Původně "bonusový filmeček" Davida Dolníka k záznamu koncertu Vlasty Redla a Kapely, která se jmenovala každý den jinak, nakonec vyšel samostatně pod názvem "Každý den nějak". Se zpožděním několika let. A se smíšenými pocity.
Dokumentární film (neboť nic jiného to není) "Každý den nějak" čekal na své definitivní dokončení a vydání na DVD téměř šest let, pokud dobře počítám. Materiál vznikal totiž na konci natáčení alba "Dopisy z květin" a při následných koncertech v zimě 2004. Ačkoliv se s tímto filmečkem počítalo jako s doplňkem k plnohodnotnému záznamu koncertu kapely (natáčel se poslední koncert skupiny v Lucerně), nakonec vychází samostatně.
Když už tedy z nějakých (mně neznámých) důvodů sešlo z koncertního DVD, bylo zřejmě tvůrcům líto nechat natočený materiál v šuplíku, a tak je tady. Se všemi klady a zápory "bonusového" filmu. Sedmdesát jedna minut převážně
home videa (studio, auto, šatny) doplněného o několik záznamů písní z koncertu má své zajímavé (a někdy hodně otevřené) momenty, ale není to film na opakované pokoukání, pokud si nechcete v menu vybrat aspoň ty písničky a obdivovat výtečnou koncertní formu, kterou kapela kolem Redla měla.
Musím se přiznat, že pro mne sledování filmu bylo dost hořkým zážitkem. Ne kvůli tomu, že dokument zobrazuje napjaté a zběsilé dokončování desky, kdy unavení muzikanti stiženi chřipkou do sebe ládují jedno kafe za druhým a neustále si připalují další cigarety a hned na druhý den nevyspalí vyjíždějí na koncerty v hnusném počasí. My totiž při sledování víme, že kapela už několik let neexistuje, protože
"neustála vleklé finanční, existenční a rodinné tlaky", jak se tehdy psalo v oficiálním prohlášení Vlasty na jeho stránkách.
"Každý den nějak" ilustruje trudný život geniálního muzikanta, jakým Redl je. Je to takový "Some Kind Of Monster" (tenhle dokument o
Metallice by měl vidět každý hudební nadšenec) povalašsku. Na koleně vzniklý film o krásném, ale těžkém živobytí hudebníka, co se nezaprodal bulváru a jiné špíně. A který má hudební a textařský talent jako málokdo - jenže to, jak víme, k nějaké bezstarostné prosperitě bohužel nestačí.