Kaidžas je jedním z nejlepších freestylerů od Aše po Sninu, a tak na své sólovce "Klokočino" k mikrofonu mnoho sparing partnerů nepustil. Ze známých jmen se na majku mihne jen DNA (Drvivá Menšina), zajímavější je tak hudební složka debutu. Podmaz hned pod pět tracků připravil Emeres (který na únor připravuje svůj dlouho očekávaný debut "Mount Emerest"), zářezy mají na "Klokočinu" i Grimaso a Buro.

Napoprvé nitranské album roka doslova ohromí, každým dalším poslechem se nadšení úměrně snižuje. Ustálí se na střízlivém, přesto nadprůměrném hodnocení. Důvod je prostý - jako jedna z mála CZ/SK desek si "Klokočino" na nic nehraje. Je lehce čitelné, přesto dostatečně zajímavé, nemá sice kolem sebe auru nedotknutelnosti a ani není nijak průlomové a invenční, přesto je při absenci kvality na scéně konkurenceschopné. Kaidžas jasně dokazuje, že stačí být normální a přirozený a stupně vítězů jsou automaticky zaručeny.

Vůbec nejvýraznější písní "Klokočina" je vlastenecká "Nitra", která svou energií a hravostí vystihuje chlad panelů stejně dobře jako teplo Kaidžasova obýváku. Za zmínku stojí i vesmírné beaty v "Som Slovák" a Grimasův party singl "Nehaj hudbu hrať", který vám nabízíme ve videoklipu pod článkem.