Letošní Andělé se - tak jako každoročně - nepovedli. Už žánrové ceny porotcům příliš nesedly a výčet výherců loterie před týdnem napověděl, že buď hudební novináři nesledovali scénu dostatečně pozorně, nebo se nechovali tak úplně morálně vzorně. Totiž, jinak by za folk & country musela s přehledem zvítězit progresivní Epy de Mye, nikoliv Druhá tráva (při vší úctě ke křesťanům i Křesťanovi), v elektronické hudbě zase retro-zjevení Prince Of Tennis. A triumf Prago Union je s ohledem na Toxxxovo velealbum a Bonusovu zpověď nic víc než k smíchu. Jak vidno, u malých žánrových cen převážila sympatie k jednotlivcům a apatie vůči kulturní scéně nad pravdo-láskou a spravedlností.

Pokud jsou velcí, ve čtvrtek vyhlášení Andělé, opravdu zrcadlem vkusu českého národa, okamžitě odcházím spláchnout občanku do záchoda. Obsesi Neckářem, který stvořil kýčovitý paskvil "nedá se to frázovat, frázovat se to nedá" aka "Půlnoční", jsem nikdy docela nepochopil, ale budiž. A vlastně je lepší dát mu ty ceny za života, než pak psát post mortem na Facebooku RIPka. Ovšem ocenit nevkusné Mandrage na úkor "Ležaté osmičky" Tata Bojs, to už chce něco tvrdšího k pití, to už je k zblití.

Není zbytí, cenu hudebních cen u nás nezvedla ani nově zavedená ocenění. Bonusovi sice Apollo přineslo řadu benefitů a dnes jej zná dvakrát více lidí než před půl rokem, ovšem pořád je to tisíckrát méně než zmíněné prdící polštářky. Co se Vinyly týče, už byla vyhlášena, nebo teprve bude?! Vážně váhám...

Podíváme-li se na Slovensko, tam mají minimálně jedny hudební ceny opravdovou, reálnou hodnotu. Interpreti jsou šťastní už za nominace a velký rozdíl je i co se týče virtuální prezentace. Mám na mysli Radio_Head Awards. Letos byly tyto ceny vyhlašovány poslední únorový den a kulturně gramotní Slováci prožili finálovou noc jako svůj vlhký sen.

Rádiohlavy jsou sexy, což je faktor, který se tak úplně nepovedl naplnit Apollu, Vinyle už teprv ne. Vždyť Rádiohlavy seznámily už ve svých nominacích scénu s opravdovým výkvětem nové generace hudebníků a hudebnic a přesně takový seriózní, vysoce inspirativní žebříček v Česku zoufale schází. Rádiohlavy boří na Slovensku stereotypy, tvoří motor, zdroj motivace, neb každý projekt chce být v následujícím ročníku zahrnut ve finálové listině. V neposlední řadě jsou Rádiohlavy právě tím pomyslným zrcadlem scény.

Nezbývá než tak trochu naivně doufat, že Apollo i Vinyla přemůžou porodní bolesti a nechají se inspirovat právě Radio_Head Awards. Bylo by totiž smutné, aby mediální prostor, který je v tuzemském denním tisku a televizích vyhrazen hudbě, zaplavovala Anděly protěžovaná jména. Protože důstojnými reprezentanty české hudební scény vážně nejsou ti, kteří tak přihlouple nízkými, pudovými způsoby hledají ženy.