"Rokstarr" je mezinárodní debut nadějného anglického zpěváka Taia Cruze, který staví na dvou nebezpečně chytlavých tanečně popových singlech "Break Your Heart" a "Dynamite". Celá deska se nese v podobném duchu, vysokou úroveň však udržet po celou dobu nedokáže.
Jason Derülo,
Iyaz a
Taio Cruz. Od roku 2009 se setkáváme s touto trojicí zpěváků, kteří znějí tak podobně, že by prohození písní mezi alby nikdo nepoznal. I jejich žebříčkové úspěchy jsou naprosto srovnatelné, Taio Cruz ale má přece jen navrch: z rodné Británie si za singly "Break Your Heart" a "Dynamite" odnesl zlato a v USA se umístily taktéž na prvním, respektive druhém místě. Taiovi se tak atak na severní Ameriku povedl lépe, Iyaz pocházející z Britských Panenských ostrovů tam i přes úspěch singlu "Replay" stejnojmenné debutové album ani nevydal.
A jak jsem předeslal, "Replay" by se na Taiově albu "Rokstarr" nejen neztratil, ale vlastně i hodil. Hlavním motivem Taiovy druhé desky je totiž líbivý diskotékový kolovrátek. Nálepka r'n'b je matoucí, jde o pop s elektronicky znějící produkcí a ten dnes vítězí - chytlavé skladby jednoduše nemůžeme dostat z hlavy. "Break Your Heart" je nejlepším příkladem: písnička se vám dokáže zalíbit za pět sekund, a pochopitelně se tak stala největším hitem. A oprávněně, těžko najdete něco vhodnějšího pro hudební podkres léta. V re-edici jej navíc okořenil
Ludacris, který tak Taiovi zajistil právě prémiové vítězství v americké hitparádě.
Různé edice
Deska "Rokstarr" původně vyšla už před rokem, 12. 10. 2009, ale pouze pro Velkou Británii. V té době o Taiovi nevěděl téměř nikdo v USA, ale ani v ČR. Až v prvních měsících roku 2010 se "Break Your Heart" začalo rozlítávat do světa, od února i v remixu s Ludacrisem. Na mezinárodní re-release se však čekalo až na přelom května a června.
Skladba písní se neliší pouze v nahrazení původní "Break Your Heart" novým remixem, bylo odebráno hned pět kousků a čtyři nové byly přidány (naštěstí znějí lépe). Konkrétně se jedná o dvě zcela nové skladby, "Dynamite" a "Higher", a o "Come On Girl" a "I Can Be" pocházející z prvního alba "Departure", které vyšlo pouze v jeho domovině. Z něj si přetáhl i píseň "I'll Never Love Again", a to do obou verzí "Rokstarr". Poslední změnou je vymazání pasáže anglického kolegy
Tinchyho Strydera z "Take Me Back".
Aby to ale nebylo málo komplikované a Britové nebyli o novinky ochuzeni, vyšlo ještě kompilační album "The Rokstarr Collection", které všechen jeho dosavadní hudební materiál tak nějak spojilo a mělo by obsahovat vše podstatné z těchto CD.
"Break Your Heart" jako většinu alba produkoval Taio spolu s osvědčeným Fraserem T. Smithem, který už má za sebou úspěšné hity například s
N-Dubz,
Tinchym Stryderem,
Craigem Davidem nebo
Jamesem Morrisonem. Pro znovudobytí hitparád ale musel vzniknout ještě další singl. Zaúkoloval tak věhlasnou trojici
Dr. Luke-Max Martin-Benny Blanco a výsledkem je výborný "Dynamite". Ten je určitě lepší než společná tvorba explozivní trojice na desce Ke$hi a srovnatelný s jejich skvělou prací na "Teenage Dream"
Katy Perry, je tak docela škoda, že se ze spolupráce nevykřesalo více písní.
Celé album tak staví hlavně na těchto dvou mega hitech, podobně naladěné "Dirty Picture" s
Ke$hou nebo "Take Me Back" nedokážou zaujmout stejnou měrou. Do onoho diskotékového kolovrátku (většinou je kromě rytmu poznávacím znamením refrén obsahující
"Oh-oh-oh") se řadí ještě skladby "Come On Girl" a "No Other One" a trochu "Higher" připomínající fistulí A-ha, zbylé čtyři písně jsou spíše pomalejšího rázu. Z nich se nejvíce povedla "I'll Never Love Again", kde Taiovi pomalé tempo vyloženě sedí, a "I Can Be", u kterého se ale nemůžu zbavit podobnosti s "Pure Shores"
All Saints.
Polodebutová deska "Rokstarr" uběhne překvapivě rychle, v mém případě, kdy přeskakuji dvě zde nezmíněné písně, ještě rychleji. Na začátku ale
Taio vypráská všechny své trumfy a zbytek poslechu je jen průměrně zábavný, dva zábavné bořiče singlových hitparád opravdu kvalitní desku neudělají.