Zastávka Skye v Praze přišla možná zbytečně brzy. České publikum totiž prakticky nemohlo mít legálně naposlouchané album "Keeping Secrets", ke kterému se tato zastávka vztahovala. Důvod je jednoduchý, v současné době je k dispozici pouze na iTunes. A to Češi nemají k dispozici. I tento fakt zřejmě pomohl tomu, že se koncert z Incheba Arény logicky přesunul do klubu Roxy. Ostatně ani ten nebyl zdaleka natřískaný, spíš příjemně naplněný.

Skye sebevědomě nakráčela ve vystajlované černé róbě za zvuků "Love Show" a plynule přešla do "What's Wrong With Me". První polovina byla celé poměrně chladná a chyběla ji nějaká výraznější jiskra. Naštěstí sama "černá mamba" to svým silným charismatem a hlavně čistým a znělým hlasem zachraňovala. Kolikrát člověka až napadla otázka, jak je vůbec možné z hrdla dostat na živo stejně sametový hlas, jako je na desce. Za zmínku jistě stojí i od základů překopaná sympatická předělávka "Feel Good Inc." od Gorillaz.

Samozřejmě se vzpomínalo i na kapelu, kterou Skye "udělala". Od Morcheeby zaznělo "Otherwise" a "The Sea", kterou s povděkem kvitovalo publikum. Nicméně překvapivě s ní skončila i hlavní část. Ehm, v tu chvíli bylo teprve devět hodin.

Hlavní protagonistka se samozřejmě brzy vrátila. Trochu překvapivě s elektrickou kytarou přes rameno. Když mi vedle stojící kolega řekl něco ve smyslu podivení se nad tím, že se naučila na kytaru, ještě netušil, že se tomu za chvíli budeme smát. Spustila, dnes již klasickou, "Over And Over" od Morcheeby s jednoduchým, dokola se opakujícím motivem. Avšak nejdříve se několikrát zasekla, načež se začala pochichtávat a vzapětí se již regulérně smála na celé kolo a s ní celý klub Roxy. Po dostatečném psychickém uvolnění se do toho pustila znovu, jenže po další sloce přišel stejný problém s popletením akordů, a tak za mohutného potlesku a smíchu píseň ukončila.

V rozverné náladě si pokecala s publikem, po němž chtěla slyšet název songu, co má zahrát, aby z ní vždy zazpívala úryvek a následně to s pousmáním komentovala se slovy, že to neumí na kytaru. Nakonec se rozhodla pro "Jamaica Days". Nádhernou závěrečnou baladu z jejího debutu. Sice jí znovu několikrát ujely akordy, ale již ne v takové míře a navíc dokázala zadržet smích. I když bylo vidět, že jí to dalo velikou námahu. Přes to všechno si k překvapení všech střihla s kytarou ještě jednu. A to hned největší hit Morcheeby - "Rome Wasn't Built In A Day". Sice se s tím šestistrunným šmejdem prala jako o život, ale tentokrát jí se zpěvem rád pomohl hlas lidu, a ona se tak mohla soustředit na hru. V tu chvíli se dalo pochybovat, jestli 600 korun je adekvátní za karaoke obecenstva. Jenže Skye byla naštěstí tak bezprostřední a celý ten výstup tak srandovně roztomilý, že asi nebylo co řešit. Ostatně - nepamatuji si, kdy bych se na koncertě takhle zasmál.

Kapela ve složení kytara, basa, bicí se znovu vrátila (klávesy a elektroniku pouštěl zvukař) a zahrála, s rázem mnohem sebejistější, zpěvačkou ještě dvě novinky. "Monsters And Demons" a "Exhale", před níž Skye ochotně podepsala svoje cédéčko a naposledy nechala zakřičet i publikum. Koncert skončil dvacet minut před desátou, což je na klubové vystoupení poměrně nezvyklé. Myslím, že dobrá polovina sálu si nebyla úplně jistá, jestli to bylo za ty peníze adekvátní.