Vladivojna La Chia je jednou z nejvýstřednějších umělkyň naší hudební scény. Je frontmankou, nebo lépe řečeno, "tou nejnápadnější a jedinou ženou" pomalu kultovní kapely Banana. Její první sólová deska "Tajemství lotopu" vyšla na konci října a ukrývá nejedno překvapení.
Přeženeme-li trošku, můžeme napsat, že kapela
Banana je personifikací pojmu "ostravský underground". A můžeme rovnou i poznamenat, že
Vladivojna La Chia je to nejvýraznější, co je slyšet i vidět na české hudební scéně. Je zbytečné přirovnávat "ji" k "jí podobným", tedy Janě Kratochvílové nebo
Ivě Bittové, budeme-li chtít být velkorysí, můžeme ve srovnávání dojít i kupříkladu k
Björk nebo klidně
Kate Bush. Zjednodušme to a řekněme, že Vladivojna je zkrátka jedním z mála originálů a opravdových úkazů v našich klimatických podmínkách. "Tajemství Lotopu" je tohoto tvrzení podtrženým důkazem, snovým a hutným.
Očekávání alternativního, afektovaného, vokálními experimenty nabitého rocku až punku se po prvních sekundách rozplynou a přichází veliké překvapení. Vladivojna nějakým způsobem zkřehla. Zjemněla. Vyspěla? Možná jen poprvé dostala opravdovou možnost projevit se. Slyšíme akustické kytary a smyčce, souvislé kusy češtiny a podezřele melodické popěvky s prvky elektronické hudby. Album je neseno popovými melodiemi, kompozicemi starého punku a je srovnatelné s novodobým akustickým indiefolkem. Dalším překvapením je Vladivojnin pěvecký projev. Její hlas poprvé vyznívá v celé své kráse a intonačně čistě. Texty písní jsou kombinované - česky, poeticky, povídavě, anglicky nebo úplně fiktivně.
Žánr alba je těžce denfinovatelný. Hudebně působí jako jakási alternativní větev folku, texty s až "kabaretními" vsuvkami, s ruchy a teatrálními vstupy a retro elektronickými podklady. Nápovědu neposkytne ani pilotní singl, kterým je titulní píseň "Tajemství Lotopu". Skladba je vláčná, bez bicích či perkusivního doprovodu a paradoxně se nejvíce odlišuje od zbytku desky. Druhým singlem se má stát píseň "Spirit Of Love", která nastíní zvuk alba nejlépe: zmíněné pseudorádiové popěvky v refrénech, s mírou aplikované efekty a akustická kytara, lehké rytmy a skladebně nápadité mezihry, violoncello a zpátečnické elektro základy.
Přestože některé pasáže připomínají kusy repertoáru
Lenky Dusilové, jiné vzdáleně evokují
The Corrs nebo
Stromboli, deska se velice originálně vymyká všem již probádaným kategoriím středoevropské hudební scény. Jako doklad a důkaz jakési neobvyklé prestiže může postačit fakt, že se "Tajemství Lotopu" stalo deskou měsíce v kultovním berlínském obchodě Dussman.
Nahrávka je velice zdařilá a vyčnívající, neotřepaná a kromě špatného akcentu v anglicky zpívaných pasážích nejspíše neexistuje nic, co by se jí dalo vytýkat. Snově bizarní texty mohou oslovit mnohé a celkový "příjemný spád" alba a zpěvná melodičnost písní mohou obšťastnit nejedno ucho. Připočteme-li k těmto větám skutečnosti, jak se Vladivojna vytvarovala, její profesionalitu a v neposlední řadě zážitek, který si z jejích vystoupení mohou posluchači odnést, je jasné, že si tato neurotická osobnost poctivě (a konečně) své místo na českém hudebním poli nejen vydobývá, ale že si ho i zaslouží.