V titulní skladbě EP z roku 2006 "Who The Fuck Are Arctic Monkeys?" zpíval Alex Turner: "Bude se za pět let říkat, kdo jsou to kurva Arctic Monkeys?" Dnes, o pět let později, to naštěstí stále víme. Není to ale kvůli skandálům a častému výskytu v britském bulváru, ale díky tomu, že kapela se za těch pět let umělecky posunula dopředu a každá jejich nová deska je lepší než ta předchozí. Ze čtveřice muzikantů se staly vlasaté rockové hvězdy, všechna jejich alba šla rovnou do čela britské hitparády a debutového alba se jenom v samotné Británii prodalo k dnešnímu dni 1,5 miliónu kusů. Tohle jsou totiž kurva Arctic Monkeys!

Frontman opic býval často označován za hlas současné generace. To mu možná ze začátku až tak nevadilo, ale na předchozím albu "Humbug" se objevila částečná nervozita a skupina si začala uvědomovat svou slávu. To se pak odrazilo na samotné hudbě. Pozitivně. Jako by se obrátili k temné straně měsíce a popěvky typu "I Bet You Look Good On The Dancefloor" vystřídaly syrovější jako například "My Propeller". Bylo to ve velké míře zásluhou Joshe Hommeho z Queens Of The Stone Age, který desku produkoval - především díky němu se kapela posunula dál. Všichni ale pochopitelně byli zvědaví, jakým směrem se budou ubírat dále.

Co zůstalo, je místo vzniku. Stejně jako "Humbug" i "Suck It And See" se natáčelo v Los Angeles a vliv Ameriky je na něm cítit. Nejvíc charakteristickým prvkem pro novinku je prosluněnost. Jako by pánové z Sheffieldu odhrnuli závěs a pustili dovnitř trochu toho slunce. Pryč je temnota, zpátky je hitovost. "I'm gonna reconstruct!" zazní ve skladbě "Brick By Brick", která byla vyslána jako úplně první předvoj a dobře charakterizuje náladu celé nahrávky. Pryč je také Josh Homme. Na producentské křeslo usedl opět James Ford, který s nimi spolupracuje už od dvojky Favourite Worst Nightmare"". Homme pouze hostuje jako doprovodný vokalista v "All My Own Stunts".

Zmíněná "Brick By Brick" je zvukem kapely, která znovu objevila vzrušení a radost ze společného hraní. Pěvecky se zde poprvé představuje bubeník Matt Helders, jenž do ledzeppelinovského riffu sděluje poselství: "I wanna rock'n'roll". Pravděpodobně nejhitovější skladbou celého alba je "The Hellcat Spangled Shalalala". Tenhle psychedelický pop song stojí na chytlavé zvonivé kytaře a už bylo oznámeno, že půjde o druhý oficiální singl. Naváže tak na "Don't Sit Down 'Cause I've Moved Your Chair", což je snad vůbec nejtvrdší věc, jakou Monkeys kdy natočili, i když textově je spíše odlehčená ("Kung fu fighting on your rollerskates / Do the macarena in the devil's lair").

To, že Josh Homme zůstal jako inspirace, dokazuje i další tvrdší skladba "Library Pictures". Na nejlepší moment desky si musíte ale počkat až na konec. "Suck It And See" uzavírá "That's Where You're Wrong", kterou žene dopředu basa, vysoko poletující kytary a refrén, ve kterém si Turner dopřává trochu fantazírování: "She looks as if she's blowing a kiss at me and suddenly the sky is a scissor". Inspirace prvním albem The Stone Roses se nezapře.

Alex Turner nedávno prohlásil v rozhovoru pro britský týdeník Observer, že se rozhodně necítí být hlasem současné generace. "Nejsem vybavený k tomu, abych napsal soundtrack k současnému životu," řekl přímo. Jenomže současná generace zoufale hledá někoho, s kým by se mohla ztotožnit, a v dnešní internetové době je to čím dál tím těžší. Přestože Turnerova mysl se vznáší někde vysoko v oblacích, jeho myšlenky mají tu sílu k dnešní mládeži mluvit. Působí uvěřitelně a v tom je síla Arctic Monkeys. Jsou drzí a upřimní, a i když jsou tentokrát více předvídatelní, stále patří v rámci britské indierockové scény ke špičce. Takže "Suck it and see!"