PSH v březnu oznámili, že končí. Příchod jejich posledního alba "Epilog" byl doprovázen záměrně klamavou vtipnou kampaní, stejně tak deska samotná odkazuje na zánik PSH a rozloučení skupiny se životem na zemi. Bohudík si z nás ale udělali srandu. "Epilogem" nekončí, skončit se má přece v nejlepším.
A abych dokončil myšlenku z perexu, při přimhouření i třetího oka "Epilog" není to nejlepší, co kdy banda z Bigg Bossu přinesla, v kontextu jara napráskaného kvalitním hip hopem se navíc může tato deska vlastně stát průměrem. Všechny výtky v recenzi tak nebudou přímo kritikou, ale spíše povzdechnutím, proč "Epilog" není dokonalou nahrávkou. Co tedy mohlo dopadnout lépe?
Z mého pohledu je velkým zklamáním, že nejde o pokračování v duchu
"H.P.T.N.". Letní párty zvuk
Mikea Trafika vyloženě žeru a jeho sampler nejen mně rotoval v uších loni úplně nejvíce. Těžko pochopitelné tedy je, že v "Epilogu" není téměř nic, co by produkčně "H.P.T.N." připomínalo. Na druhou stranu tu máme snad hudebně nejrozmanitější rapové album. Jen škoda, že v rámci mého vkusu se nedostavil takový efekt, jako když jsem poprvé slyšel
"Kam mám jít?", "Eskapády" nebo "Tempo tempo!".
Mike Trafik prostě opět překvapil. V roce 2006 byl hodně diskutován zvuk jeho prvotiny
"Rap'N'Roll", já si ho tehdy nemohl vynachválit. "Epilog" je posun úplně jinam a mix žánrů možná ocením až s odstupem, nyní spíše oplakávám, že na desce jsou jen tak dvě zábavné rychlé klubové věci. Tou první je
"Všichni jsou už v Německu", bez diskuze nejlepší track desky. Za zvuku ovlivněného německou taneční hudbou vás skvěle rozesmějí
Orion,
Vladimir i
Hugo Toxxx. Druhá
tanyny tanyny skladba je
"C'mon Girls" s uším lahodícím vokálem
Terezy Černochové, která se asi nejvíce blíží rychlým trackům na "H.P.T.N.".
Z ostatních skladeb vám sice nebude do očí blejskat fosfor, přesto jsou výborné. Ať to je mafiánsky naladěný
"Yes No Ok" s
Matějem Ruppertem, funkové věci
"Co bude až nebude rap" a
"Podpantoflák" s
Romanem Holým hrajícím na vysavač nebo retrospektivní
"Můj rap, můj svět" se silným Wichovým beatem, vždy se jedná o tracky s unikátní náladou. PSH prostě v novém studiu vykutili ohromně pestré album.
Nyní k tomu, proč "Epilog" nemá šanci na 90-100% hodnocení. Jedná se o čtyři malá zklamání. 1.
"Showbizu smrad" má rockový refrén jak od průměrné rockové kapely z 90. let; 2.
"Chyť mě jestli na to máš" je zatím nejhorší pop, co s
Darou Rolins nahráli (
"Proč jsi pro boha na mě tak zlá?", "Túžim" i "Volnej pád" byly prostě lepší), navíc, ač Slovenka, Dara zní, jako by se Češka pokoušela zpívat Slovensky, a její slovo
"sračky" je úplně nejhorším momentem alba; 3.
"Prachy dělaj člověka" znějí jak sebrané od
(Ektora &) Enemyho; 4. Ve
"Vim já?" alias "AZ Kvízu" je hodně zazděný potenciál. Minimalistický beat se přece pro takový parodický videosingl nehodí. Navíc se některé skvělé pasáže
Jamese Colea, u jejichž nahrávání jsme
byli, do finální verze nedostaly.
Co se textů týče, názvy skladeb jsou jasně vypovídající. Kromě komentáře "konce"
PSH tu jsou klasické ego a reprezent věci, reminiscence, párty texty nebo hraní rolí (podpantoflák, moderátor AZ Kvízu). Uvidíme, jaké hlášky z "Epilogu" se stanou legendární. Kecy Jamese Colea z
"Halucinací z třetího patra" se sice do paměti vryly mnohem rychleji, Vladimir a Orion ale ani omylem nepatří do starého železa a opět baví po celou hodinu desky. Celou atmosféru "Epilogu" navíc odlehčují výborné skity, které bohužel brzy začnou vyloženě otravovat stejně jako třeba u
"Hádej kdo".
Takže: epitaf stále nebyl napsán, tato kapitola je spíše ukázkou zajímavého proma (posledním krokem bylo nahození celého alba na YouTube, viz odkazy u všech písní), nadžánrovosti borců z Bigg Bossu a jejich povedené nadsázky. "Epilog" baví, a to je hlavní, ta opravdu poslední deska ale musí být ještě lepší.
Pohled Lukáše Bendy
PSH mě s "Epilogem" ve výsledku mile překvapili. Po koxování v "Yes No Ok" jsem se bál, že bude znít celé album tak nějak stejně jako nepříliš povedený pilotní singl, jenže opak je pravdou. "Epilog" překvapuje svou specifickou funky atmosférou a u některých tracků bych uvěřil, že se jedná o živáky z koncertů. Navíc prakticky každý song je úplně jiný a ta odlišnost dost baví.
V kontextu tvorby PSH je "Epilog" o dost lepší než předchozí deska "Rap‘N’Roll", zároveň však horší než věci z mixtapeu "H.P.T.N.". Srovnávat nový materiál s "Repertoárem" je nemožné, protože nad kult peneřího debutu se jednoduše nelze povznést.
Nejsilnější úsek "Epilogu" je pak paradoxně Vláďova zpověď v tracku "Můj rap, můj svět", který je nadstavbou asi vůbec nejlepší peneří skladby všech dob "Zpátky do dnů" právě z debutového "Repertoáru". Na "Epilogu" zaujmou kvalitní hostovačky nehiphoperů i šílené pěstování němectví v electro hymně "Všichni jsou už v Německu". Toxxx tam diktuje ještě lépe než v "Girls" a co teprv Ori, kterej je v nejlepší formě za poslední roky!
Skity: přestože Českou sodu považuju za vrchol tuzemské TV produkce, při opakovaném poslechu "Epilogu" to zlo bez lítosti skipuji. Opakový vtip přestává být vtipem.
A tohle klišé platí nastokrát i při Traforově hudební produkci. Beaty jsou mnohem slabší než na letním mixtapeu, a pokud simple podmazy baví naživo, desce svou primitivností uškodily.
Finální hodnocení: 75 %. Jedná se tedy o čtvrté nejlepší letošní CZ/SK hiphopové album (po "2010", "Halucinacích" a "Dezorient Expressu"). Nečekalo se ale přece jen víc?