Kato toho má na svůj věk za sebou docela dost. Na jeho začátky coby Depha v Chaozzu už se vzpomíná dnes jen s lehkým úsměvem (i když stále vzpomíná, studentské Radio R nedávno věnovalo Chaozzu jeden díl pořadu Retro Revue!). Teď je to totiž Kato a pozdvižení vzbuzuje ještě víc než ve sladkých devadesátkách. Pod hlavičkou Prago Union vydal letos na jaře už druhé album, které takřka bez výhrad přijali jak fanoušci, tak kritika. "Že Kato asi není úplně čistej, je fakt jistej, ale stejně je pořád lepší než kdokoliv jinej. Je to dost možná nejlepší vypravěč příběhů z pražskejch ulic vůbec," napsal Lukáš Benda v hlavní recenzi, ve které pochválil zejména koncepci nahrávky a texty. "Dezorient Express" si od něj vysloužil maximální hodnocení, které sice nikdo z pěti redaktorů musicserveru v makrorecenzi nezopakoval, ale i tak se díky dvěma devítkám a jedné osmičce výsledek vyšplhal na šestasedmdesát procent.

---

Jakub Malar - Nejlepší česká hiphopová deska (9/10)
Vztah k interpretovi: Po naskočení na "Dezorient Express" asi už jen tak nevystoupím.

Nemám rád český hip hop. Nebaví mě a všichni ti PSH, Indyové, Wichové a podobní mi přijdou, alespoň co se týče textů, moc velkohubí. Ale nejsem expert, tak mě za předchozí slova nelynčujte. Jo a taky doufám, že nedostanu od nějakého toho vyznavače českého hip hopu přes držku, když napíšu, že Prago Union se svým "Dezorient Expressem" přišli s nejlepší českou hiphopovou deskou. Dá to sice práci prokousat se těmi skoro sedmdesáti minutami, ale rozhodně se nejedná o ztracený čas (navíc je to "sedmdesát minut který ti daj kolik jen chceš času"). Hlavní potenciál celé nahrávky stojí na Katových osobních textech. Jsou vtipné s nadhledem a notnou dávkou sebeironie (a například s jeho kritikou stavu českého hip hopu ve skladbě "Hip Hop" naprosto souhlasím). Hudební složka taky stojí za to. Old school beaty jsou v pohodě od začátku do konce a deska je tak v podstatě bezchybná až na Katovu bezzubost, která občas může trochu tahat za uši. To ale nijak výrazně nesnižuje kvalitu nahrávky. Doporučuji všem, kdo mají stejný pocit, jako jsem měl já, a to, že se v ČR nedá vyprodukovat dobré hiphopové album. Dá, tady je důkaz.

Tomáš Tenkrát - Nekorunovaná superstar českého jazyka (9/10)
Vztah k interpretovi: Na mejdanu, kde jsem já, nesmí chybět "Sklep!".

Kato je člověk, kterému bych se chtěl na dvě hoďky podívat do hlavy. Jeho myšlenkové pochody, minimálně ty textařské, jsou totiž senzační. Pravda, někdy na úkor něčeho hlubšího dostáváme jen geniální obrat, ale to vůbec neva. Za ty obraty by totiž reklamky vysázely na stůl diamanty - tak jsou výstižné, zapamatovatelné a originální. První poslech budete zírat a ani to nebudete stíhat všechno pobírat, ale ty další už se dostaví krystalická zábava. Kato je současný nekorunovaný král českého jazyka a vlastně s přehledem strká do kapsy i ty, kteří na textové hravosti staví - nuluje Tomáše Kluse, Márdiho i Xaviera Baumaxu. Zkrátka hraje jinou ligu a nemá konkurenci. Je zbytečné z textů citovat, nejlepší je si poslechnout desku celou. Jako jeden velký balík to totiž funguje ještě intenzivněji. Hudební doprovod a beaty jsou to jediné, co zabraňuje stoprocentnímu hodnocení. Škoda, jsou příliš nevýrazné a vlastně se ani nesnaží na sebe poutat pozornost. "Dezorient Express" je přesto deska vtipná, plná nadhledu, ale i životních zkušeností a hořkosti. Třeba v "Nadživotní", která je nádherně melancholická a napumpovaná emocemi, se propírá smrt kamaráda, ale i tak je to podané až neuvěřitelně lehce. Česko prý chce hledat nějaký talent? Netřeba! Stojí totiž tady, sice nemá zuby, ale talentu na rozdávání. Až dopíšu tuhle recenzi, tak si stoupnu a zatleskám, on je totiž superstar, co si to zaslouží.

Petr Balada - Vyrovnané skóre (8/10)
Vztah k interpretovi: Máme se rádi, nemáme se rádi.

Lehkost, s jakou se na přelomu století loučil Chaozz na albu "Sakum prdum", vykrystalizovala do sofistikovanější a neméně zábavné podoby debutu "HDP" pod hlavičkou Prago Union. Po pěti letech tu máme nálož rozdělenou bookletem na oddělení Kudy a Kam. Odpověď na Kudy v sobě ukrývá výborný, Gothartem podpořený track "Hip Hop". Kam, to je pro mě především potemnělá "Bezedná noc". V rýmech na "Dezorient Expressu" nechybí nadsázka, ironie a ani životní pravdy na hovno. Ty si totiž stejně musí prokalit každý sám, aby jim teprve následně uvěřil. Beaty, to je pak kombinace lehkosti, chytrosti a hodně hustýho dýmu. Nezapomnělo se na vkusně vybrané hlášky a samply. Naopak chybí v refrénech hostující ženský vokál, což nahrávce jako celku prospělo. Drží si tím linii nepodbízivosti. Dojem tak kazí pouze přemrštěná stopáž s parametrem zabijáka pozornosti. V hiphopu je snadné stát se kacířem, proto není nepřístojná poznámka, že se tak dlouho čekalo, kdo překoná "HDP", až museli přijít opět Prago Union. Nevytvořili lepší desku, ale skóre sami sobě vyrovnali zcela určitě. Snad další mač přijde dřív než za pět let.

Petr Bláha - Neotravná kulisa zhýralých rockerů (7/10)
Vztah k interpretovi: Tabula rasa.

V současné době je důležité říkat, že nezáleží na barvě pleti atd., což ve výsledku není pravda. Černoši kupříkladu pravděpodobně nikdy neovládnou soutěže v plavání a stejně tak se běloši nenaučí nikdy dělat pořádně hip hop. I kvůli tomu se na naší scéně vyvinul paskvil, který mi naštěstí přijde místy stravitelnější než niggahoppeři z MTV. Po fenomenálních WWW se nyní ukazují v plné síle i Prago Union. Ti nabízejí více jak dvacítku songů, které mají nepopiratelné kvality v rámci svého ranku, ale jako bonus dokážou nenudit i zhýralého rockera. Na rovinu se přiznám, že mi prakticky žádný song v paměti výrazně neutkvěl, ale ani jsem neměl chuť vyhodit přehrávač z okna, spíše jsem desku bral jako příjemnou kulisu, což se mi s hiphopovou nahrávkou jaktěživ nestalo. Stejný pokus jsem učinil i s dalšími kolegy rockery a výsledek? Nikomu deska nevadila, některým se dokonce líbila. Ono na tom opravdu asi něco je... Je to zkrátka dobrá deska, není to milník v hudbě, ale úctu si zasluhuje.

David Věžník - Jízdu "Dezorient Expressem" asi víckrát ani ne (5/10)
Vztah k interpretovi: V podstatě nudně nijaký, podobně jako k hip hopu, k českému zvláště.

Na Prago Union a "Dezorient Expressu" si, co se tak dá slyšet/číst, cení hlavně Katovy práce s češtinou. Pravda, to je věc, která (nás) všechny, co s naší mateřštinou přicházejí do styku dnes a denně, pobaví nejvíc. "Boží mlýny melou občas pěkný píčoviny," "Co na tom, že si s náma čas zrovna netiká," "Mluvím z patra, ze kterýho vedou nes(c)hody," "No tak se starej, mladej," "Jestli se tu budeš dlouho plíst, bude z tebe sakra dlouhá šála," "Co nevysvětlíš, to musíš vytmavit," to jsou asi ty nejlepší zápichy, které se dají na desce slyšet. Obalené jsou standardními moudry a pseudomoudry člověka, který vám může být u zádi a který žije v městě, které vám u zádi je. Jeden to tak poslouchá a říká si: Hm, whatever... Pochvaly hodná je dramaturgie desky - veselé kousky na začátku, filozofičtější a temnější na konci. Hudebně je to ale nuda (a ještě dlouhá) a přes Katovo šišlání (kua, jde o hip hop, ne? Flow je základ. Dokud Tafrob bude nesrozumitelně mumlat, taky ho nebudou brát vážně, takže v tomhle ohledu jsem, co se Katovy myšlenky o přerapování s novými zuby týče, pro) se taky jen těžko přenáší, takže sorry, ale jízdu "Dezorient Expressem" (a ještě s nepěkným obalem) asi víckrát ani ne.

---

Album: Prago Union - Dezorient Express
Průměrné hodnocení: 7,6/10
Celkový čas: 69:30
Skladby: Rapviem 2, Ántré, Dezorient Express, Myšlenkovej pochod, Hip Hop, Rozcvička, Funky stav, Zpatra, Kata Strofy, Hledám, Skládací, Bezedná noc, Krajní prostředek, Apropó, 1/4 Na prd, Furt to tak máme..., 4 5 6, Procházka parkem, Nadživotní, Nekronika, Hey!, Outro