"Lonely Avenue" je výprava napříč lidskými vztahy, jejichž skvělým vypravěčem je Nick Hornby. K jeho textům se přimotal skladatel, hráč na klavír a zpěvák Ben Folds. Výsledkem je jízda napříč humorem, ironií, osudovými zápletkami a patosem zamilovaných. Nic si tu nepřekáží a bez ostychu si to album oblíbíte.
8/10
Ben Folds & Nick Hornby - Lonely Avenue
Vydáno: 27.9.2010
Celkový čas: 44:57
Skladby: Working Day, Picture Window, Levi Johnston's Blues, Doc Pomus, Your Dogs, Practical Amanda, Claire's Ninth, Password, From Above, Saskia Hamilton, Belinda
Vydavatel: Supraphon
Momentem, kdy vyšla kniha "31 songů", vzniklo i přátelství na dálku mezi Nickem Hornbym a Benem Foldsem. Nick v této
kolekci svých oblíbených písniček, k nimž napsal své postřehy, krátké příběhy a své poznámky, zmínil i "Smoke" Benovy kapely Ben Folds Five. Hornby je hudebně spjat i s Badly Drawn Boyem, ten pro změnu sloužil hudbu k filmu "Jak na věc" (taktéž podle jeho knihy). Když však došlo na lámání chleba s "Lonely Avenue", výběr padl na Bena a dá se říci, že to byla dost dobrá volba, a to z několika důvodů.
Finální mix desky vznikal ve studiích Abbey Road a při samotném poslechu vás hned napadne první paralela. Foldsova hudební vize je totiž spojena s odkazem mnoha velikánů, jako by se sám vnitřně chtěl vypořádat s vlastními díky pro ně.
The Beatles,
Rolling Stones,
Elton John,
Bruce Springsteen,
Billy Joel nebo
Tom Waits tu stojí vyrovnaní v přehledném zástupu.
Ben Folds mezi nimi
pendluje a za pomoci Paula Buckmastera dal dohromady neokoukané a nápadité aranže pro velký orchestr; pro samotného Foldse to musela být vskutku zajímavá zkušenost. Vzít si k srdci Hornbyho texty a vdechnout jim život zcela po svém, aniž by jim ubral na dynamice, nadhledu a současným reáliím s pohledem na dobu dávnou.
Lidské
figurky jsou zde vykresleny s maximální přesností. Hornbyho cit pro detail a odhalení vlastních vzpomínek ("Picture Window") jsou transformovány do Benova
slangu, vnímání jeho téměř familiérních vtípků a dramat. Na první pohled dva zcela odlišné přístupy se ale ve finále spojily v harmonie a soulad. Kaleidoskop muzikálních preludií nijak nekulhá za příběhy, vedle honosných balad ("Practical Amanda", "Password", "Belinda") vás tu zaskočí i několik vypalováků (hned úvodní "A Working Day" se nezapře). Pokud
Nick Hornby neuměl cokoliv zkomponovat a místo toho začal psát knížky, tak jeho sblížení s Benem Foldsem mu otevřelo možnosti, jak si tento sen splnit; našel v něm totiž celkem unikátního tlumočníka. Pozornému posluchači možná neunikne určitá spojitost "Belindy" s Nickyho zatím posledním románem "Julie, demoverze", mají totiž podobné téma - spojení hudebníka s osudovou ženou.
Základní ideou písničky "Smoke" je fakt, že vztahy jsou jako knihy, jejichž špatné konce se dají snadno spálit, když na ně chceme rychle zapomenout. "Lonely Avenue" je však sbírkou
povídek, které se neohrají a ukazují, v čem je zaklíněn um této dvojice. Když se skvělý vypravěč spojí s neméně talentovaným muzikantem, vznikne dílko, které má vše podstatné soustředěné na jedno místo. Zároveň zde zaslechnete vše, co vás na osudových křižovatkách může, ale i nemusí potkat. Co skladba, to potenciální zásah do playlistu vašich oblíbených písniček (rádia se tomuto bohužel vyhnou obloukem).