shop.musicserver.cz

S M-16 vstříc zářné budoucnosti

Vydáno: 16.04.2012 00:00 v sekci Recenze - Simona Knotková | foto: facebook interpreta

Debut dvojice Sleigh Bells "Treats" byl skoro jako druhé (a to doslova) Nagasaki, která způsobilo pořádný povyk (nejenom) na newyorské scéně. Jestli si myslíte, že nic tak ambiciózního a úderného už nemůže znovu přijít, máte pravdu. Na dvojce "Reign Of Terror" máme totiž čest se zcela jiným kalibrem. Těžším!

9/10

Sleigh Bells - Reign Of Terror

Vydáno: 20.2.2012
Celkový čas: 36:29

Skladby: True Shred Guitar, Born To Lose, Crush, End Of The Line, Leader Of The Pack, Comeback Kid, Demons, Road To Hell, You Lost Me, Never Say Die, D.O.A.

Vydavatel: Sony Music

Myslím, že tu pohádku o osudovém setkání v brazilské restauraci, které skoro přes noc udělalo z Dereka Millera a Alexis Krauss hvězdy, zná každý. Jen málo lidí už ví, že to zas taková pohádka nebyla. Že Sleigh Bells možná vyprodávali koncerty, jejich alba šla na odbyt a kritika taky nešetřila slovy chvály, ale jedna polovina dua z toho úspěchu zase tak moc neměla. Dereka Millera, tvůrčí centrálu celého projektu, potkaly za uplynulé tři roky dvě tragédie: v roce 2009 se mu táta zabil na motorce, o rok později byla jeho mámě diagnostikována rakovina. Za titulem a celým vyzněním druhého alba newyorské noise-popové kapely, následovníka debutu "Treats", nehledejte tedy žádnou snahu o stylovost, ale skutečnou osobní krizi jedince.

"Treats" bylo v podstatě jenom takovým výkřikem do tmy. Rána uprostřed klidné půlnoci. Millerovy kytary trhaly uši, Alexis Krauss do toho jemným hláskem (který ovšem také dokázal pořádně prověřit okenní tabulky, když na to přišlo) lhostejně odříkávala fráze a trendy popaři se zase měli s čím v pátek večer vytahovat. Byla to sice velice výživná vitamínová bomba, ovšem s omezenou působností. Když jste odkryli pozlacený obal, zjistili jste, že pod tím hyp(st)er-ultra-cool zvukem nic víc není. Že tam prostě i na desátý poslech uslyšíte to, co jste tam slyšeli už na ten první. Neříkám, že to všechno bylo špatně, byla to strašně fajn nahrávka a všechny ty kladné kritiky byla zcela oprávněné, ovšem jít do toho podruhé? Nejsem si tak moc jistá, jestli bychom dvojitou porci unesli a jestli by to unesla vůbec sama skupina.

Nové album už není plné líbivých efektů, zběsilých riot rytmů a vybuchujících kytar. Není to další ušní průplach, místy bez hlavy a pat, máme tu melodie. Nečekejte už další vztekle vykřikované slogany, jsou tu smysluplné texty. Sleigh Bells zvolnili tempo a posluchačům odhalují vše, co se pod tou vrstvou hluku a outsiderské nasranosti, kterou jsme měli tolik rádi, skrývalo. Chytlavý party feeling je pryč. V textech rovněž není žádného místa na vtípky. Skrz naskrz jsou nasáklé beznadějí a rezignací. Je už jen na vás, jestli se přes tu bezvýchodnost dokážete přenést, nebo se s texty budete sebedestruktivně ztotožňovat.

"Reign Of Terror" není jenom nadvláda teroru, ale také nadvláda kytar, hrozivě ujíždějících s řezavými vazbami a těžkými riffy, které popový základ tentokrát zcela převýšily. Právě kapely jako Def Leppard, Metallica nebo Pantera měly na nahrávání druhé řadovky největší vliv. Sprostým vykrádáním bych to ale určitě nenazývala; spíš se jedná o vděčnou poctu dítěte odkojeného osmdesátými roky svým kytarovým hrdinům. Dvojka nabízí i více prostoru pro zpěv Krauss. Holka to se svým nijak výrazným hlasovým fondem bude mít na koncertech sice ještě o něco těžší, ale kdo bude stát o čistý pěvecký projev, zajde si asi raději na operu než na stroboskopový rachot od Sleigh Bells.

Agresivní "True Shred Guitar" je dostatečně rozjetý otevírák a zároveň poslední sbohem za "Treats". Track podobně energického ražení je ale na desce spíše výjimkou. Většina skladeb se táhne v pomalém tempu a nejsou na nich ani stopy po drzé prvotině, na které si Sleigh Bells ještě vesele malovali ve škole a odstřelovali všechny roztleskávačky v dosahu. První vypuštěná skladba "Born To Lose" skoro až výsměšně dementuje všechny pozitivní a motivující songy, které kdy v hudebním průmyslu vyšly. "Když se chceš zabít, bejbéé, tak to prostě udělej," zní ve zkratce její základní poselství.

A přesně na této odzbrojující a nekompromisní upřímnosti je "Reign Of Terror" založeno. Miller šel až na dřeň svým osobním démonům a všechny své hrůzy a úzkosti, které za poslední tři roky zažíval, do alba promítl. Je více než jasné, že v "Leader Of The Pack" je právě jeho otec tím, co se "už nikdy nevrátí". "End Of The Line" zase zní jako dopis na rozloučenou ("Víš, že to takhle nemuselo skončit, ale tohle je konec kapitoly, tak sbohem!"). Od osobní roviny se vymyká pouze "You Lost Me" vyprávějící skutečný příběh dvou teenagerů, kteří se v roce 1985 rozhodli spáchat dvojitou sebevraždu. K němu se Miller bez mučení přiznal, že si tak trochu vypůjčil melodie z klasického songu od Def Leppard "Hysteria".

Přesto i na této desce plné stínů a přeludů je jeden song s pozitivním nábojem, a tím je právě úvodní singl "Comeback Kid", který má být první skutečnou tvůrčí spoluprací Krauss s Millerem. Hravé popové melodie a nakopávací text ("Odešel jsi, ale jednoho dne se zase vrátíš") v sobě nesou naději, že ať už bylo sebehůř, zase se to zlepší. Možná by se nejlépe hodil na poslední místo tracklistu. To by ovšem "Reign Of Terror" musel být o sladkém americkém happyendu, a o tom je sotva. Proto desku zakončuje "D.O.A.", to nejděsivější probuzení z noční můry, kdy se ocitnete v noční můře ještě větší - ve vašem životě. Krauss se v něm napůl v bezvědomí už jenom nevěřícně ptá: "Jak je možné, že nikdo nevěděl, jak ten refrén měl pokračovat?" Dokonalé vyvrcholení téhle temné kroniky psychického úpadku.

"Reign Of Terror" je lepší deska než debut v mnoha ohledech. Její produkce je promyšlenější, aranžmá nápaditější. Celkově se zdá, že se Sleigh Bells zvukově konečně našli. Nalezli svůj jedinečný styl, ve kterém jim to opravdu sedne a pohybují se v něm bezpečně. Výsledkem jejich pětiměsíční práce je exkluzivní heavymetalová nahrávka. V džínových bundách, raybankách na nose, s em-šestnáctkou na zádech a s duchem osmdesátých let vás přesvědčí, že i být zrozen k prohře může být důvodem k hrdosti.

  • opozdeny april? (Marek, 16.04.2012 13:14) Reagovat

    Je to jako roxette pro panenky, udernost zanika v gulasi pseudoskatulek 90tych let. Neco do sebe to ma, ale to hodnoceni mi prijde uplne mimo ...

  • Další (Midlake, 16.04.2012 21:20) Reagovat

    Další takřka geniální deska, po které po měsíci neštěkne pes :-

    • Re: Další (dadel, 19.04.2012 10:01) Reagovat

      Vyšla už před dvěma měsíci a psi stále štěkají

  • Mno, (Jan Trávníček, 17.04.2012 00:40) Reagovat

    Reign Of Terror jsem slyšel zatím dvakrát a pokaždé jsem si to sám pro sebe zhodnotil jakože "takovouhle divnou změť zvuků poslouchat nemusím". Tak si říkám - devítka? Hmm, ještě tomu zkusím dát šanci, ale nechce se mi věřit, že by tohle byla jedna z těch desek, které "rostou s časem a více poslechy"...

    • Re: Mno, (Jaromir83, 17.04.2012 09:38) Reagovat

      já nevydržel ani všechny ukázky na amaz0nu do konce. pro mě vyloženě one-hit-wonder (Riot Rhythm) skupina

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Yellowcard, Story Of The Year, This Wild Life, Palladium, Kolín nad Rýnem, Německo, 24.11.2024
Naživo: Yellowcard v Kolíně nad Rýnem už salta nemetali, přesto zůstávají nejoriginálnější pop-punkovou senzací Legendy se vracejí! Zatímco Sum 41 či You Me At Six se loučí, Yellowcard - nejspíš jediná kapela na světě, která do pop-punku vnesla housle - zažívají comeback z říše snů. U prvního evropského turné jsme nemohli chybět, tím... čtěte zde
Vydáno: 01.12.2024 10:53 v sekci Naživo
Kdo a proč sbírá hlasy v Českém slavíku aneb Velká výsledková analýza
Na okraj: Kdo a proč sbírá hlasy v Českém slavíku aneb Velká výsledková analýza Český slavík s sebou každoročně nese dvě jistoty - že se pořadí na předních příčkách příliš nezmění a že se den po vyhlášení na internetu vyrojí spousta článků, v nichž se anketa dočká naprostého zavržení a... čtěte zde
Vydáno: 30.11.2024 13:00 v sekci Publicistika | Na okraj
Český slavík jako okno do duše domácí populární hudby
Na okraj: Český slavík jako okno do duše domácí populární hudby Mohli jsme to odbýt tradičním výčtem výsledků a nechat to do příštího roku zase uležet. Ale to by nebylo ono. Vydali jsme se na místo, abychom vám na vlastní oči a uši mohli poreferovat, kolik chlebíčků se vejde do pusy Lucie... čtěte zde
Vydáno: 30.11.2024 09:30 v sekci Publicistika | Na okraj
Farna, Ztracený, Kabát a Calin. Český slavík má znovu stejné vítěze
Farna, Ztracený, Kabát a Calin. Český slavík má znovu stejné vítěze V hlavních kategoriích Českého slavíka kralovali stejní interpreti jako loni. Svoje výsadní postavení potvrdila Ewa Farna, která se znovu stala i Absolutní slavicí, dále zvítězili Marek Ztracený, Kabát a v kategorii Hip hop & rap... čtěte zde
Vydáno: 29.11.2024 23:36 v sekci Novinky
Jan Bendig - Být sám sebou je pro mě důležitý
Rozhovory: Jan Bendig - Být sám sebou je pro mě důležitý Po loňském Foru Karlín chystá Jan Bendig na 6. prosince další velký koncert - tentokrát v pražském O2 universu. Opět půjde o velkolepou show plnou hostů a kostýmů. Do toho natáčí své zábavné seriály, ale napsal i... čtěte zde
Vydáno: 29.11.2024 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Hudba v tisku: "Vražedný sokol" zachraňuje svět před monstry sílou heavy metalu (09.11.2024 08:00)
- Pantera dorazí v únoru do Ostravy (24.06.2024 15:42)
- Video: Apocalyptica si do nové verze "One" pozvala Jamese Hetfielda a Roberta Trujila (27.05.2024 13:05)
- Nové desky 17/2024 - od Pet Shop Boys přes Justice po St. Vincent (01.05.2024 12:00)
- Video: Apocalyptica se s The Four Horsemen vrací ke kořenům i k Metallice. Na podzim zahraje v Praze (02.03.2024 14:21)
- Metallica musela odložit koncert, James Hetfield chytil covid (04.09.2023 12:28)
- Elektrická kytara podle Kirka Hammeta (30.07.2023 11:21)
- Naživo: Pantera v Praze rozdávala rány (13.06.2023 18:30)
- Fotogalerie: Kultovní Pantera v obrazech (13.06.2023 10:52)
- Naživo: Mötley Crüe a Def Leppard přivezli do Letňan lesk a špínu osmdesátek (03.06.2023 13:04)

ALBUM TÝDNE 48/2024

První hoře
Achtung, Sultan!

První hoře se vracejí. Trvalo to, ale alternativci z Prahy po sedmi letech vydali sedmou studiovku "Achtung, Sultan!". V poslední době o sobě kapela příliš vědět nedávala a kromě občasných koncertů se jednotliví členové angažovali hlavně ve vlastních projektech. Jak se návrat povedl?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 01.12.
Ewa Farna (CZ) (Betlémská kaple, Praha)
Út 03.12.
Boy Bleach (UK) (Rock Café, Praha)
Pá 06.12.
Teho Teardo & Blixa Bargeld (IT/DE) (Archa+, Praha)
Pá 06.12.
Freedom Call (DE) (Masters of Rock Café, Zlín)
So 07.12.
Desire (CAN) (Café V Lese, Praha)
So 07.12.
Mononeon (US) (Metro Music Bar, Brno)
So 07.12.
Imodium (CZ) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 08.12.
Faithless (UK) (Forum Karlín, Praha)
Po 09.12.
L’Impératrice (FR) (Roxy, Praha)
St 11.12.
Chinaski (CZ) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Linkin Park Viktor Sheen Madonna Beyoncé Kabát Lucie Vondráčková Mirai Queen Lady Gaga Helena Vondráčková Coldplay Ed Sheeran Billie Eilish Katy Perry Lucie The Cure
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe