Nirvana ovlivnila nejednoho hudebního fanouška i muzikanta. A tak jsme se, při příležitosti výročí "Nevermind", rozhodli udělat výběr těch nejlepších songů, které zasáhly redaktory musicserveru. Kromě toho jsme oslovili i pětici našich muzikantů a zeptali se jich, jak konkrétně ovlivnila Nirvana a Kurt Cobain je. Výsledkem je sbírka písní kapely napříč jejich karierou (od rané "Spank Thru" po poslední píseň "You Know You're Right") i vzácná shoda tří z pěti oslovených muzinkatů: "Nirvana nemá žádnou špatnou písničku."

---

Honza Průša - Spank Thru

Nirvanu jsem začal naplno poslouchat těsně před vydáním alba "In Utero". A hned jsem na ní ujel. Absolutně. To znamená, že jsem od devadesátých let minulého století hledal a sháněl různé raritní nahrávky, koncerty, demosnímky. Prostě všechno, co by se k Nirvaně vztahovalo. A vydrželo mi to dodnes. Prvním koncertem, který jsme se stejně postiženým kamarádem koupili v oblíbeném bazaru v pasáži Metro (za 475 korun!), byl "Blind Pig". Vystoupení z dubna 1990 mě uchvátilo a nejvíc pro mě tehdy neznámá skladba "Spank Thru". A i když trvám na tom, že Nirvana nemá špatnou píseň a všechny její alba jsou výborná, každé má něco do sebe, teď jsem si při této příležitosti vzpomněl právě na "Spank Thru", jen tak mimochodem nejlepší píseň o masturbaci. Ale stejně dobré jsou i "D7", "School", "Lithium", "Moist Vagina", "You Know You're Right" a mnoho dalších.

---

Jakub Malar - Come As You Are

Přiznám se hned ze začátku, že Nirvana mě v době svého působení minula. Není se čemu divit, jelikož v době vydání legendárního "Nevermind" mi bylo šest let a starší brácha ujížděl na hip hopu a r'n'b. Triu ze Seattlu ale nešlo uniknout a časem jsem si k nim našel cestu. Především díky singlu "Come As You Are", který dodnes považuji za jejich mistrovský kousek a jehož úvodní kytarový riff je podle mně jeden z nejlepších, alespoň pokud jde o devadesátky. Skladba je navíc ukázkovým příkladem toho, čím v té době Nirvana byla (a nakonec vlastně ani být nechtěla). Jde o perfektní mix špinavosti a mainstreamového rocku, tak jak jej uměl jen a pouze Kurt Cobain. Myslím si, že "In Utero" je mnohem lepší album než "Nevermind", ale "Come As You Are" je moje srdcovka a jsem rád, že mi otevřela cestu ke kapele, díky které kytara začala být zase cool.

---

---

Marika Jančaříková - Drain You

Je těžké minout Nirvanu, když se v domácnosti povaluje kultovní album "Nevermind". Nejprve jsem si poslechla všemi doporučované "Bleach" a "In Utero", protože "Nevermind" bylo svého času vnímáno jako příliš komerční. Já si ale dala "Nevermind " vždy s chutí. Bylo pro mě hlavně metalovou deskou, právě díky mohutným Grohlovým bicím. A bavila mě na něm každá skladba. Jasně, že hudba Nirvany je přeceňovaná, ale to nic nemění na tom, že kapela udělala nejednu dlouhohrající pecku a za tím si stojím. "Drain You" mě dost brala pro svůj drajv a úžasný kontrast chladných valících se bicí a Kurtova hlásku. Text je dost na palici - prostě mám ráda, když má interpret nadhled nad svou tvorbou a nebere se až tak vážně. Stejně tak ocením, když se z pár základních akordů podaří udělat pestrá až popová deska - síla je a byla v jednoduchosti, viz. AC/DC. Jasně, že jsou tu hudebně zajímavější a vystavenější skladby, třeba z alba "In Utero"a taky úžasná "You Know You Are Right", ale čirá radost a dravost z hudby, bez zbytečné grunge táhlosti, to je pro mě "Drain You".

---

---

Martin Višňa - Territorial Pissings

Nirvana nikdy nebyla mojí oblíbenou kapelou ve smyslu, že bych ji neustále proháněl přehrávačem a zdi měl polepené jejími plakáty. Já vyrůstal na jiném zahraničním exportu, hlavně na The Offspring. Vždyť když si Kurt prohnal hlavou kulku, já uměl čerstvě číst, psát a počítat do dvaceti a hudbu jsem nijak zvlášť nevnímal, natožpak nějakého cápka v teniskách, co cosi vyřvává anglicky. Vlastně ani později jsme mu s kamarády nerozuměli, ale na diskotéce, když hráli "Smells Like Teen Spirit", jsme si šli zablbnout. Mnohem lépe se však hlavou mlátilo a pogovalo na "Territorial Pissings", nejkratší a nejříznější kus z "Nevermind", který jsme si půjčovali na zkopírované kazetě. Nedávno jsem si ji znovu pustil a všechno to tak nějak bylo zpátky. To nasrané řvaní podivným jazykem, kopání do sebe a lití čůča kolem sebe. Teď už jsme ale starší a moudřejší, že...

---

---

Petr Adámek - Aneurysm

První stupeň základky, čtvrtek, čerstvý bravíčko. "Hele, dáš mi tenhle plakát pro ségru?" ptá se spolužačka. "Hmm, nějakej divnej chlapík s abnormálně modrejma očima. Kdo to je? Tu máš." Na tuhle scénku jsem si s úsměvem několikrát vzpomněl, když jsem se o pár let později učil hrát na kytaru. Mohl za to právě ten divnej chlapík s abnormálně modrejma očima. Neoslovila mě "About A Girl", "Smells Like Teen Spirit" ani "Lithium". Tedy ne natolik, abych kvůli nim začal muzicírovat. Zamiloval jsem se až do strhující punkové vypalovačky "Aneurysm", posledního kousku na výběru rarit "Insecticide". F#, C, B, A; dodnes si pamatuju, jak mě z těch několika zatracenejch baréček bolely prsty, jak mi drnčely struny, jak to znělo falešně... A pak to přišlo! Prostě jeden z životních milníků.

---

---

Marek Odehnal - Heart-Shaped Box

Zrovna tuto skladbu jsem do tohoto přehledu zařadil hned ze dvou důvodů. Tím prvním je samozřejmě sama píseň, která patří mezi těch málo vyložených hitů pocházejících z jinak syrového, rozervaného a špinavého alba "In Utero". Tahle nevermindovská věc v sobě spojuje beatlesovské popové melodie s tvrdými kytarami a undergroundem tak, jak to uměl vymyslet jen Kurt Cobain. Alternativní hit, který se však stejně jako další nirvanovské kousky stal, díky unikátní konstelaci být ve správný čas na správném místě (konstelaci, která se povede jen jednou za několik dekád), světovým megahitem napříč žánry a médii. Druhý důvod se týká luxusního videoklipu, který jsem jako sedmiletý capart viděl v televizi, a i když jsem tehdy ještě samozřejmě nedokázal ocenit rockovou hudbu a videoklipovou tvorbu, už tehdy to ve mě zasadilo semínko, které o pár let později vyklíčilo. Můžu proto říct, že právě Nirvana a konkrétně tato skladba a její videoklip mě kdysi dávno přivedly na tu správnou cestu.

---

---

Adam Eff - You Know You're Right

V roce 2002 vyšla bestofka a jeden z posledních songů Nirvany, který kdy vznikl. Neumím posoudit, jestli je "You Know You're Right" (původně zvané "Kurt's Song #1") obyčejná šuplíková věc. Jestli je horší, slabší, zbytečná. Protože mě dostává doteď a většinou mě i mrazí . Prý nejsem jediný. A vlastně nevadí, že je to docela jednodušší song, možná právě proto v něm Courtney Love našla "hitový potenciál" a následně žalovala Grohla a Novoselica s tím, že je té skladby na nějaký boxset škoda. Docílila toho, že song pozdržela a mně, později, když v přehrávači desky Nirvany vystřídaly jiné, donutila užívat si pubescenci naplno. A ještě teď v tom hlase slyším něco nepopsatelného. Není to odhodlanost, tak jako sebevražda není zbabělost. Ale kdyby ještě dneska Cobain vydával, věřím, že by byl tam, kde hromada jiných někdejších, přežitků. A možná by pak z toho songu nikoho nemrazilo.