Tohoto Američana zviditelnily dvě mixtapes, které vytvořil v roce 2009. Jen tak, na kolejích, při studiu na Duke University. Povedené byly natolik, že mu pomohly ještě před dostudováním podepsat smlouvu s nahrávací společností J Records (divize RCA) a začít práci na svých materiálech. Ambice měl Mike Posner veliké, chtěl "udělat něco, co zní jinak než všechno, co už někde hraje". Rozhodl se ale i studium ukončit distingovaně, a letos úspěšně absolvoval s diplomem ze sociologie s kvalifikací v oborech trhu a managementu.

Debut tohoto týpka představuje třináct písniček, které si pohrávají s prvky současného amerického popu, r'n'b, taneční hudby a elektroniky. Výsledek je velmi příjemný a věřím, že může uspokojit nejednoho komerčněji založeného konzumenta. Samotné intro alba v podobě minutového "31 Minutes To Takeoff" napoví, že deska není žádné béčko a všechny původní Posnerovy záměry opravdu obsahuje a prvky mainstreamu kombinuje šikovně. Šikovně ostatně navazuje i povedená electro hitovka a druhý singl alba "Please Don't Go". Podařených songů najdeme i více, pozoruhodně hravé "Déjà Vu", veselé "Gone In September" či retro "Do U Wanna?". Dočkáme se mnoha velmi příjemných popěvků, které jsou k všudypřítomným syntetizátorům fikaně řezané řadou instrumentů. O fikanosti a hravosti Posnera svědčí i osobitá předělávka hitovky "Halo" od Beyoncé.

Nesympatický titul alba "31 Minutes To Takeoff" vysvětlil Mike Posner takto: "Něco se na desce stane v jednatřicáté minutě... jediné, co k tomu můžu říct, je, že oba - posluchač i já - budeme výše, až to skončí". V třicáté první minutě alba, přesněji v závěru písně "Synthesizer", totiž uslyšíte zvuk vzlétajícího letadla. Možná vás tato dramaturgická hříčka příjemně překvapila, mě ani ne. Nahrávka je u nás k dostání v německé edici, s jedním bonusovým songem, nazvaným "XO". Podezřelé? Zkuste si song poslechnout a možná vás kromě titulu překvapí refrén s elektrickými kytarami... no co si budem' povídat. Tuto nenápadnou a chronologicky odpovídající inspiraci paní M.I.A. by mohl namítat kdokoliv, berte ji ale jako irelevantní.

Deska je docela povedená, i když není žádným větším klenotem letošní sklizně, je ale jaksi popově autentická. Texty jsou obyčejnější, některé i nevyspělé a někomu mohou přijít vyloženě stupidnější. Všem anglicky rozumějícím napoví, že "31 Minutes To Takeoff" je albem, řekněme, pro ty, kteří si na obsah moc nepotrpí, nebo ty duchem mladší, živější a hravější. Imponují-li vám texty typu "...měl jsem tě podvést, byl jsem všechno, cos chtěla, a ještě víc, nikdo mi neřekl, že chodím se šlapkou..., anebo "...chceš být moje beibi, chceš být moje holka...", budete nadmíru spokojeni. Ale nebuďme na Mikea Posnera nemilí jako častokrát na západě, udělal si to, chlapec, moooc hezky. Je šikovný.

Mike Posner - Cooler Than Me