Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010

Maximální tančírna u Balatonu

Vydáno: 15.07.2010 13:07 v sekci Naživo - Spolupracovník redakce | foto: Jaroslav Smola

Heineken Balaton Sound je festivalové monstrum, které má na svědomí promotérská skupina Sziget Cultural Management a pivovar Heineken. Hned vedle maďarského jezera Balaton tak díky nim můžete protančit všechy své prázdninové lásky. A to nejen ty hudební. Jak probíhal letošní ročník?

Live: Heineken Balaton Sound 2010


místo: Zamárdi
datum: 8. - 11. července 2010
vystoupili: Pet Shop Boys, The Chemical Brothers, David Guetta, Jamiroquai, Paul Oakenfold, Tricky, Paul Van Dyk, Carl Craig, Chromeo, John Digweed, Pendulum, Yuksek a další

Když jsem se po blamáži na břeclavských Creamfields Central Europe v roce 2008 zařekl, že už nenavštívím středoevropské festivaly, netušil jsem, že ani o rok pozdější Pohoda nebude mojí poslední štací. Nakonec bylo potřeba urazit ještě něco málo kilometrů směrem na jih. K Balatonu. Pokud jsem měl skonat v troskách nějaké arény v oku hurikánu, chtěl jsem, aby to bylo zase někde jinde a já si nemusel připadat jako naprosto nepoučitelný.

Den první - 8. 7. 2010

Igor Do'urden a Sven Vath, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Příjezd byl naplánován na pátou hodinu odpolední, aby mohla proběhnout potřebná aklimatizace a nemuselo se pospíchat s rozbíjením stanu (který se nakonec v průběhu festivalu rozbil tak nějak sám a ke konci svým aerodynamickým profilem připomínal něco mezi kuklou Lišaje Smrtihlava a Ferrari 599 GTO). Sled zkomplikovaných komplikací však nakonec způsobil, že jsem bránou prošel až po osmé hodině večerní. Potěšilo sice, že se přes fízláckou šacovačku podařilo v krosně propašovat osm litrů vína jako základ pro dvojnásobnou porci osvěžujícího stříčku, méně vesele ale vypadaly vyhlídky na mosh pit pod Klaxons, kteří byli toho času prvním velkým jménem akce.

Nakonec se ale ukázalo, že britští pionýři nu-rave vůbec nedorazí, takže byl příchod pod hlavní stage po půl desáté ideální. O třicet minut později totiž už zcela v souladu s jízdním řádem nastoupili Pet Shop Boys. Setlist byl více méně shodný se skladbami z Pandemonium Tour. Ve srovnání s pražskou zastávkou pochybělo například "Can You Forgive Her", "Paninaro" nebo z pochopitelných důvodů "It Doesn’t Often Snow At Christmas", i tak se ale přibližně deset tisíc hlav dočkalo téměř dvoutuctu songů. Party byla zahájena a s úderem půlnoci mohl začít taneční rej.

Paul Oakenfold, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
První zastávkou byl Sven Väth na T-Mobile Terasz. Igor Do’Urden, který právě dohrával, sice zkusil dát na jistotu a efekt zároveň "Hey Hey", ale že bude ale čím dál plešatější dědek minimálně o třídu lepší, bylo jasné hned s prvními basovými údery jeho tech houseu. O hodinu později už byl ale nejvyšší čas na přesun do hlavní Burn Arény. Tam měla svých posledních třicet minut spolehlivě šlapající Lottie, za kterou byl nachystaný Paul Oakenfold. Nutno říct bohužel. Je možná sice fajn, že si starý pán hraje pořád svoje, nicméně v roce 2010 už působí jeho slepenec do trance zmutovaných popových / rockových klasik trochu mimózně. Ve tři ráno si člověk mohl jen s povzdechem vzpomenout na časy "Southern Sun" a jít bydlet.

Síla peněz

David Guetta
© facebook interpreta
Balaton Sound je neskutečné monstrum, za kterým stojí maďarské promotérské impérium Sziget Cultural Management s vydatnou podporou Heinekenu. Během tří let dokázal festival svým rozsahem, významem a zázemím to, co nedokázal Rock For People za patnáct let. Takhle nějak si to zřejmě maloval před několika roky Pavel Tesař s CCE, ovšem s rozpočtem, který absolutně neodpovídal. Balaton sice nemá tradici Nature One či sofistikovanost Sónaru, i tak ale nabízí clubberům prvotřídní kvalitu. Dostatek občerstvení, atrakcí, sociálního zařízení a navíc přidaná hodnota v podobě pláže po celé délce areálu. Je ale na místě se zeptat, kam chce celý podnik kráčet dál. Při sobotním čtyřiceti tisícovém nátřesku na program s Guettou narazil festival na prostorové limity a chce-li dále pokračovat ve svém růstu, bude muset přidat další stovky metrů čtverečních. Nebo se z něj stane podobně exkluzivní akce jako Glastonbury, kde s nákupem lístků není radno váhat.

Den druhý - 9. 7. 2010

Riddim Colony, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Kolem čtvrté hodiny odpolední bylo nejdříve možno pochválit úroveň maďarských rezidentů v Heineken Music Aréně, o hodinu později pak přišel první a poslední kontakt s předvečerním reggae / ska programem v T-Mobile Terazs, kde si to poměrně obstojně dávali Riddim Colony. Za vydatné pomoci zjevně textů znalých fanoušků.

Světlo, tma, světlo. Sedm večer. První velká noc začíná. Na hlavní Heineken Nagyszínpad deklamuje Tricky. Podle zprostředkovaných dojmů z jeho loňského pražského koncertu prakticky ve stejné formě. Čili: spousta špeků, výpadky textů zvící velikosti černých děr ale taky hypnotizující showmanství připomínající dávnověké šamanské rituály. Poslední, na patnáct minut natahovaná improvizace téměř hraničila s kolektivní hypnózou. S jakou formou se ale Tricky bude letos prezentovat studiově, toť otázkou.

Konec srandy, u plotu jde do tuhého. Nastupují Chems. Poněkud otravné pompézní intro střídá "Galvanize" a flow davu už od prvního tracku jede na plné obrátky. Na rozdíl od chemických bratrů. Ti v první třetině setu prezentují novou desku, která s výjimkou neskutečně šlapající "Horse Power" příliš nefunguje. Jalové kvílení synťáků vrcholí při "Swoon". Melodicky možná příjemné, pro správnou pařbu ale jen těžko použitelné.

Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Prostřední rovná část už je ale o něčem jiném. "Electrobank", "Out Of Control", "Believe" a kulminující "Escape Velocity" konečně nastavují ten správný rytmus. Následuje závěrečný exkurs do nejlepších, rozuměj ranných let. "Chemical Beats", "Leave Home", "Block Rockin‘ Beats". A konec. The Chemical Brothers to zase jednou dokázali. Ačkoliv se až téměř kacířsky chce říct, že v současné formě to bylo jen o prsa.

Co páteční DJs? Na minimal / tech / house T-Mobile Terasz předává sotva slyšitelně klikající Nora Naughty žezlo Loco Dice, který během půlhodiny servíruje party people, co potřebují, a o délku jednoho vinylu poráží ve čtvrtek hrajícího Svena. Za to v Burn Aréně je to opět horší. Deka s Oakenfoldem se sice nekoná, Lange ale rozhodně taky není žádná výhra. Poměrně tuctový trance je sice doplněný živým vokálem Sarah Howells, která však solidně nedává střední tóny při výrazných melodických změnách směrem nahoru i dolů.

Úprk do OTP Bank Freedome na Chromeo. Islámský terorista a übergay pobavili. Vtipné hlášky, vztyčené nohy figurín v davu a příjemně šlapající synťákové funky. Zbývá už jen Paul Van Dyk, začínající o půl třetí. Je sice o poznání lepší než Lange a opět jednou potvrzuje, proč se drží stále na špici, známá pravda o nutnosti silného vztahu k trancové muzice ale znamená jediné. Exit do stanu.

Co se hraje v roce 2010?

Paul Kalkbrenner
© myspace.com/paulkalkbrenner
Pokud pomineme živá vystoupení na hlavní scéně, lze celkem obecně konstatovat pokračující nadvládu tranceových ploch a minimalového zvuku, ačkoliv u druhé skupiny je možné pozorovat postupné přitvrzování směrem do tech house let nedávno minulých, což především tance chtiví dozajista kvitují s povděkem. Okrajově byl zastoupen drum'n'bass, naprostou zvukovou výjimkou pak byla vystoupení pánů Kalkbrennera a Digweeda. Člověk si mohl postesknout, že se nenašel žádný reprezentant dubstepu či wonky, do konceptu Balaton Soundu - s ohledem na cílovou skupinu - však tyto žánry zjevně nespadají. Za zmínku také stojí fakt, že v programu bylo sice anoncováno čtrnáct scén, prakticky se jejich počet ale blížil téměř třem desítkám, protože řada barů a jiných posezení měla vlastní DJskou produkci.

Den třetí - 10. 7. 2010

Pendulum, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Jak by řekl Raoul Duke, tohle byl endurance contest. Od osmi do desíti hrající Pendulum ještě bylo možné zvládnout z přibližně desetimetrové vzdálenosti bez větších problémů. Jejich vystoupení bylo vyvážené. Dílem dostala prostor první, druhá i aktuální třetí deska, ze které byla pilotní "Watercolour" jako finální kick-ass určitě tou správnou volbou. Potěšila deadmau5ovská elektro exhibice "The Island - Pt. II (Dusk)" stejně jako subjektivně méně rockový charakter vystoupení. Tedy například ve srovnání s loňskou kytarovou propagací "In Silico" na Pohodě.

S úderem desáté večerní začalo jít ale o život. S odstupem času se neustále vkrádá na mysl otázka, zda opravdu stálo za to absolvovat Davida Guettu ze třetí a později druhé řady, to když po první hodině z okruhu pěti metrů bylo vytaženo přibližně dvacet naprosto vyřízených a povětšinou samičích jedinců. I při téměř dvou metrech výšky a devadesáti kilogramech živé váhy byla účast v kotli na samé hraně a poprvé po patnácti letech jsem si mohl říct, že jsem zažil něco alespoň vzdáleně podobného masakru při koncertu Michaela Jacksona roku páně 1996.

David Guetta, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Hudebně to ale jinak byla paráda. Z poslední doby dobře známý Guettův komerční sound skončil po první "Memories" a od té doby už byl zvuk jen a jen progresivnější. Došlo například na "Smack My Bitch Up", "The World Is Mine", "Rythm Is A Dancer", "Commander" či zcela nový a čistě pro Balaton Sound napsaný track, jehož název z paměti ale spláchly hektolitry potu. Vše samozřejmě ohlodáno na kost a převedeno do progresivně housového soundu, což platilo i pro závěrečnou "I Got A Feeling".

S našlapaností tanečního davu Guetty se pak po půlnoci svezl prakticky celý fest. Nejvíce to určitě platilo pro Paula Kalkbrennera, který beznadějně zaplnil celý stan Burn Arény a na jehož vystoupení bylo potřeba čekat před vstupem dobrou půlhodinu. Ale vyplatilo se. Neo-tranceový propagátor patřil k tomu nejlepšímu, co se dalo na Balatonu slyšet. Z Berling Calling zazněly v poslední hodině opravdové perly. Gebrünn Gebrünn, Altes Kamuffel či Absynthe. Plus povinný přídavek Sky And Sand jako pověstná třešnička.

Carl Craig, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
V ten moment už nebyl taneční večírek k zastavení. Pokračující Carl Craig lehce překvapil poměrně melodickým groovy zvukem (pochopitelně stále v detroit intencích), od půl páté hrající Gregor Tresher už pak jen nekompromisně diktoval svůj tech house a nebýt trapného zvukaře, který před šestou postupně začal stahovat volume, nejspíš by celý mejdan skončil hromadným pískotem a rozsvícenou halou s tisíci neskutečně propadlými ksichty zmateně se rozhlížejícími po svých druzích ve zbrani.

Drby, drby, drby

Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Něco málo poznámek tak říkajíc off the record. Balaton Sound opět potvrdil pokračující krizi na trhu s omamnými a psychotropními látkami. Nebyl sice problém natrefit na jedince zťukané jak datly, jednalo se spíš ale o kusové záležitosti. Jinak se mnohem více pije a také neskutečně žere, což by v dobách před deseti lety u generace hromadně zfetovaných návštěvníků halovek asi tipoval jen málokdo. Móda velí oblékat naprosto cokoliv. U dam převažují ležérní a lehce hippie outfity, u pánů pak klasické tričko plus různě dlouhé nohavice. Techno kostýmky jsou definitivně minulostí, ne tak stále se vyskytující maséři. Na druhou stranu alespoň nějaká připomínka na staré dobré časy.

Den čtvrtý - 11. 7. 2010

Jamiroquai, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Dojezd. V areálu festivalu byla v porovnání s předchozím dnem přibližně polovina lidí, což se v kombinaci s finále fotbalového mistrovství světa ponejvíce odrazilo především na hlavní stage. Že se mezi osmou a desátou pod Soulwax v roli DJů sešlo možná pět tisíc lidí ještě příliš nevadilo, ačkoliv určitě stálo za to slyšet jejich tradičně chaotický mix (Prince, Sepultura, Tiga, Beethoven atd.). Že byla podobná účast ale i při začátku vystoupení Jamiroquai, bylo poněkud tristní. Celou situaci tak zlepšila až Iniestova rána z milosti, po které se od velké fotbalové projekce přelilo na Jaye dalších pár tisíc. I tak by si ale určitě zasloužil lepší kulisu než slabou desítku.

Svůj set totiž rozhodně neodbyl. Většina skladeb byla shodná s tracklistem jeho výběrové kompilace "High Times" a došlo i na sympatickou novinku "Rock Dust Light Star" z dlouho očekávané chystané řadovky, které předcházel roztomile provinilý monolog Mr. Kaye na téma vím, že je to se mnou hrůza, ale snad už se té placky letos konečně dočkáte. Stoprocentní reakce kotle? "Cosmic Girl", "Little L", "Love Foolosophy" a dvěstěprocentní u přídavkové "Deeper Underground", kdy skákal snad úplně každý.

Dennis Ferrer, Heineken Balaton Sound 2010, Zamárdi, 8.-11.7.2010
© Jaroslav Smola
Čas jít spát? Ještě ne. Burn Arénu od půl jedné rozjíždí John Digweed a je to opravdová kvalita. Jedinečný zvuk zvláštního space techna kombinující Lindstrømovu zasněnost, Kalkbrennerovu melodičnost a přiměřeně tepající tech house spodek. Určitě velmi příjemné překvapení. Následuje druhá návštěva OTP Bank Freedomu. Tentokrát vystupují electro minimaloví žertéři Moonbootica. Hudba, která asi řadu lidí nemusí bavit, ale při které jsem málem prošoupal podrážky. Na rozdíl od Hernána Cattanea, navazujícího na Digweeda. Kdo čekal poctivý nášup, musel být nemile překvapen. Trance od Van Dyka, Buurena nebo Corstena? No problem. Ale od Cattanea? Zřejmě jediné opravdové hudební zklamání Balaton Soundu. Bylo tedy povinností ještě přeběhnout na T-Mobile Terasz a spravit si chuť u správně ducavého house Dennise Ferrera. Tady už bylo vše v pořádku. Půl paté, game over.

Výsledný dojem?

Jednoznačně maximální. V záplavě přibližně stovky interpretů byla absence Klaxons naprosto nepodstatná, i tak bylo nutno oželet dlouhou řadu vyhlédnutých jmen (namátkou South Central, Damian Lazarus, Michael Mayer, Yuksek, Club Des Belugas, Realistic Crew, Rotfront, La Kinky Beat a spousta dalších). Můžu všem příznivcům taneční muziky Balaton Sound jedině doporučit.

P.S.: Je super odpoledne vylézt z Balatonu pokrytý poctivě posbíraným rybničním hnusem a začít jak o život deklamovat na pláží plné unavených party lidí: "Úúúúúú, to jiskří! Úúúúúú!!“ Jen ta šlemová královna chyběla...

Autorem článku je Jaroslav Smola.

NÁZORY
  • Die Antwoord (Doupik, 15.07.2010 13:59) Reagovat

    A Die Antwoord tam taky byli, tos o dost přišel.

    • Re: Die Antwoord (jarecek, 15.07.2010 14:04) Reagovat

      vim, ze tam byli, ale ze jsem je nevidel, za pochybeni nepovazuji. ovsem musim priznat, ze kdyz jsem jejich vystoupeni velkopansky ignoroval, tak jsem si na tebe a lukase s usmevem vzpomnel :))

      • Re: Die Antwoord (Lukáš Benda, 16.07.2010 05:08) Reagovat

        To nás samozřejmě těší...

  • dobrej report (panda, 16.07.2010 22:51) Reagovat

    I kdyz mi vetsina tanecnich jmen nic nerika, chci vyjadrit nadseni nad autorovym stylem psani:)!
    Libi se mi osobni pristup se spetkou ironie a sem tam vecny kritiky. Je videt, ze mas prehled!
    Kdyby to bylo o necem, v cem se trochu vyznam, byla bych jeste radsi haha

    • Re: dobrej report (a.b., 17.07.2010 21:37) Reagovat

      pridavam se k pochvale autorova stylu psani, na druhe strane je videt, ze mu chybi vetsi prehled o evropske festivalove kulture - viz poznamka o obleccich nebo o nepritomnosti drog (ano, techto latek tam byla spousta, pouze ostatni narody nenalezly takovou oblibu v pervitinu jako cesi a preferuji jine druhy).
      Musim ale ocenit zminku o Moonbootice a Chromeo, kteri pro mne predstavovali jeden z vrcholu festivalu a rozhdone si zaslouzili dostat sanci na vetsim podiu. Pokud jde o Chemical Brothers, nerad se docitam, ze se uroven jejich vystoupeni zlepsila, protoze jsem nevydrzel cekani na Electrobank a Block Rockin Beats a utekl na Die Antwoord (mimochodem naprosto skvela show).
      Pocet lidi v posledni festivalovy den ovlivnila zrejme vsudypritomna krize, bylo totiz videt mnohem vetsi mnozstvi lidi s jednodenni vstupenkou nez v lonskem roce, spousta lidi si proste vybrala jednu hvezdu a prijela jen na jeden vecer (vetsina z toho na D.Guettu).
      Se zaverem autora uplne souhlasim, kazdy kdo objizdi ceske festivaly by si neco takoveho mel zazit, pres vzdalenost pouhych 400km se ocitnete uplne v jinem svete, kde profesionalne zvladnuty festival neni pouze velkohubym prohlasenim promoteru, ale (velmi zabavnou) realitou...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 47/2021 - od Deep Purple přes Westlife po Black Label Society
Nové desky 47/2021 - od Deep Purple přes Westlife po Black Label Society Vedle rocku a metalu od Deep Purple, Black Label Society, Rhapsody Of Fire, Apsu, Paula Gilberta nebo Nell a The Flaming Lips se činili i domácí hudebníci jako Kateřina Göttlichová, James Harries, Dalibor Janda, Blitz Union nebo Karel Mařík... čtěte zde
Vydáno: 01.12.2021 16:35 v sekci Novinky | Nové desky
0
Dan Bárta & Rozhlasový Big Band Gustava Broma - I Killed This Song At Karaoke Tonight 9/10
Recenze: Dan Bárta v doprovodu Rozhlasového Big Bandu Gustava Broma vdechl na "I Killed This Song In The Karaoke Last Night" nový život známým hitům Covery jsou ošemetná disciplína. Dobře uchopená předělávka může originál pozvednout, ale máme tucty případů, kdy to byla skutečná vražda - tak jak to sebeironicky naznačuje název společného alba Dana Bárty a Rozhlasového Big... čtěte zde
Vydáno: 01.12.2021 08:00 v sekci Recenze
0
Me And That Man - New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 2 8/10
Recenze: Me And That Man se na "New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 2" drží stejné hry jako posledně, kouzlo se ale začíná pomaličku vytrácet Desperátská úderka Me And That Man vedená frontmanem metalistů Behemoth se vrací a přiváží druhou část svého dark country-rockového opusu "New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 2". Opět je to nahrávka plná hostů, které principál... čtěte zde
Vydáno: 30.11.2021 16:30 v sekci Recenze
0
Roman Holý - Jsem nesnesitelně náročnej, v hudbě jsem velmi přísnej, až mi to leze na nervy
Rozhovory: Roman Holý - Jsem nesnesitelně náročnej, v hudbě jsem velmi přísnej, až mi to leze na nervy Romana Holého posluchači znají hlavně z formací J.A.R., Monkey Business či Sexy Dancers. Nyní přichází s debutovou sólovkou "Strážce klidu Vol. 1". "Nejosobnější deska, už jen proto, že je první, velmi upřímná, odkopaná, daleko... čtěte zde
Vydáno: 30.11.2021 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Václav Neckář & spol. - Andělé strážní 8/10
Video: Hvězdy spojily síly a pro dobrou věc přezpívaly Neckářovu vánoční píseň "Andělé strážní" Začal advent a roztrhl se pytel s vánočními skladbami. Jednu takovou nazpívalo tucet známých českých umělců pod taktovkou Jana Neckáře. Společně chtějí podpořit aktivity dobročinné organizace Člověk v tísni, konkrétně její... čtěte zde
Vydáno: 29.11.2021 15:12 v sekci Audio / Video | Video
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Audio: David Guetta si skvěle pohrál s "My Universe" od Coldplay a BTS (29.11.2021 08:13)
- Ed Sheeran s "=" podle očekávání ovládl český albový žebříček (11.11.2021 16:00)
- David Guetta je opět nejoblíbenějším DJem na světě (18.10.2021 11:57)
- Headlinery festivalu Let It Roll budou v příštím roce Pendulum (12.10.2021 18:47)
- Z českých rádií znějí nejčastěji Coldplay, albový žebříček ovládla Olivia Rodrigo (08.07.2021 08:00)
- České hitparády vedou Imagine Dragons a Ca$hanova Bulhar, italští Måneskin se stávají novým fenoménem (24.06.2021 08:00)
- Video: Galantis, David Guetta a Little Mix spojili své síly v generickém hitu "Heatbreak Anthem" (25.05.2021 18:05)
- Pet Shop Boys se s fanoušky podělili o desetiminutový singl a hudbu z divadelní hry (23.05.2021 10:18)
- Nové desky 17/2021 - od Birdy přes Amy Shark po Gojiru (04.05.2021 08:00)
- Video: The Chemical Brothers o sobě dávají znovu vědět VJským klipem "The Darkness That You Fear" (28.04.2021 16:22)

ALBUM TÝDNE 48/2021

Sting
The Bridge

V jedné z nejkrásnějších českých písní "Mosty" zpívá Karel Zich s Lenkou Filipovou, že postaví bezvadný most s pevnými pilíři. Na svém novém albu "The Bridge" se totéž daří i britskému veteránovi Stingovi. O pevnosti jeho pilířů nelze při jeho mnohaleté praxi pochybovat.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 10.12.
The Hives (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 28.01.
Kaleo (ISL) + Belle MT (UK) (Forum Karlín, Praha)
Út 01.02.
The Lumineers (US) (Tipsport Arena, Praha)
So 05.02.
BirdPen (UK) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 08.02.
nothing,nowhere. (US) + guccihighwaters (US) / Sulliii (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 09.02.
The Driver Era (USA) (Roxy, Praha)
St 09.02.
Lime Cordiale (Café V lese, Praha)
Čt 10.02.
The Dead Daises (AUS/US) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 12.02.
The Sheepdogs (CAN) (Chapeau Rouge, Praha)
Út 15.02.
The Districts (Chapeau Rouge, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Coldplay On Air Metallica Beata Hlavenková Adele Ewa Farna Dua Lipa Ed Sheeran Kryštof Lady Gaga Billie Eilish Olivia Rodrigo Marie Rottrová Aerosmith Karel Gott Abba Kateřina Marie Tichá AC/DC Rihanna Lucie Bílá
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu