všem inspiracím.

Plejáda hostů, kteří slyšeli na značku Ronson, a s radostí tak k Rufusovi zavítali, pak na sebe nenechala dlouho čekat; jejich výčet naleznete na tomto místě. Mark si přivedl i vokální uskupení Dap-Kings, které pod jeho taktovkou nepřehlédnutelně zaostřilo tvář nesmrtelné "Back To Black" Amy Winehouse. Soul, funk, původní R&B nebo pop (možná postřehnete i to disco) ze zlaté éry sedmdesátek - to jsou mantinely, v kterých se oba hlavní aktéři nejvíce pohybovali. Dočkáte se tak výrazných melodramat, balad, na nichž kdysi Elton John vybudoval svou kariéru, to vše v kontrastu s chameleonskými změnami podle návodu Davida Bowieho. "Out Of The Game" je od základu barvitá, zvukově nápaditá, přesto nepřeplácaná nahrávka. Mark Ronson je, zdá se, všeuměl, jenž se tohoto velkého sousta nezalekl, tahle kolekce tak bude další skvělá vizitka pro jeho následné projekty.

"Perfect Man" je spolu s titulním trackem jasným hitem, oba dozrají s každým dalším poslechem. "Jericho" je naopak dech beroucí funková balada, "Welcome To The Ball" je téměř originální muzikálové číslo a "Rashida" se zatetelí propojením velikánů Freddieho Mercuryho a Davida Bowieho, je tu cítit i určitá vznešenost grácie Queen. "Bitter Tears", "Sometimes You Need" a "Montauk" (tu napsal pro svou dceru a pojmenoval podle místa, kde nyní Rufus žije se svým přítelem) kupí křehkost atmosfér před nejdojemnější "Candles". Ta je věnovaná jeho zesnulé matce Kate McGarrigle, závěrečné tóny skotských dud jsou decentním zakončením tohoto posmutnělého requiem. Každého zde může oslovit jiná pasáž, přesto je "Out Of The Game" jako celek svou komplexností blízké dávné krásce "Poses".

Rufus Wainwright je a vždy zůstane zamyšleným elegánem, který nad svými texty důmyslně uvažuje a přednáší je jako zásadní, základní životní poučky širokému plénu. "Out Of The Game" je tímto prosáknuté a nezadržitelný tok vlastních emocí jen tak neustává. Toto vše mu navíc Mark Ronson bez sebemenších problémů pomohl udržet pohromadě a přesto ponechat onu barvitost nahrávky, na které nepřevažuje přebytečný patos. Rufus je zpátky, v přesných mantinelech, které mají jeho fanoušci asi nejraději. A uvidíme, jak to vše bude fungovat naživo, většina příznivců již má jistě v kalendáři vyznačen čtvrtek 12. července, kdy Rufus vystoupí na Colours Of Ostrava.