Koncerty rozhodnou, kdo popluje

19.01.2010 22:10 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

V době internetu a stahování se koncerty staly středem zájmu hudebního showbusinessu. Ale nejenže zalátají díry v peněženkách manažerů a muzikantů, ony také poslouží jako filtr - kumštýře rozdělí na ty, kteří dokáží zaujmout a pobavit, a ty, kteří jen lopotně opakují.
Enter Shikari, Lucerna Music Bar, Praha, 16.1.2010
© Vladimir Komjati / musicserver.cz
Na pódium se sápe mladík v potrhané košili, na hlavě kapuce, upnuté džíny mu končí těsně nad rozkrokem. Jako by v tu chvíli nebyla na scéně kapela, ale jen on. Postaví se na okraj, kouká dolů, gestikuluje jako frontman, roztleskává, mumraj pozoruje s ďábelským pohrdáním. A pak skočí, stagediving, ruce ho unáší dva tři metry a najednou zmizí.

Přesně tohle prožily desítky kluků a holek o víkendu na koncertu Enter Shikari. A prožijí to určitě i na spoustě jiných koncertů. Dobře si pamatuju, jak jsem skákal dolů kdysi dávno při Offspring. Nejde o jako-paraglide, nejde o dobrodružství. Jde o ten pocit, kdy jste výš než ostatní, kdy máte převahu, protože jste vystoupili z davu.

Při řádění Enter Shikari to bylo jasně vidět: mládežníci na pódiu propadali na pár vteřin slastnému klamu, že celá show patří jen jim, že oni jsou superstars. A s ještě dojíždějícím adrenalinem v krvi hupli zpátky do Mordoru.

A tohle se nikdy nepřejí. Cédéčka půjdou do háje, prodeje ještě víc klesnou, ale koncerty zůstanou. Právě kvůli tomuhle. U2 můžou v San Francisku zahrát sebelépe, ale když je uvidíte jen na monitoru, s kávou po ruce a donutem na talíři, jako tomu bylo naposled, zpotí se vám leda tak zadek.

Teď se pozná, kdo umí, kdo dokáže zaujmout. To je jeden z pozitivních důsledků leaků a kopírování: že totiž piráti vyženou kumštýře na moře, aby bojovali o svou čest a slávu. Pódium, ta prkna, která znamenají kariéru víc než kdy dřív, spravedlivě rozhodnou o tom, kdo se potopí a kdo zůstane na hladině.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY