Otevřete dveře v podlaze

Po sedmileté odmlce vyplněné hudbou pro film "Danny The Dog" (u nás "Utržený ze řetězu") a výběrovkou "Collected" (2006) se Massive Attack připomněli nejprve vlažně přijatým EP "Splitting The Atom" a v únoru 2010 konečně také plnohodnotným albem "Heligoland". Jaké je?

7/10

Massive Attack - Heligoland

Vydáno: 8.2.2010
Celkový čas: 52:40

Skladby: Pray For Rain, Babel, Splitting The Atom, Girl I Love You, Psyche, Flat Of The Blade, Paradise Circus, Rush Minute, Saturday Come Slow, Atlas Air

Vydavatel: Parlophone

Ohodnoť toto album

Pátá deska Massive Attack vychází v době jako alba dalších interpretů, kteří si dávají s novými nahrávkami také pořádně načas - Petera Gabriela a Sade. "Heligoland" je zatím v hudebních médiích hodnocen s docela velkým rozptylem, ale to by snad nemělo fanoušky odradit. Ochutnávka v podobě EP "Splitting The Atom" sice mohla být zklamáním (v našich podpultovkách jsme psali, že je technicky inovované, ale nemístně recyklované) a ačkoliv album samotné se nedotýká nadoblačných výšin, o rozčarování rozhodně nejde.

"Heligoland" jistě není v diskografii bristolské kapely tím nejlepším počinem. Massive Attack jsou v nezáviděníhodné pozici klasiků žánrů a kladou se na ně zvýšené nároky, jež se na novince podařilo naplnit jen napůl. Je skvělé slyšet výborné vokalisty, staré známé Horace Andyho a Martinu Topley-Bird či nové hvězdné hosty včetně Damona Albarna, který se naléhavě ptá Miluješ mne?. Máme tu důvěrně známou klaustrofobní náladu, podivné hluboké tóny, co vám rozvibrují vnitřnosti, a atmosféru jao z postkatastrofického filmu. Jenže místy je to trochu nuda, třeba jako ve skladbě "Flat Of The Blade".

Ještěže je na desce nemálo vynikajících momentů, co na slabší chvíle dávají zapomenout: fascinující blues pro 21. století "Girl I Love You" s kakofonickým finále, parádní střední pasáž "Pray For Rain", jež zní, jako by ji zkomponoval Martin Gore, velkolepý smyčcový závěr "Paradise Circus" nebo extra depresivní text v dekadentním zavíráku alba "Atlas Air".

Je nabíledni, že desky Massive Attack by se měly poslouchat v celku, "Heligoland" není výjimkou. A to může být problémem tohoto alba v době, která je rychlá a povrchní a zdaleka nepřeje soustředěnému poslechu docela ponuré hudby hodinu v kuse. Ale kdo chce, ten si čas najde a naladí se. Vyžaduje to něco investovat, nebrblat, že "Mezzanine" to teda není a ono se vám to vrátí. Když chcete otevřít dveře v podlaze a odvážite se sejít dolů.

• 7/10 (daalbarizer, 22.02.2010 16:02) Reagovat

  To hodnoceni celkem odpovida, polovina celkem solidne nudi, zbyvajici polovina ale ma tolik vynikajicich momentu (Pray For Rain, Babel, Rush Minute, Saturday Come Slow a hlavne absolutni vrchol alba - Paradise Circus), ze ty 2 body navic proste Heligoland musi dostat.
  
  

• Heligoland (jozka cerny, 22.02.2010 17:23) Reagovat

  no vidite to,kazdy to vidi jinak.me treba album bavi jako celek skvele. je sice pravda,ze treba na takovou Flat Of The Blade musim mit naladu,ale ty trumpety a Guy Garvey, ..tomu ja proste nemuzu nic vytknout.je to trochu odbocka od ostatnich skladeb,ale to ja mam na albech rad.no a totez bych mohl rict o Psyche a Saturday Come Slow..
  Pray For Rain a Splitting The Atom stavi na zdanlive nudnem minimalistickem zakladu,ale je to ten typ skladeb,co se casem dostanou pod kuzi. nemusi to byt vylozene preplacane,aby to melo nejakou hodnotu.
  Naopak Babel zni efektne,ale nejak tomu chybi "hloubka".
  Na Girl I Love You a Rush Minute zni MA tak jak je zname,jen v druhem pripade si s tim mohli trochu vic pohrat.
  U Paradise Circus bych si predstavoval jinou zpevacku,ale jinak mi vjel tenhle track pod kuzi hned.ten potlesk je skvely,jen doufam,ze me i stejne rychle neomrzi:) .. no a na zaver jiz dobre znama, prepracovana Marakesh. sice nudnejsi uvod s peknym momentem v podobe zpomaleni beatu,ale chce to jen vydrzet:)
  ja davam 8/10
  
  

• HRRŮŮZZZAAAAA!!!!! (jujda, 22.02.2010 21:49) Reagovat

  Na desce je track "psyche", což je řecky duše. Bohužel, ačkoliv se považuji za fandu týhle partičky, celý mi to připadá spíš jako pěkný psycho. Tvůrčí impotence je naprosto zřejmá - nápady jak z toho ven bohužel nezachrání žádný mašinky. Je to neposlouchatelný - muzika k hodně ponurýmu filmu. Propadák - tedy pro mně!! Za jinak vyhozený kila je lepší si koupit dobrou lahev a jít na párty... Snad "paradise circus", ale jeden track to nezachrání. Když to dohrálo, ulevilo se mi. No, snad ještě "saturday come slow" - to bych si přál, aby se mi někdy vyplnilo..jinak na sat. čekám vždycky už vod pondělka. Vy taky?
  
  

  • Re: HRRŮŮZZZAAAAA!!!!! (jirina, 23.02.2010 07:18) Reagovat

    ponure,psycho? to vidis jako minus? a ostatni alba,kdyz si jejich fanda, te bavi? vzdyt ty jsou jeste vic:)
    
    

• Hodnocení (Jerome, 22.02.2010 22:51) Reagovat

  Moje soukroumé hodnocení 8,5/10 Album mě velice baví svou náladou jako celek a tak 3 songy jsou pro mě poslouchatelné do nekonečna.. Já jsem spokojenej a vlastně i mile překvapenej
  
  

Makrorecenze: Makrorecenze "From Zero" Linkin Park Stejně jako Linkin Park překvapili své příznivce nečekaným reunionem, který téměř okamžitě přinesl novou desku a velké koncerty, stalo se pro mnohé překvapením, jak moc se comebacková nahrávka "From Zero" povedla. Co si o novince... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 12:00 v sekci Recenze | Makrorecenze

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku