Pozdní dospívání

Čtyři roky svět čekal, než se Avril Lavigne rozhoupe k dalšímu počinu. Novinka "Goodbye Lullaby" je překvapivě nabitá klidnými, skoro až akustickými, fláky, které zřejmě příliš nepotěší milovníky její předešlé tvorby. Jedno velké pozitivum ale placka skýtá: z Avril je konečně velká holka.

6/10

Avril Lavigne - Goodbye Lullaby

Vydáno: 7.3.2011
Celkový čas: 52:11

Skladby: Black Star, What The Hell, Push, Wish You Were Here, Smile, Stop Standing There, I Love You, Everybody Hurts, Not Enough, 4 Real, Darlin, Remember When, Goodbye, Alice

Vydavatel: Sony Music

Ohodnoť toto album

Vyčítal jí někdo před čtyřmi lety, že deska "The Best Damn Thing" je na vdanou ženu příliš potřeštěná a nedospělá? Tak konečně jste se dočkali, Avril Lavigne natočila desku korespondující s jejím věkem, a to možná někteří z fanoušků, kteří jsou zvyklí na divočejší zpěvaččiny počiny, nemusí rozdýchat.

"Goodbye Lullaby" je hořkosladké album zpěvačky, kterou semlel život a hledá sama sebe. Povídačky o vdané paní, o které jsme se otírali před čtyřmi léty, už pozbyly aktuálnosti, Avril má v občanském průkazu napsáno "rozvedená". A právě toto partnerské selhání se nejvíce promítá na aktuální novince. I když fráze, kterou vypouští do éteru každá celebrita, že zůstává se svým ex v dobrém rozpoložení, je zde více než pravdivá - Deryck Whibley se na celém počinu producentsky podílel. Rozohněná Kanaďanka se očišťuje od svých boláků pomocí hudby, stejně tak dává najevo ale nově nabytou nezávislost a vztahy, kterými prochází.

Celé album se vrací na počátek minulé dekády, kdy zpěvačka bodovala s prvními dvěma deskami "Let Go" a "Under My Skin". Bláznivost z "The Best Damn Thing" je ta tam. Z většiny jsou písně klidného ražení v down tempu, žádná divočina se nekoná. Avril se neopírá ani o miliony zvukových efektů, ani o auto tune. Je to intimní počin, nezvykle vyrovnaný. Chybí mi ale zpěvaččina obvyklá živočišnost - pokud nejste ve správném rozpoložení, tak vám při poslechu písní v mírnějším tempu bude vyskakovat na mysl jedno jediné slovo: monotónnost. Avril neriskuje. Nezkouší nové hudební polohy. Písně odsýpají podle sympatického, leč stejného mustru.

Pokud Avril opravdu prohlásila, že jiná píseň podobná "What The Hell" se na albu už neobjeví, nelhala. Rychlý, euforický a hutný zvuk kombinovaný se starou zpěvaččinou drzostí už v ostatních sonzích není k nalezení. Ve zbylé třináctce je těžké určit jednoznačný hit, který by zburcoval rádia. Chytlavě se tváří ohnivější "Smile" nebo napjatá, ale ambiciózní "Everybody Hurts". Moc mě baví "Darlin", kde se Avril nechá doprovázet jen kytarou a vynikne její dívčí hlas.

Avril, která si sama napsala všechny písně, se projevila jako zručná autorka, která pokud se bude ubírat touto cestou, může toho ještě hodně povědět. Zatím jí pod nohama zůstalo příliš mnoho kamení, o které párkrát zakopla. Avrilino rockerské a dovádivé období je nenávratně v prachu, i přesto, že kus břitkosti si pořád ponechala. Zpěvačka překvapila svou jemnou, klidnou a citově vyrovnanou deskou, která jí ale ubere několik fanoušků, protože postrádá u Avril Lavigne kdysi jasnou prvoplánovost a tah na branku.

• Dobrá deska (Ramirez, 07.03.2011 13:55) Reagovat

  Po tý hrůze TBDT je tohle přeci jen posun k lepšímu, čekal jsem to rozhodně horší... Album UMS zůstane nejspíš už nepřekonáno, páč Avril nám sice dospěla, ale bohužel ztratila i kus své "rebelské" duše :-/ A nemyslím si, že by touhle deskou přišla o fanoušky, je to stejnej střední proud jako její CD předešlá, i když je pravda, že GL není ani zdaleka tak podbízivé jako ta cukrová vata z minulého alba...
  
  

• ? (D, 07.03.2011 19:54) Reagovat

  Moc nechápu to hodnocení, recenzentka ho v článku nijak neobhájila, spíš nám jen řekla, jak Avril Lavigne dospěla, a které písničky ji osobně nejvíc baví. Čekala jsem něco mnohem podrobnějšího, obvzláště když se na tohle album čekalo čtyři roky. Rozhodně mi tohle ani jako recenze nepřipadá, vůbec tu nejsou vypsány nějaké pro a proti nebo alespoň víc aspektů a informací o tomhle CD. To je docela škoda, ačkoli mám Avril celkem ráda, už jsem se těšila na břitký humor nějakého kritika, co si nebere servítky, ale zdráhavě připustí i světlou stránku alba. Bude aspoň makrorecenze?
  
  

• haha! (Peggy, 07.03.2011 22:42) Reagovat

  No tak že album napsala sama neni pravda. Fanoušky nestrati. Neni pryč ta stara rockova Av jen je to zas neco jineho. Prosla si tezkym obdobim. A Darlin je opravdu nadherna. Napsala ji v 15 letech a ke konci pisnicky se ke kytare pridaji bicí a je to lahoda pro usi co znaji opravdovou hudbu. Jednotvarne to neni urcite. Je tam spoustu krasnych promen melodii! Nejvyzrálejsi deska Avrilky!
  
  

• Avril jede ! (skorumpovana kočikaren, 07.03.2011 23:32) Reagovat

  Je pravda že na atmosféru Let Go ani Under My Skin sa to už len kvôli inému štýlu pesničiek nechytá, kvalitne je však GL minimálne na úrovni prvej desky. Po trapnom TBDT je GL ako vyslobodením. Pesničky sú super, nenudia a majú nejaký spád. Bravo. A som si istý že o fans určite nepríde. Skôr naopak.
  
  

• :) (Adiiiisek, 08.03.2011 10:46) Reagovat

  Recenze je krátka. Mohlo se rozebrat více písniček. Tohle je jako kdyby si recenzantka poslechla 3písničky a ani ne celé. A rychle napsat recenzi, ať jsme první kdo jí má.
  Či třeba nějaké zajímavé info o písničkách, které je např. na tom DvD, aby to některé lidi přesvědčilo k tomu, album si zakoupit. Trošku více to propracovat, sakra .. tohle je jako kdyby to psal někdo v šesté třídě jako slohovku, a ještě za to dostal čtyřku.
  
  

Naživo: O2 arena se díky písničkám Michala Tučného proměnila v obří stodolu Loni uběhlo třicet let od chvíle, kdy nás opustil Michal Tučný, naopak příští rok by oslavil osmdesáté narozeniny. Tato dvě výročí byla dostatečným důvodem, aby jeho nejbližší v mezidobí uspořádali vzpomínkový koncert v... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 18:15 v sekci Naživo

Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2025 podle musicserveru (20-16) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř šedesát domácích (českých a slovenských) desek.... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 09:00 v sekci Publicistika

8/10

Recenze: Peter Lipa se ve studiu sešel s AMC Triem. Výsledkem je jemná nahrávka, ke které se budete rádi vracet Peter Lipa i AMC Trio jsou dobře známá jména slovenského jazzu. Respektované žánrové osobnosti se mnohokrát potkaly na pódiu, na studiovou spolupráci si ale musely počkat. Nakonec to ale vyšlo a výsledkem je koncem loňského roku... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Excelentní hlas Báry Basikové rozezvučel barokní perlu Vysočiny Začátky kalendářních roků se v muzice většinou odvíjejí dost líně. Chyba v matrixu se ale občas stane. Robbie Williams klidně nečekaně vypustí nové album a v Jaroměřicích se zase může odehrát odložený, původně vánoční... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 17:00 v sekci Naživo

8/10

Recenze: "Nech, nebo ber" říká Vladimír Merta a dává počtvrté nahlédnout do svého písničkářského zápisníku jménem "Nejisté jistoty" Vladimír Merta jede na tvůrčí vlně. Jestli je za tím snaha zredukovat obsah textařských zápisníků, polibek múzy nebo strašák blížící se osmdesátky, to ví nejlépe on sám. Pro posluchače je podstatné, že série "Nejisté... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 08:00 v sekci Recenze