Pozdrav ze záhrobí

Tehdy se psal rok 2007 a indie punk z Plzně opěvoval kde kdo. "Podle mě mají fakt jako jedni z mála potenciál dělat něco, co bude překračovat rámec českého roku," vysekl jim kdysi poklonu Kay, nepsaný kápo independentní mládeže v Česku. Časopis Filter, když ještě existoval, o nich publikoval oslavné opusy a v žebříčku s hot hot hot mladým masem je dokonce posadil výš než Sunflower Caravan nebo Charlie Straight - na samotný vrchol. A zatímco druzí jmenovaní mají ročního potomka, se kterým se poctivě chlubí po klubech, Scissorhands už rok a půl spí pod drnem.

"Super Tuzex Bros." dneska vystupuje jako pozdrav ze záhrobí. Je koktejlem dva roky starého dema o stoprocentní koncentraci (nedostalo se jen na nejrozjívenější "It's A Fashion") a pěti nových přídavků, z nichž úvodní "Fake Lady Ann" je střihorukou vypalovačkou klasického střihu, která si nezadá ani s "I Want To Be Your Monster" nebo "About You - Without You", které čas prověřil lépe než Julie Lescaut a Hercule Poirot dohromady. Staré skladby uzrály a kluci je pak ve studiu jen oblékli do propracovanějších kabátků. Díky nim je teď nová verze "Wake Up (In Your Dreams)" jako návštěva kabaretu s odpalováním ohňostroje.

Album má navzdory návštěvě studia k přídavnému jménu uhlazené asi stejně daleko jako rukavice a struhadlo. Fistule vzdáleně připomínající The Darkness a způsobená nejspíš kastrací příliš těsnými kalhoty, sekané riffy a zvonivá kytara - to jsou trumfy, které si Scissorhands podrželi a díky nimž i po průlezu všemi těmi obrušujícími mašinkami nepůsobí jako vyšlechtění bišonci, ale jako parta pouličních podvraťáků.

Tahle deska je dárek. Dokážu si představit, jak ji desítky lidí opatrně ukládají do vitrínek, každý týden pečlivě oprašují a jednou za rok proženou přehrávačem. Je sváteční. A ke Střihorukým už napořád lepí samolepku fenomén.