!! (Scoty, 23.09.2010 10:45) Reagovat
Ale je to Robert Plant, víš kdotoje Robert Plant? Recenzente?
Re: !! (timo, 23.09.2010 11:08) Reagovat
to že je niekto slávny a ma kopu kvalitných albumov ešte neznamená že každé jedno jeho dielo bude klenot...nechápem čo si chcel vlastne svojím príspevkom povedať... btw: recenzia je v pohode
!!! (Denuna, 24.09.2010 11:51) Reagovat
Album je skvělé a čím častěji ho poslouchám, tím víc se mi líbí. Klenoty lze v dnešní době čekat od málokoho, souhlasím s prvním příspěvkem..
Pohled rockera: (merhaut, 24.09.2010 13:19) Reagovat
Umění stárnout.
Alison Krauss předala Robertovi před pár lety obrovský dar, naučila jej používat hlas v té nejpřirozenější poloze. Žádné exprese, rvaní, lámání tónu. Tak jako má svou krásu stará popraskaná malba, kůže, zeď, kůra, tak ji má i pobořený hlas stárnoucího rockera. Zrcadlo prožitků, proher, utrpení, radosti, štěstí… života. Johnny Cash se ve svém hudebním očistci asketicky protrpěl k samému Olympu. Robert Plant má na bilancování času dost, zdá se mi, že se vydal svou vlastní cestou stejným směrem.
„Band of Joy“ a „Raising Sand“ jedno jsou. Sounáležitost umocňuje Patti Griffin, tulící se k Robertovi, kdykoliv se naskytne příležitost.
Celá deska je opět úchvatnou poctou ranému rock´n´rollu a jeho sestře, country music. Všechny skladby prostupuje dunivá „twangy“ kytara Buddyho Millera rezonující naechovaným prostorem.
... zbytek ve Sparku 10/2010, plus později i na www.rocplus.cz
Re: Pohled rockera: (merhaut, 24.09.2010 13:21) Reagovat
omluva: www.rockplus.cz - čtení pro starší a pokročilé rockery...