Reklama

Dědova vzpomínka na mládí

06.08.2010 05:00 - Petr Bláha

Praděda punku Iggy Pop prodělává zvláštní období své hudební dráhy. Nejprve vydal jazzovou desku a nadával na punk všude, kde mohl. Pak jej zasáhla smrt původního člena jeho Stooges. Ti však pokračují a na trh posílají reedici svého nejslavnějšího alba "Raw Power".
8/10

Iggy Pop & The Stooges - Raw Power

Skladby: CD 1: Search And Destroy, Gimme Danger, Your Pretty Face Is Going To Hell, Penetration, Raw Power, I Need Somebody, Shake Appeal, Death Trip
CD 2 - Deluxe Edition Disc 2 - Georgia Peaches (Live At Richards, Atlanta, GA, October 1973): Introduction, Raw Power, Head On, Gimme Danger, Search And Destroy, I Need Somebody, Heavy Liquid, Cock In My Pocket, Open Up And Bleed, Doojiman, Head On
Vydáno: 12.4.2010
Celkový čas: 33:58 + 68:43
Vydavatel: Sony Music
Nedá se nic dělat, každý rockový fanoušek musí Iggyho respektovat, i když jeho excesy to občas docela dost ztěžují. A nakonec jeho energii v jeho věku mu může závidět asi každý, kromě Micka Jaggera. Neustále neúnavně brázdí pódia po celém světě, ale nová deska Stooges je v nedohlednu. I proto vyšla nyní reedice nahrávky "Raw Power", která je pravděpodobně první punkovou deskou v historii. Její punkovost ve výsledku podtrhuje i fakt, že vychází absurdně 36 let po vydání. Tedy bez nějakého významného výročí.

Pohledný digipack obsahuje dva kotouče s nahrávkami. První skrývá samotné kultovní album. Osmička songů je skutečně tou největší klasou počátků punkrocku, takže se nelze divit, že je lze nalézt v repertoáru mnoha dalších kapel, včetně takových Sex Pistols. Za největší megahit lze bez váhání označit otvírák "Search And Destroy" a hned v závěsu "Raw Power". Technická kvalita nahrávek odpovídá době vzniku a možnostem interpreta. Chyb je jako máku ve výrobně opia, ale vše vynahrazuje úžasná dravost a autentická živelnost. Tahle deska neztratila ani smítko ze svého významu a obsahu.

Druhý disk má představovat přidanou hodnotu a obsahuje živák z Atlanty roku 1973. Inu, ten je hodně svérázným počinem a veskrze zachycuje dobu po vydání desky, čemuž odpovídá i playlist. Nahrávka sama o sobě opět reflektuje tehdejší poměry, dnes by fanoušek udělal lepší záznam asi i mobilem. Všude něco praská, šumí, ostřejší kytary zkreslují celý záznam a celková kvalita je dosti pochybná. To sice nejde na vrub kapely, ale na vrub doby, leč dokážu si celkem dobře představit i daleko povedenější bonusy.

Iggy Pop je kultem mnoha rockerů a zasluhuje si maximální vděk. Jenže tahle reedice je přinejmenším podivná. Pokud ji máme uchopit jako běžnou reedici, tak je to fajn, ale v případě něčeho zvláštnějšího, nebo dokonce výročního, bych asi hodně prskal jedovaté sliny po okolí a vykřikoval cosi o propadáku. Takhle jde o příjemnou a nikterak převratnou edici převratné nahrávky…


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • mix (dimi, 06.08.2010 09:17) Reagovat

    rád bych doplnil, že obrovské plus placky je použitý mix...

    existují totiž dva mixy, první má na svědomí David Bowie, jeho verze je poslouchatelná narozdíl od mixu samotného Iggyho, kterej výrazně potlačil bicí, basu, klávesy a prostě všecko kromě elektriky a vlastního hlasu, čímž nahrávku docela pohřbil... žel bohu se až dosud všude objevoval právě tento zmršený mix, takže skutečnou sílu písní můžeme na CD myslím ocenit až nyní... v tom je podle mě hlavní význam alba...

  • Všichni (hudební prt, 07.08.2010 00:07) Reagovat

    si to znova koupíme. Recenze na reedice, pak recenze na rereedice, za 300 let: rererererererereedice recenzí na rererererererererereedice desek. no nekupte si to.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY