Kolem Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku-Místku se již kolem 5. hodiny odpolední začali objevovat první nedočkavci a postávali před zavřeným vchodem. Někteří z nich se ptali po lístcích, protože zavřené pokladny budily dojem, že je vyprodáno. Opravdový nával začal teprve kolem půl sedmé.

Jako první předkapela vystoupila v 19:01 skupina Citron, která dokázala dokonale připravit atmosféru pro pozdější hlavní hvězdu večera. Od první skladby "Hon na bluda" z legendárního alba "Radegast" až po poslední skvěle zahrané "Ocelové srdce" si Citron své vystoupení užíval. Jen škoda že tou dobou bylo v hale ještě poměrně málo lidí. Nebylo se ale čemu divit - zjistit, že vystoupí i Citron, vyžadovalo určitou dávku štěstí. Tím spíš, že na vstupence byl uveden začátek koncertu 19:30.

Druhý support, kapela The Answer, která už byla na tour i s Deep Purple, je rozhodně výbornou skupinou, ale nemůžu si pomoci, v dnešním večeru mi tihle Irové připadali tak trochu navíc. Jejich hudba má v sobě rozhodně spousty energie, ale raději bych je viděla na samostatném vystoupení někde v klubu než jako předskokana světové hvězdy ve velké hale.

Ve 21:02 tóny reprodukované "My Generation" od The Who oznamují, že Whitesnake jsou tu. Úvod obstarala, tak jako na "Forevermore Tour" vždy, "Bad Boys/Children Of The Night". Publikum se dostává pořádně do varu při páté "Steal Your Heart Away".

Doug Aldrich poprvé vstupuje těsně před diváky. Další v pořadí, píseň "Forevermore", ohlašuje David Coverdale jako tu, která je na posledním albu písní milostnou (romantické duše však najdou alespoň malou porci lásky ve většině songů od Whitesnake). Po ní si jde David poprvé odpočinout a prostor dostávají Doug Aldrich a Reb Beach a využívají ho dokonale.

Po návratu zbytku skupiny jde hned na řadu "Can You Hear The Wind Blow", abychom ani na chvíli nezapomněli, jak má hard rock vypadat. A aby Bryan Tichy nezůstával pozadu, dával do svého drum sóla, které následovalo, veškerou sílu. Po představení členů skupiny (mimochodem David Coverdale prohlásil, že většina koncertů z tohoto turné, je nahrávána a že pokud se některý opravdu povede, vyjde na živém albu nebo DVD) následuje nejsilnější část koncertu: "Is This Love" a velmi silně zahraná "Fool For Your Loving" a "Here I Go again". V tu chvíli by si člověk myslel, že už to nemůže být lepší, ale přichází coververze "Burn" od Deep Purple, kterou já považuji za vrchol celého koncertu.

Čekání na přídavek vzdáváme ve chvíli, kdy po rozlučkové "We Wish You Well" začínají technici rozebírat aparaturu. A pomalu odcházejí i ostatní. Á propos, ostatní... Mezi návštěvníky koncertu, z nichž většina dodržovala Coverdalem požadovaný zákaz kouření, převažovala střední generace, ale nebyla nouze ani o mladší příznivce této legendy, kteří se sjeli i z Polska a Slovenska. A ačkoliv většině zúčastněných šla pára od pusy ze zimy, která v hale panovala, bylo zřejmé, že nelitují ani minuty strávené na velkolepém koncertu Whitesnake, ba co víc, že hudba vycházející z reproduktorů je pořádně rozehřívá.