Když se kluk, co je na kluky, kouká na nohy sekretářky

09.11.2010 13:00 - David Věžník | foto: facebook interpreta

"Fancy Footwork" bylo výborné album. Pravda, na hranici jednoduchosti a vlezlosti, ale šlapalo. Chromeo na něm dokázali, že umějí napsat chytlavý hit a že takovými chytlavkami dokážou nacpat celou desku. "Business Casual" ale zní, jako by jim na tu novou už žádné hity nezbyly.
6/10

Chromeo - Business Casual

Skladby: Hot Mess, I'm Not Contagious, Night By Night, Don't Turn The Lights On, You Make It Rough, When The Night Falls, Don't Walk Away, J'ai Claque La Porte, The Right Type, Grow Up
Vydáno: 20.9.2010
Celkový čas: 39:38
Žánr: electro-funk, disco
Vydavatel: !K7
Chromeo jsou čitelní jako nápojový lístek ve vesnických pajzlech (tedy pivo, černá, žlutá). Takže i na jejich třetí studiové nahrávce "Business Casual" je bezpečně poznáte: funky feeling, disco beat, kulaté synťáky a vokodér. Oproti výbornému předchůdci "Fancy Footwork" je ale novinka přesto o kus nudnější. Velký kus.

Album mixoval Pillipe Zdar, který pomáhal třeba partě Phoenix s jejich výtečnou deskou "Wolfgang Amadeus Phoenix". Otevírá ho klasická chromeovina "Hot Mess". Ta má ještě kouzlo nahrávky předchozí, pěkně šlape a vzbuzuje pocit, že posluchače čeká její volné pokračování. Otázkou je, jak by album bylo hodnoceno, kdyby k tomu pokračování skutečně došlo (žádný vývoj?), nicméně hned následující "I'm Not Contagious" dává tušit, že hitovek tady moc nebude. Jakoby devadesátková tucka bez drivu, zvláštním stylem "pomalá". Taková je i "You Make It Rough", ve které se na ploše delší sedmi minut Chromeo snaží být druhými LCD Soundsystem. Neúspěšně. Devadesátky jsou trošku slyšet i v basové lince singlu "Night By Night", tam už ale tolik nevadí, i když ty pravé hity jsou jinde.

Jsou jimi "When The Night Falls" s hostující tou míň slavnou ségrou Solange Knowles, která je tak tak na hranici vlezlosti, a "The Right Type", která trošku vzpomíná na poslední desku Goldfrapp. A vlastně ani další singl "Don't Turn The Lights On" nezní špatně. Francouzština v "Jai Claque la Porte" je jazykovým oživením, něčím jiným už ale ne.

Jako album působí "Business Casual" příliš pomale a utahaně. Jakoby bez šťávy. Jako když se koukáte na dokonalé nohy sekretářky, jenže jste kluk, co je na kluky. Pohled je to krásný, ale tím to končí.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY