shop.musicserver.cz
Swans, James Blackshaw, Palác Akropolis, Praha, 8.12.2010

Nahlas. Nahlas! Hlasitěji!!

Vydáno: 09.12.2010 20:45 v sekci Naživo - Viktor Palák | foto: Martin Chrz / musicserver.cz

Jsou comebacky, které se dělají pro peníze. Jsou comebacky, které se dělají z neoprávněného pocitu, že kapela ještě někoho zajímá. A pak jsou comebacky, které dávají smysl. Swans, kteří dva dny po Mikuláši ohlušili Prahu, náleží do poslední kategorie.

Live: Swans


support: James Blackshaw
místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 8. prosince 2010
Fotogalerie

Swans, Palác Akropolis, Praha, 8.12.2010
© Martin Chrz / musicserver.cz
Není mnoho muzikantů, kterým se dá věřit, že se ke svým nejslavnějším kapelám vracejí po dlouhých letech, ba dekádách pro nutkavý pocit, že jazykem svých někdejších uskupení dokážou sdělovat něco nového, případně (stále) jedinečného. Většinou jde o motivace, které mají co do činění s nostalgií, nedostatkem soudnosti a prázdnými peněženkami. U Michaela Giry a Swans, kteří v osmdesátých letech definitivně povýšili rock na žánr, který je zajímavější ve svých hlučných a nekompromisních, nikoliv velikášských a pompézních polohách, je však znovunabytá touha promlouvat k (novým) posluchačům uvěřitelná. Argument číslo jedna? Letošní deska "My Father Will Guide Me Up A Rope To The Sky". Argument číslo dva? Její koncertní předvedení v Praze.

Tomu přecházela půlhodinka s několika písněmi Londýňana Jamese Blackshawa, v jehož kreativním portfoliu se ponejvíc vyjímá spolupráce s proměnlivými neofolkovými mystiky Current 93. Říkat, že byl Blackshaw přijat vlídně, by byl eufemismus. Potlesk mezi jeho skladbami pro akustickou kytaru a flanelovou košili byl ne snad rozpačitý, ale pořád spíše zdvořilostní, stejně jako byla introvertnost jeho skladeb postavená do opozice k expresivitě hlavních hvězd spíše nežádoucí.

Swans, Palác Akropolis, Praha, 8.12.2010
© Martin Chrz / musicserver.cz
"Vezmi si špunty do uší, i když ty už jsi asi byl na hlasitějších koncertech..." nabádal mě v předvečer koncertu kamarád a měl padesátiprocentní pravdu. AC/DC mě coby panáci z guinessovky nezajímají, Judas Priest jsou hlasití jen v historkách, ale viděl jsem Sunn O))) i Merzbowa, a tak mě nějací Swans nerozhodí, říkal jsem si. Omyl. Už úvodní "No Words/No Thoughts" dala jasně najevo, že následující dvě hodiny budou náročné. A nejen v hlasitosti, ale především naléhavosti předváděných skladeb Swans přesvědčili, že jejich návrat jen sotva motivuje znuděnost či nově nabytá chuť nakupovat.

Takřka dvouhodinový koncert v podstatě představoval neustávající sonický nátlak, místy k nevydržení (hýbat se do rytmu nejde a celková intenzita ještě více svazuje nohy) a jen občas odlehčený úsměvy členů kapely. Swans si nehráli na neprůstřelně zadumané mizantropy. Před koncertem nesměle a s úsměvem pokukovali po zaplněnosti sálu, mezi skladbami decentně i nadšeně děkovali a po konci se vydali komunikovat s diváky (které, pravda, zajímal v podstatě jen Michael Gira). Tato civilnost v kontrastu s "nelidskostí" některých skladeb ještě prohlubovala celkový dojem, že netratíme čas na koncertě vypelichané legendy.

Že se bude jednat o silný zážitek, tvrdil pár hodin před koncertem i Daniel O'Sullivan (Guapo, Ulver), který hrál o den dříve v Praze pro zhruba sedm diváků s experimentátory Aethenor. "Bez Jarboe to je ne přímo machistické, ale rozhodně velice mužské," dodával. A měl pravdu, stoprocentní. Swans hráli surově, s důrazem na přesné vyznění i na city - ublíženě, uvěřitelně a tak, že nešlo pro jejich (respektive Girovy) trudomyslnosti nemít pochopení.

Swans, Palác Akropolis, Praha, 8.12.2010
© Martin Chrz / musicserver.cz
Swans dokázali, že uchování či dokonce posílení původní hlasitosti může znamenat i posílení elegance (která z různorodé šestice záviděníhodně vyvěrala) a ani není třeba celkový zvuk zmírňovat, jak to učinili - a to nemá být kritika - Einstürzende Neubauten. Uřvanost koncertu tak už vůbec nesloužila jako zástěrka vyčpělého obsahu. Gira popocházel po pódiu jako nadopovaná a značně trpící šelma, která už nemá radost ani z toho, že své utrpení převádí na publikum.

Girova kapela se pamětníkům nesmazatelně zapsala do pamětí svými utajovanými koncerty před rokem 1989 (na něž dodnes vzpomínají Jarboe i Gira, který teď v Praze hovořil o "nejkrásnějším národě na světě"). Nyní šestice nenamlsaných lišáků ukázala - a nereaguju tím jen na komentář z Last.fm, který sděloval "já prostě potřebuju Blind" -, že je jejich hudba potřebná i dvacet let poté. Vnitřnosti se chvěly - trávicí trakt díky vlnám basů, srdce díky návratu, který dával smysl.

  • My Father ... (pa.well, 10.12.2010 07:29) Reagovat

    Letošní deska nás sotva mohla připravit na ten Masakr na Žižkově. No, snad kdyby si jí člověk pustil s volume úplně doprava.

  • Recenze od pseudointelektuála (Patislav, 10.12.2010 09:37) Reagovat

    Čekal jsem, že se vyrojí přesně takovéhle oslavné ódy. Jako dlouholetý fanda Swans, a to i jejich experimentálních kousků jako Filth nebo Soundtracks for the Blind jsem byl totálně dopálený. Jak jsem psal někde jinde:

    Podle mě to byla hodně nepovedená taškařice. Volba songů strašná (zahráli snad ten nejprimitivnější a nejnudnější kus z Children of God místo Beautiful Child (ale i ta by asi dopadla na pytel)). Totálně nudnej zvuk (hluk), nudnej projev, jakoby hráli jednu písničku pořád dokola. To Girovo halekání se hodí do Angels of Light (ostatně hlavní důvod, proč je moc nemusím), ale při obnově Swans si mohl vzpomenout, jak zpíval dřív. Proč musí každý slovo trvat deset vteřin? Tohle nebyl minimalismus, to byl primitivismus v ryzí podobě. Hraní si na něco, co už je dávno pasé, trapný rádobynávrat ke kořenům, které už ale dávno zapomněli. Nepochopitelné zahození veškerých předností, které Swans kdy měli. Když lidi říkali, že Smashing Pumpkins bez Jamese Ihy a D'Arcy nejsou Smashing Pumpkins, byl jsem proti, protože jejich vliv na samotnou hudbu byl vždycky přinejmenším sporný. Swans bez Jarboe ale definitivně nejsou Swans. Spíš nějaký neumělý zpatlaný kříženec ranných Swans a Angels of Light. Děkuju, nechci.

    • Re: Recenze od pseudointelektuála (Pavel, 10.12.2010 11:15) Reagovat

      Koukám, že jsem nebyl sám, kdo odcházel spíše zklamaný.

    • Re: Recenze od pseudointelektuála (k!amm, 10.12.2010 12:26) Reagovat

      Tipuju, že přesně kvůli takovejm lidem se na to Gira před lety vysral: "dlouholetej fanda", kterej ví, jak to je... Ví, co jsou Swans a co nejsou Swans. Hlavně nic nekřížit, ať je to všechno hezky čistý.
      "Tohle nebyl minimalismus, to byl primitivismus v ryzí podobě?" - co tohle jako má bejt - to je nějaká tajuplná mantra, který rozuměj jenom zasvěcený? Minimalismus v pořádku, ale primitivismus fujtajbl?
      A ta analogie se Smashing Pumpkins tomu fakt nasazuje korunu. Bleju...

      • Re: Recenze od pseudointelektuála (Lev Komár, 10.12.2010 13:30) Reagovat

        Pro mne : největší zklamání roku. TNepamatuju si, že bych někdy odešel před koncem koncertu. A nikdy bych nevěřil, že zrovna Swans budou ti, kterým se povede donutit mě k tomu. Gira nevzbuzoval už ani soucit, byl prostě jen - nesympatický. Zpěv a zvuk....pardon, ale nejsilnější pocit byl, že si zkrátka dělaj z lidí prdel. Na živáči jsem snad nezažil takovou absenci energie (kdyby byla alespoň negativní, ale tady nebylo prostě NIC). Našlapaný rovná se hlučný ? I pokud by to tak bylo (samozřejmě, že není), mělo by to být v pohodě, protože hluk byl místy nesnesitelný. Ale tady to těžce nefungovalo. Byl to jen dlouhý, nudný, hlučný večírek na který by člověk chtěl co nejrychleji zapomenout aby se nemusel stydět, že se nechal nachytat a byl tam a přitom se na něj taaaak těšil. A mimochodem - potlesk pro Blackshawa byl vřelý a dlouhý. Minimálně na něj nikdo nepískal, jako při hraní Swans (ne, opravdu jsem to nebyl já). Stále nemohu věřit, že předskokan byl lepší než hlavní hvězdy večera, ale podle mě je to prostě tak. Jedinej problém, je, že šest stovek bych na Blackshowa prostě nedal.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Dream Theater, Sportovní hala Fortuna, Praha, 2.11.2024
Naživo: Všechny barvy hudby. Dream Theater v Praze důstojně a radostně oslavili čtyřicet let na scéně Když se vloni do řad Dream Theater vrátil bubeník Mike Portnoy, řada fanoušků si ulehčeně oddechla. Znamenalo to totiž naději, že skončí více než dekáda tápání a spíše průměrných alb. Ještě než kapela v kompletní sestavě... čtěte zde
Vydáno: 03.11.2024 16:37 v sekci Naživo
Jacob Collier - Djesse Vol. 4 (Deluxe Edition) 9/10
Recenze: Jacob Collier přináší na "Djesse Vol. 4" čirou radost z hudby a její pestrosti V roce 2018, ještě jako takřka neznámý hudebník, odstartoval Jacob Collier svoji albovou sérii "Djesse". Během šesti let a dalších tří dílů se z něj stal hojně vyhledávaný umělec, který může spolupracovat de facto s kýmkoli.... čtěte zde
Vydáno: 03.11.2024 13:45 v sekci Recenze
Pixies - The Night the Zombies Came 7/10
Recenze: Ani na svém desátém albu "The Night the Zombies Came" si Pixies nevedou špatně Pixies se letos fanoušky rozhodli překvapit již desátou studiovkou "The Night the Zombies Came". Titul desky je skutečně příznačný, když pomyslíme, že vyšla necelý týden před děsuplným Halloweenem. Dokáže se ale vyrovnat... čtěte zde
Vydáno: 03.11.2024 09:00 v sekci Recenze
Olympic, Multifunkční aula Gong, Ostrava, 1.11.2024
Naživo: V ostravském Gongu přistála kosmická loď Olympic s paní Nostalgií i roboty Koncertnímu turné "Trilogy" kapely Olympic jsme se na musicserveru věnovali docela nedávno, stejně jako trojici alb, jež vyšla ve vinylovém kompletu, a životopisnému filmu "Django" o Petrovi Jandovi. Další pohled na vystoupení tuzemské... čtěte zde
Vydáno: 02.11.2024 16:00 v sekci Naživo
Kakkmaddafakka - Nehrajeme metal, protože chceme, aby na nás chodily i holky
Rozhovory: Kakkmaddafakka - Nehrajeme metal, protože chceme, aby na nás chodily i holky Norsko si běžně nespojujeme s indie rockem a lehce znějícími melodiemi. To však neznamená, že by se jednalo o zemi pouze tvrdých metalových uskupení. Dokazují to i Kakkmaddafakka, které jsme před jejich chystaným koncertem v... čtěte zde
Vydáno: 02.11.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Einstürzende Neubauten zahráli v Praze (19.10.2024 15:39)
- Audio: Einstürzende Neubauten v "Ist Ist" zase jednou experimentují. Lákají na novou desku i koncert v Praze (29.03.2024 07:27)
- Einstürzende Neubauten vystoupí v říjnu v Praze. Představí novou desku s pop music pro paralelní vesmíry a mezisvěty (06.02.2024 14:13)
- Fotogalerie: Swans (alespoň) v obrazech (03.11.2023 09:52)
- Legendární Swans v Praze představí 1. listopadu novinku "The Beggar" (21.10.2023 11:14)
- Hlukoví mistři Swans míří do Prahy. V listopadu zabouří v divadle Hybernia (29.05.2023 18:56)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2020 podle musicserveru (30-21) (27.01.2021 08:30)
- Audio: Einstürzende Neubauten lákají na novou desku nervním singlem "Ten Grand Goldie" (06.04.2020 09:17)
- Einstürzende Neubauten představí nové studiové album 22. května 2020 ve Foru Karlín (06.11.2019 12:47)
- Do Prahy se vracejí Swans, poprvé s novým line-upem (10.10.2019 12:31)

ALBUM TÝDNE 44/2024

Kylie Minogue
Tension II

Kylie Minogue loni zaznamenala úspěch se singlem "Padam Padam", oceněným Grammy, který se pro ni stal dalším vrcholem kariéry a upevnil její pozici. Téměř přesně rok po desce "Tension" přichází se druhým dílem. Ten není jen bonusovou edicí, ale plnohodnotným albem, které si svou existenci sebejistě obhájí.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 04.11.
Moor Mother (US) / billy woods (US) (La Fabrika, Praha)
Út 05.11.
Abel Selaocoe & Manchester Collective (JAR/UK) (Velký sál Lucerna, Praha)
Pá 08.11.
McKinley Dixon (US) (Kasárna Karlín, Praha)
Pá 08.11.
Mezzoforte (ISL) (Metro Music Bar, Brno)
Pá 08.11.
Miles Kane (UK) (Rock Café, Praha)
So 09.11.
Royel Otis (Lucerna Music Bar, Praha)
So 09.11.
Palace (UK) (MeetFactory, Praha)
Ne 10.11.
Sum 41 (US) (O2 arena, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Prince Lady Gaga Coldplay In Flames Queen Lucie Vondráčková Madonna Kabát Taylor Swift Ed Sheeran Linkin Park Viktor Sheen Billie Eilish Soilwork Dua Lipa Viktor Dyk Katy Perry
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe