U nás je jméno Mamas Gun zatím spíše neznámé, což platí i u vícero evropských zemí. Svým druhým albem se takhle londýnská parta pokusila tento nelichotivý fakt změnit a napravit ho. A povedlo se, jejich novinka "The Life And Soul" se prodává takřka po celém stařičkém kontinentu, není taky divu. Nahrávka je totiž nadmíru povedená, živá, zábavná a její pojmenování naprosto trefné. Ta duše a život je v ní cítit v každé jednotlivé skladbě, v každém jednotlivém akordu. Člověk nemusí být vášnivý fanda soulu nebo funky, aby se mu novinka Mamas Gun líbila. Stačí být nakloněný pohodové, přesto inteligentní hudbě a mít schopnost ocenit nadšení, které ze členů kapely vyzařuje.

Kapela funguje oficiálně od roku 2008, o rok později vydala debutové album "Routes To Riches", se kterým zaznamenali slušný úspěch, přinejmenším v rodné domovině. Druhé album navazuje přesně tam, kde první skončilo. Funky nádech je znát v každé skladbě zahalené v oparu příjemného soulu. Žádné agresivní postupy, dokonce žádné výraznější experimenty. I v případě jediné nepůvodní skladby, bonusové "Bicycle Race", si nelze nevšimnout jakési úcty k určitým postupům a tradicím. Možná právě tento fakt může odehnat případné posluchače, neboť na první poslech vám prakticky všechny skladby jen tak polehoučku, nenápadně prolétnou kolem hlavy a uší a nemají snahu se někde zachytit.

A právě až zmíněná bonusová skladba, předělávka slavného hitu legendární skupiny Queen, probudí. Když už jsme u ní, kapela se snažila očividně držet se předlohy, jak se jen dalo, jakoby soutěžili o nejvěrohodnější cover původní písně. Jsem si jist, že by tu smyšlenou soutěž zajisté vyhráli. Kdyby nebylo Mercuryho jedinečného výrazu, nebylo by lehké poznat rozdíl.

Ale popořadě. Prvním singlem na albu je "Only One" s hostující zpěvačkou, žánrově spřízněnou Beverley Knight. O tom, že několikanásobná držitelka cen Grammy umí zpívat, je asi zbytečné polemizovat. Singl, i vlastně celé album, příjemně zpestřila a osvěžila. Není pochyb, že právě tento song patří k těm nejlepším. Když mluvím o nejzajímavějších kusech, nelze přehlédnout trojici po sobě jdoucích "On A String", "Inferno" a "Heavy Hands", které považuji za jeden z vrcholů celé novinky. Hravé melodie i příjemný svěží feeling jsou nosné pilíře všech tří pecek. Poklonu musím sklidit zpěvákovi Andymu Plattsovi, který má opravdu úžasný čistý a hlavně zajímavý vokál.

Slabé místa jsou zde snad jen dvě, a to v případě nevýrazné, na můj vkus vatové "Rocket To The Moon" a nudné titulní "The Life And Soul". Co je nutné ještě vyzdvihnout, je závěr. Závěrečná dvojice "The Art" a "Get A High" totiž tvoří dokonalé finále této povedené soulové nahrávky.