Matěj Homola sice původně uvažoval o navazující, jakési béčkové straně dosud posledního (už tak dost béčkového) studiového počinu "Karton veverek", k čemu by však rodinný podnik Wohnout vydával cokoliv béčkového, když má jasně áčkový ambice? Dva měsíce tak Wohnouti pracovali na svém výběrovém dvojalbu a podařilo se jim vydat zajímavou, pestrou a žel bohu také dost nevyváženou nahrávku plnou výrazných kladů, ale i nepřehlédnutelných záporů.

Pozitivní na "Plejlistu" je přítomnost hostů a do jisté míry štěstí při jejich výběru. Buránek Xavi pašuje svým podmilešovským charizmatem zážitky v "Sejko Nopi", Looky by zase měl do playlistu svých mateřských Letů mimo připsat "Nouzov". Vašek Bláha sice Matěje ve "Volali" plnohodnotně nenahradil, ale svým ouvalským akcentem dodal písni nový rozměr. To samé se ovšem nepodařilo v tracku "Bananas", tam se rozměr rozmělnil v tříminutové nic. Hostující Skyline jsou po odchodu Jitky Charvátové karikaturou sebe sama a jejich příspěvek na wohnoutí bestofku je jasně nejslabším článkem šestadvacetidílného celku.

Odvrácenou stranu mince má i samotný výběr písní. Wohnouti se striktně brání označení nahrávky za bestofku, snad i proto opomenuli svůj nejlepší song "Polib si dědu". Schází i další pro Homoly signifikantní písně, některé naopak přebývají - "Sólo pro mou řenína" nebo "FGJKA". Pozitivem je překvapivé zařazení při koncertech často opomíjených záležitostí. Nový kabátek tak pánové ušili "Šamanovi", "Činelám" nebo "Máslu na hlavě".

Po zvukové stránce není výběrovce takřka co vytknout. Pokud někdo Wohnoutům zazlívá jejich neprogresivnost, má o důvod víc přehodnotit svůj názor na jednu z nejsympatičtějších a nejoriginálnějších tuzemských kytarovek. Jednotlivé songy na "Plejlistu" prošly restrukturalizací a byly rozloženy a znovu-složeny, aby jejich podoba odpovídala aktuálnímu koncertnímu zvuku kapely. Škoda že se příliš nepovedlo vyvážit obě desky. Druhý výlisek totiž ten s popiskem CD1 jasně zastínil.

Ještě větší pochvalu než samotná nahrávka si zaslouží booklet, který je biblí wohnoutího náboženství. Všechno, co jste o čtyřjediném Bohu Wohnoutovi chtěli vědět, naleznete právě v přiložené knize plné popisků, historek, fotografií. A především humoru, což je už po léta ta největší devíza Wohnoutů. Cover je sice minimalisticky vymazlený, ale hlavní je, že pod povrchem desky tluče srdce. Nejen obal, ale i jádro "Plejlistu" si tak nadprůměrné hodnocení zaslouží. I proto, že je celá mozaika poskládána pankáčským, DIY způsobem.