Nahraj to znovu, Same

18.09.2010 05:00 - Petr Balada | foto: facebook interpreta

Letos se jim daří. Mother's Angels dostali pozvánku na velké festivaly včetně Rock For People. Divokej Bill si je vybral za předskokany. V RGM Live Space 2010 jsou momentálně v semifinále. A hlavně vydali desku "Můj dům". Ta ovšem potvrzuje, že hrát naživo bývá občas jednodušší než natočit kvalitní album.
4/10

Mother's Angels - Můj dům

Skladby: Leť, Město života, Můj dům, Nesmí, Praha ta totiž, Odplouvám, Dost!, Všichni jsme stejný, Odemknout, Tudududam
Vydáno: červen 2010
Celkový čas: 45:46
Vydavatel: kapela
Basa tvrdí muziku a s ní i úvod desky. Řemen však brzy padá, když se začne nedostávat aranžérské invence. Už u druhé skladby v pořadí "Město života" její absence zamrzí. Přitom stačilo například klávesy přepnout do módu hammondek, nechat trochu víc řádit kytaru, a docílit tak alespoň náznaku psychedelické atmosféry, která by písni slušela. A když už jsme u kláves, kapela Mother's Angels by si měla odhlasovat zákaz používání jejich zvuku jako náhražky za smyčce. Chvílemi to je opravdová tragédie působící snad jen na emotivně rozhárané důchodce.

Ačkoliv nelze celkově upřít skladbám melodičnost, jsou si, hlavně v začátku, svou strukturou až příliš podobné. Právě již zmiňované hrátky s aranží, ale i s hudebními styly by je dokázaly odlišit, zpestřit, oživit. Občas se to podaří díky nasazení dynamičtějšího tempa, jaké nabízí "Odplouvám". Povedenou skladbou je také "Tudududam", i když její gradace se zbytečně uspěchala.

Texty na sebe upoutávají pozornost gymnaziální neohrabaností. Nelze je paušalizovat na banální žvásty o ničem, ale jejich obsahový význam se ve všech těch vzletných verších poněkud ztrácí. "Musí bejt smutnej, svět očima / přes černý písmena včerejších novin / Musí bejt hořkej, jak hostina / těch, co si koupili svou cenu za mír" ("Můj dům"). Zoufale albu chybí jednoduché (ne ve smyslu hloupé) refrény okořeněné vtíravým sloganem. Je také škoda, že se v textech nedostalo na výraznější generační zpověď. Tato disciplína by neměla zůstat jen výsadou písničkářů. Velkým nešvarem jsou odzpívané dlouhé samohlásky, ačkoliv je text, a především sama čeština, určuje krátké. Hned úvodní "Leť" se tak mění ve zpěvákovo léť. Budiž mu omluvou, že podobnou výslovnostní úchylkou trpí i mnozí zasloužilí umělci.

O co rozporuplnější je Jakub Dryml textař, o to zajímavější je zpěvák. Jen výraz mu občas dělá problém. Například vážnost interpretace "Praha ta totiž" hraničí s parodií, což je v případě tohoto kousku docela škoda. Naopak v písničce "Odemknout" podává velmi přesvědčivý vokální výkon, který přesahuje hranici této desky. Mimo jakékoliv hranice je pak i bonus. Naposledy jsem se při poslechu podobně kroutil a ošíval u Davida Deyla, z jehož desky se nejspíše tato podivnost s klavírem ztratila. Prosím, nikdy více! Každopádně charisma Jakuba Drymla může být pro budoucnost kapely stejně určující, jako je tomu u zpěváka Charlie Straight.

Album "Můj dům" spíše naznačuje, než aby jednoznačně odpovědělo, zda Mother's Angels jsou velkým domácím objevem. Talentovaným příslibem, to ano. Stačilo by více pracovat s náladou skladeb, pohrát si více s aranžemi, získat nadhled. Nebrat se tak vážně, jak některé skladby signalizují. Živé hraní může být o něčem jiném, ale desku je třeba více vymazlit. Právě na jejím zvuku se lze odlišit od zbytku pelotonu, a najít v něm tak své vlastní místo. Stejně jako se to v tomto případě podařilo u obalu, který ukrývá nefalšovaný fabkový klíč. Škoda že stejně vynalézavá, vtipná a originální nebyla kapela i obsahem desky.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY