Tři roky po vydání chválami opředeného debutu se švédská trojice Miike Snow vrací, aby dokázala, že "Animal" nebyla náhoda. Album "Happy To You" ale žádný takový hit nenabízí. A nenabízí vlastně skoro žádný hit. Nabízí jen dobře udělaný, avšak nepříliš výrazný pop.
Před třemi roky byli
Miike Snow hvězdou, co se rozzářila tak nečekaně, jako facky přilétají. Jejich
eponymní debut byl deskou, na kterou se nečekalo, zjevením, které zasáhlo srdce mnohých kritiků (tedy kromě těch v redakci Pitchforku nebo NME) i fanoušků. V roce 2012 jsou Miike Snow zavedenou značkou, která
na konci loňského roku tvrdila, že k (tehdy chystané) dvojce nepotřebuje vydávat žádné tiskové zprávy ani poskytovat jiné informace. "Happy To You" je deskou, na kterou se čekalo, záře hvězdy je ale tentokrát, žel, poněkud slabší.
Bloodshy & Avant pochopitelně pořád vědí, jak vyprodukovat dobré současné popové album, Andrew Wyatt pochopitelně pořád ví, jak zpívat, aby Miike Snow zněli jako Miike Snow, a aby Miike Snow i vypadali jako Miike Snow, je na přebalu starý známý parohatý králík. Jeho kroky, skoky a hopkání však tentokrát nevedou do říše divů, ale do mělkých jednotvárných vod, do kterých musíte skoro hodit sluchátka, aby se hladina rozčeřila. Utopí se v nich králík?
Dobrá, dost bylo obrazů a metafor, jimiž básník chtěl říci jediné: "Happy To You" je oproti "Miike Snow" už na první poslech výrazně slabší. A to přes to, že už od prvních minut je jasně poznat, s kým že má posluchač tu čest. Modulované klávesy, bublavé cinkání, cinkavé bublání, lehký beat, sekané klavírní akordy a nezaměnitelný Wyattův hlas prohnaný všemožnými efekty. "Enter The Joker's Lair" není vůbec špatný otvírák, i když "Animal" to není.
A vlastně žádné druhé "Animal" ani "Silvia" na desce nejsou. A to je ta největší škoda. Rozpustilost té první a naléhavost té druhé můžete sice vyposlouchat v "Bavarian #1 (Say You Will)", jinak ale album táhne především výborný kus "Devil's Work" a psychotická "Black Tin Box" s hostující
Lykke Li (škoda že jí nebylo dáno více prostoru). Jistě, písně jako "Pretender", "Archipelago" nebo pilotní singl "Paddling Out", případně chystaný druhý singl "The Wave" nejsou nemelodické, ale zkuste si jejich melodie vybavit patnáct minut po doznění posledního tónu. A pak si pro srovnání vezměte celý tracklist debutu...
The Jackalope Edition
Dvě béčková béčka a pět céčkových remixů. To je deluxe verze "Happy To You", kterou si můžou ti nejvěrnější zakoupit pod podtitulem "The Jackalope Edition".
Odpadky typu "Rabbit" tady dle výše řečeného čekat nelze, z remixérů to nejlíp tepe Style Of Eye v edici "The Wave". Asi.
Závěr pro tuhle
švédskou trojku nevyznívá moc pozitivně. Třeba jsou to ale jen nenaplněná očekávání. Třeba si
Miike Snow vybírají oddechový čas. Třeba je těchto deset skladeb jen nádech zhluboka, po kterém následuje mocný výdech, který s třetí deskou smete vše. Anebo je "Happy To You" jen důkazem, že one-album-wonders se rodí stále.