Barevný DJ Bobo

S novým albem "Planet Colors" se hlásí švýcarský popař známý jako DJ Bobo.

4/10

DJ Bobo - Planet Colors

Celkový čas: 49:40

Vsadil bych se, že MusicServer je téměř jediný český hudební časopis/server, ve/na kterém se objeví recenze nového alba DJe Boba "Planet Colors". Právě on je totiž téměř synonymem komerční hudby, na které si kritici pravidelně smlsnou, jsou co nejvíce vtipní a vůbec z nich ironie srší od začátku do konce článku. Co bych kecal - cédéčko jsem si na recenzi vzal téměř s tím, jak na Boba budu nadávat, jak si pěkně zaironizuju a vůbec zničím svou pověst popového recenzenta, kterému se líbí spousta podivných věcí i přes nechápavé výrazy kolegů. Bohužel, nestane se tak v plném rozsahu. Zatímco první dva singly "What A Feeling" a "Hard To Say I'm Sorry" jsou vyloženě strašné, zbytek desky až tak hrozný není. Čímž mi Bobo naprosto zhatil mé plány.

Ne nebojte se, rozhodně nebudu "Planet Colors" vychvalovat, protože na ní není co vychvalovat. Jen je mi divné, že první dva singly jsou naprosto odlišené od zbytku nahrávky. Pilotní pecku "What A Feeling" jste určitě zaznamenali v našich rádiích, jedná se coververzi slavné skladby z filmu "Flashdance", kterou i nyní s Bobem nazpívala Irene Cara. A cover je to opravdu nepovedený. To stejné se dá říci i o druhém singlu "Hard To Say I'm Sorry", který zní, jako kdyby vznikl před deseti lety - omletý hudební motiv, refrén jak ze zlaté doby europopu a vůbec, kam se v tomhle na Boba hrabou mnohem horší německé producentské spolky (ne že by DJ Bobo byl Němec, ale přece jen je součástí německé popově dusací scény). Ale valná většina desky se nese na lepší úrovni než tyto dvě skladby. Pořád je to ten stejný Bobo, jak hraje už kdovíkolik let (jen už nerapuje, ale zpívá!), ale pokud vám podobná hudba vyloženě neleze krkem, dá se to v pohodě poslouchat. A u některých písniček si člověk vyloženě podupává do letního rytmu, taková úvodní "Let The Party Begin" či "Colors Of Life" jsou na prosluněné prázdniny jako stvořené.

Dovolte mi ještě maličkou odbočku - DJ Bobo před několika lety předskakoval Michaelu Jacksonovi při jeho turné a tím pádem mě docela pobavilo, že na novém albu má v názvech skladeb dva odkazy na krále popu. "Man In The Mirror" má úplně stejný název jako jedna Jacksonova písnička a "Moscow" může být částečně odvozeninou jeho pecky "Stranger In Moscow"... Ale zpět k "Planet Colors".

Pokud byste se chtěli zabývat texty na nějaké hlubší úrovni, museli byste nejdřív pochválit Lunetic za skvěle provedené sondy do dívčího citového života. Ne, texty u DJe Boba nebudeme zkoumat. Prostě ne!

Nyní je asi třeba vše uvést na pravou míru. Rozhodně si nemyslím, že by "Planet Colors" byla dobrá deska, chraň bůh! Jen bych chtěl touto recenzí řict, že není až tak úplně špatná, jak byste si mohli myslet a jak jsem si před jejím poslechem myslel i já. Ovšem nevím, kdo by si ji kromě teenagerů zblblých Esem a Bravem (ne že bychom v jejich letech byli jiní, že...) měl koupit. Pokud jste recenzi ale dočetli až sem, tak mezi ně možná patříte.

CD k recenzi poskytla firma Sony Music / Bonton.

Album: DJ Bobo - Planet Colors
Hodnocení: 4/10
Celkový čas: 49:40
Skladby: Let The Party Begin, What A Feeling, Hard To Say I'm Sorry, Man In The

• No... (---, 15.02.2005 16:32) Reagovat

  To je pěkné. Ale dovolte mi taky trochu kritiky... Představte si, že jsou lidé, jímž se tato muzika líbí. Dokonce Hard to say I'm sorry se mi z celého alba líbí nejíc. Jinak k poznámce úplně na začátku, možná vás to bude šokovat, ale celý showbiznis je komereční, takže neexistuje nějaký tipycký zástupce komereční scény!!! Hold, když recenze těchto alb dělají lidé co umí poslouchat jen rytmem přebyté nemelodické skoro škoda nazývat písničky typu Linkin Park, tak se není čemu divit když vidí songu s melodií, a pokud v ní neuslyší trochu rapu, který by mu lezl rytmem na mozek, tak ta skladba není hezká. Nechci nic říkat, ale trochu objektivity by neuškodilo. To samé by mohl kdokoli říci o hudbě co posloucháte vy, vidělo by se jak se vám to líbí...
  P.S: Ačkoli je DJ Bobo Švýcar, zpívá (pokud jste si stačil všimnout) anglicky. Nevidím důvod, proč ho řadit do Německé dusací scény, pokud existuje, pokud to není zase nějaký subjektivní předsudek.
  
  

• Raději bych to nekomentoval, ale nedá mě to!!! (Rostislav FELIX, 20.02.2005 21:06) Reagovat

  Tak jsem dočetl vaši recenzi, a dovolte abych teda zareagoval na to jak jste toto album, tak i na samotného interpreta ohodnotil.
  Nechci se vás dotknout, ale podle toho jak jsem četl vaši recenzi, tak vy by jste asi nekritizoval pouze svou osobu.
  Co se týče tohoto alba, považuju toto album za lepší průměr. Neříkám že je nejlepší co DJ BoBo vydal, ale určitě je lepší než jste popsal.
  Víte, nechci se nějak navážet ani do českých posluchačů, ale české publikum považuju za nejhorší. To se řídí jen tím, co jim nabídnou média, vydrží danou kapelu, nebo interpreta poslouchat pár týdnů, než jim zase někdo dá pod nos někoho nového.
  Prostě by to chtělo opravdu více objektivity jak napsal předemnou reakci na vaši recenzi jinej čtenář.
  Chtělo by se trochu zamyslet i nad tim, jak dlouho vydrží na hudební scéně jiní interpreti, kolik mají převzatých hitů atd.
  Jestli se nepletu, tak DJ BoBo VYPRODÁVÁ koncertní stadiony již více jak 13 let, CD prodává taky více než skvěle, a to i u nás v ČR.
  To asi o něčem svědčí.
  Podívejte se na jeho koncerty-chtěl bych vědět, kdo jinej má takové koncertní show? Dám vám odpověď-NIKDO.
  Bylo by opravdu dobré, než nejdříve někoho vznesete kritiku, tak aby jste nebyl ovlivněn médii atd.
  Jsemjeho věrný fanoušek od roku 1991, ale je to proto, protože se mě jeho hudba líbí, a ne proto, že mě ji někdo pouští v rádiu, v TV, nebo se o něm píše v novinách.
  
  

• Společnost přátel žehu (Max, 26.06.2005 16:54) Reagovat

  Na recenzi je velmi smutné to, že recenzent nedokázal zujmout k DJ Bobovi postoj. Pozitivní ani negativní. Proto díky za níže uvedené ohlasy. DJ Bobo je legenda a rád se k němu vracím. Mám ho pořád rád. A s přestávkami jeho věci poslouchám už 13 let. Čikita není moje parketa, ale především první tři alba mám ve svém archívu na stejném místě jako G´N´R, O5 a Radeček, Rammstein, Tři sestry, Syndrom Snopp, Elektrick Mann, Queen, Manowar atd. atp.
  
  

• nevíte někdo, (SQUAREPUSHER, 26.06.2005 18:38) Reagovat

  kam tohoto neštovičného Švýcárka zahrabali? jen pevně doufám, že to je hodně hluboko...
  
  

Nové desky 1/2026 - od Alter Bridge přes Blue po The Kid Laroi Hudební novinky v novém roce sice ožívají pomalu, ale něco se přece jen děje. Své desky představili třeba britští Blue, američtí rockeři Alter Bridge, Australan The Kid Laroi, countryový hudebník Zach Bryan, indie rockeři The... čtěte zde

Vydáno: 13.01.2026 14:30 v sekci Novinky | Nové desky

Na koho si letos dát pozor? BBC Sound of 2026 vyhrála Skye Newman Britské Radio 1 vyhlásilo výsledky své oblíbené tipovačky BBC Sound of pro rok 2026. Novou tváří, u které si vsadilo, že ji letos uvidíme - nebo alespoň ostrovní posluchači - úplně všude, se stala Skye Newman. Pro londýnskou... čtěte zde

Vydáno: 13.01.2026 08:00 v sekci Novinky

8/10

Recenze: Takto zní současná Andalusie: Marta Santos na "Aquí no sobra nadie" umíchala radostný koktejl popu, flamenca a tanečních rytmů Čeští posluchači se nejspíš se španělskou zpěvačkou Martou Santos setkali až díky nedávnému hitu "Lo Que Pasó, Pasó" s Alvarem Solerem. Ten na podzim opanoval i naše rádia. Rodačka ze slunečné Sevilly vzápětí přišla i se... čtěte zde

Vydáno: 12.01.2026 00:00 v sekci Recenze

6/10

Video: Bruno Mars vsadil na jistotu. Předvídatelná novinka "I Just Might" navazuje na jeho starší hity Nové album po deseti letech je událostí, která v případě globální megahvězdy velikosti Bruna Marse rozhodně stojí za zvýšenou pozornost. Ještě než 27. února uslyšíme celou desku "The Romantic", můžeme zpěvákovu aktuální... čtěte zde

Vydáno: 11.01.2026 14:00 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Recenze: Obsáhlý komplet rozhlasových nahrávek SHQ "Cestou necestou" nabízí jazzovou hostinu Jazz měl, alespoň v rámci (omezených) možností, za minulého režimu zelenou. Však také v určitých dobách umožnil rockerům hrát na platformě fúzujícího jazz-rocku a přikryl i jiné aktivity ze šedé zóny. Karel Velebný a jeho... čtěte zde

Vydáno: 11.01.2026 08:00 v sekci Recenze