Faithless na svých prvních dvou albech představili do té doby neslýchanou směsici různých stylů. Ačkoli vždy se dalo říci, že základem je taneční hudba, balady z pera Jamie Cata by se na nahrávkách jiných známých umělců z taneční scény vyjímaly docela zvláště, zatímco u Faithless fungovaly bez problémů. Rok se sešel s rokem, třetí album kapely je na světě a něco je jinak a spousta věcí je stejných.Jiné je to, že cestou při nahrávání "Outrospective" se někde ztratil již zmíněný Jamie Cato, takže na nové desce žádné "poprockově" laděné pomalé písničky neuslyšíte, což je docela škoda. Druhou změnou je to, že zatímco na desce "těch slavných" Faithless "Reverence" i "Sunday 8 PM" zpívala "nějaká sestra od Rolla jménem Dido", na novince je to spíše tak, že ta slavná Dido zpívá na desce nějaké kapely Faithless. Ostatně velký úspěch sólové kariéry této zpěvačky zapříčinil i to, že se podílela pouze na jedné skladbě. Jinak je vše ostatní při starém - pokud máte dosavadní tvorbu kapely rádi, budete stejně nadšeni i novou deskou.Napadlo by vás přirovnat Faithless k AC/DC? Co se týče stylu asi ne, ale s touto australskou rockovou legendou mají jedno společné - ačkoli se jejich hudba v podstatě nemění, jejích nová alba jsou stále hodně dobrá. Je to způsobeno hlavně tím, že mají jasně definovaný svůj zvuk, který se dá jen těžce napodobit. Zvláště na poli elektronické hudby to není až tak obvyklé, ale Faithless opravdu našli svůj styl a klidně se ho mohou držet na dalších několika albech, protože jsou naprosto výjimeční v tom, jak umí zkombinovat (ne)obyčejné písničky s moderními postupy, rapem, andělským zpěvem a hlavně atmosférou. I "Outrospective" vás okamžitě dostane svou atmosférou, ze které se těžce uniká, protože je neuvěřitelně pohlcující, příjemná a přitom tajemná. Zajímavé je také to, že onen styl Faithless spočívá v tom, že písně jsou občas velmi odlišné.Ale už bych se snad mohl dostat i k samotným písničkám... Základní trojici Rollo, Sister Bliss a Maxi Jazze doplnilo kromě Dido několik dalších zpěvaček, které uvedly do reality nápady zmíněné hlavní trojky. Zcela oprávněně se však prvním singlem stala v originální verzi osmiminutová pecka "We Come 1" jen s rapem Maxi Jazze, která zní hodně podobně jako všechny nejslavnější hity kapely. Jinde by to mohla být spíše výtka, ale když ono to zní tak skvěle! Mezi zbylými jedenácti skladbami na desce byste jen těžko hledali další podobný hit, ale silou celého alba je to, že funguje jako celek. Vše je na správném místě a hodinka s Faithless vám uplyne jako voda. No dobře, možná si více oblíbíte pomalou a depresivní "Not Enuff Love" s vysamplovaným refrénem, nebo vskutku kouzelnou, jen něco přes dvě a půl minutu dlouhou baladu (i když toto slovo dostává v případě Faithless naprosto nové kontury), "Crazy English Summer", či předposlední náladovku "Evergreen" s podmanivou melodií, se kterou se budete dlouho ráno probouzet v uších. A budete se s ní probouzet rádi.Pár poznámek na konec - proč se vlastně o Faithless říká, že jsou taneční kapela? Když se to tak vezme, většina skladeb na "Outrospective" je vyloženě pomalá a tancovat se na ně dají jen "ploužáky". A ještě něco k názvu, že by jej Rollo mírně převzal od Pet Shop Boys (z jejich alba "Introspective"), se kterými velmi často spolupracuje? Kdo ví...Ale pojďme k závěrečnému shrnutí. Faithless i na třetí desce dokázali, že jsou na současné hudební scéně ojedinělou kapelou, která si i ve světě elektronické hudby dokáže zachovat svou tvář a navíc hýří tolika nápady, že by jiným tanečním tvůrcům vystačily na několik desek. A kupu remixů k tomů.
CD k recenzi poskytla firma BMG.
Album: Faithless - Outrospective
Hodnocení: 9/10
Celkový čas: 57:51
Skladby: Donny X, Not Enuff Love, We Come 1, Crazy English Summer, Muhammad Ali, Machines R Us, One Step Too Far, Tarantula, Giving Myself Away, Code, Evergreen, Liontamer